Jan Kříženecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Kříženecký
alt =
Narození 20. března 1868
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. února 1921 (ve věku 52 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příbuzenstvo
bratr Rudolf Kříženecký
synovec Jaroslav Kříženecký
Jan Kříženecký: Výletní tramvaj na Staroměstském náměstí v Praze, 1902-1915
Jan Kříženecký: Praha, 1902-1915
Jan Kříženecký: Praha, 1902-1915, Čelákovského sady, jižní strana, v pozadí budova Národního muzea

Jan Kříženecký (20. března 18689. února 1921) byl český průkopník kinematografie a fotograf, povoláním architekt.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiích architektury se stal revidentem stavebního úřadu města Prahy. Díky své zálibě ve fotografování byl městským archívem požádán o fotodokumentaci starých a historicky cenných domů, ulic a dalších památek pro jejich soupis. Celkem tak pořídil v letech 1902 – 1915 asi čtyři tisíce fotografií staré Prahy. Byl členem Klubu fotografů amatérů v Praze a na výstavě fotografů amatérů 1897 vynikly jeho snímky soch z Karlova mostu a fota staveb z dalších českých měst.

Když v prosinci 1896 spatřil v hostinci U saského dvora v Hybernské ulici v Praze filmovou produkci z dílny bratrů Lumièrových, byl získán pro nové umění. Techniku kinematografu začal studovat nejprve teoreticky dle článků v zahraničním tisku. Roku 1898 získal z Francie kinematografický přístroj a šest kotoučů neexponovaného filmu. V té době se podílel na přípravě Výstavy architektury a umění v Praze a rozhodl se oživit ji „pohyblivými obrázky“. Se svým bývalým spolužákem Josefem Františkem Pokorným založil první českou výrobnu filmů. Všechny první filmy měly jednotnou délku sedmnácti metrů a byly natáčeny statickou kamerou. Negativy Kříženecký zprvu posílal do Lyonu, později je vyvolával sám. První filmy musel vyvolávat ve vaně a sušit ve větru na pavlači.

19. června 1898 mohl předvést své první filmy na výstavě. V prosté dřevěné boudě, nazvané Český kinematograf, diváci viděli první záběry ze života Prahy i z výstaviště: Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech, Polední výstřel děla na baště sv. Tomáše a Svatojanská pouť v českoslovanské vesnici. První film ukazoval záběry ruchu na dnešním náměstí Míru, druhý tehdejší časový signál - ránu z děla na pražských hradbách, třetí přímo dění na výstavišti. Vzhledem k úspěchu těchto filmů následovaly další dokumenty.

Roku 1898 Jan Kříženecký také spolu s Pokorným natočili první české hrané filmy: Dostaveníčko ve mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátů a Smích a pláč. Ve všech vystupoval oblíbený komik a písničkář Josef Šváb-Malostranský, jemuž v prvních dvou filmech sekundoval Ferdinand Gýra, třetí byla sólovou etudou, v níž zblízka snímaný herec měnil postupně grimasu ze smíchu do pláče. Snímání detailu tváře bylo na tu dobu velmi pokrokové. Podobný způsob používali v té době Georges Méliès 1896 a Oskar Meester 1897.

V dalších letech se Kříženecký věnoval kromě fotografování pouze dokumentárnímu filmu. Občas uspořádal přednášku na téma biografu s promítáním filmů z výstavy. Natočil několik sokolských sletů a r. 1901 návštěvu císaře Františka Josefa I. v Praze. K hranému filmu se vrátil asi po deseti letech groteskou Nejlepší číslo (1907) a jako kameraman filmu Jarní sen starého mládence (1910). Roku 1908 byla uspořádána Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory, jejíž součástí byl i kinematograf. Kříženecký byl pozván ke spolupráci a natočení několika dokumentů pro výstavu. Tento podnik skončil finančním fiaskem. V září 1910 založil Grand Royal Bio de Prague na ovocnicko-zahradnické výstavě v Královské oboře, ale i zde byl neúspěšný a na dlouhá léta se zadlužil. Poté se už Kříženecký věnoval hlavně svému povolání na stavebním úřadu, od roku 1912 vedl kino Louvre na Národní třídě, ale válka kino uzavřela. Od roku 1918 byl ředitelem pražského kina Světozor.

Jan Kříženecký jako průkopník nového technického a uměleckého oboru zanechal řadu cenných snímků a také hlavně díky němu se Čechy staly šestou zemí na světě, kde se začalo s filmováním. Roku 1946 obdržel in memoriam titul Průkopník české kinematografie.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Hraná tvorba[editovat | editovat zdroj]

Režie[editovat | editovat zdroj]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Kamera[editovat | editovat zdroj]

Dokumentární tvorba (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech (1898)
  • Polední výstřel z děla na baště sv. Tomáše (1898) , zachycuje oznamování poledne z někdejších Mariánských hradeb
  • Svatojanská pouť v českoslovanské vesnici (1898)
  • Alarm staroměstských hasičů (1898)
  • Výjezd parní stříkačky k ohni (1898)
  • Útok pražského dělostřelectva (1898)
  • Poklepy na základní kámen pro pomník Františka Palackého (1898)
  • Rychlovlak v Podbabí (1898)
  • Defilování vojska o Božím těle na Královských Vinohradech (1898)
  • Přenesení kolébky Františka Palackého z Hodslavic na výstaviště (1898)
  • Hanácké banderium (1898)
  • Průvod královniček (1898)
  • Cyklisté (1898)
  • Cvičení s kuželi Sokola malostranského (1898)
  • Voltýžování jízdního odboru Sokola pražského (1898)
  • Výjev z lázní žofínských (1898), ve své době velmi populární díky záběrům skoků z prkna do Vltavy
  • IV. všesokolský slet (1901)
  • Návštěva Františka Josefa I. v Praze (1901)
  • V. všesokolský slet (1907)
  • Zahájení výstavy (1908)
  • Slavnostní a všední výjevy z výstaviště (1908)
  • Slavnostní otevření Čechova mostu (1908)
  • Jízda tramvají ze Staroměstského náměstí po novém mostě (1908)
  • Jubilejní hold městských sborů pražských (1908)
  • První den jarních dostihů pražských (1908)
  • Květinové korzo (1908)
  • Polní mše na Staroměstském náměstí (1908)
  • Sokolský slet v Prostějově (1908)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARTOŠEK, Luboš. Náš film. Kapitoly z dějin (1896 – 1945). Praha: Mladá fronta, 1985. 424 s.
  • BROŽ, Jaroslav – FRÍDA, Myrtil. Historie Československého filmu v obrazech 1898 – 1930. Praha: Orbis, 1959. 240 s.
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film I. 1898 – 1930. Praha: Národní filmový archiv, 1995. 285 s. ISBN 80-7004-082-3.
  • ŠTÁBLA, Zdeněk. Český kinematograf Jana Kříženeckého. Praha: Československý filmový ústav, 1973. 259 s.
  • WASSERMAN, Václav. Václav Wasserman vypráví o starých českých filmařích. Praha: Orbis, 1958. 290 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu