Jan Filip (právník)

prof. JUDr. Jan Filip, CSc.
prof. JUDr. Jan Filip, CSc.
Soudce Ústavního soudu ČR
	Ve funkci:; 3. května 2013 – 3. května 2023
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1974–1989)
Narození	27. listopadu 1950 (73 let) ; Šternberk; Československo
Alma mater	UJEP v Brně
Profese	pedagog a soudce
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jan Filip (* 27. listopadu 1950 Šternberk) je bývalý český ústavní soudce, vysokoškolský pedagog a autor řady prací v oboru ústavního práva, patří k nejvýznamnějším českým aktivně působícím konstitucionalistům. Je ženatý a má dvě děti.

Akademická dráha[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Právnickou fakultu UJEP (dnes Masarykova univerzita) v Brně s červeným diplomem. Ještě při studiu začal působit na fakultě jako asistent na poloviční úvazek a po promoci pokračoval na Katedře teorie práva a ústavního práva Právnické fakulty UJEP v Brně jako asistent již na plný úvazek. V roce 1975 získal titul JUDr. (rigorózní práce Ústava v právním řádu ČSSR) a v roce 1977 se stal odborným asistentem. Roku 1984 získal titul CSc. pro ústavní právo (disertační práce Pojem, podstata, obsah a formy ústavy socialistického typu). Jeho tehdejší práce jsou podle moderátorky Jany Bobošíkové výrazně poznamenány dobovým ideologickým akcentem.^[1] Od roku 1974 až do roku 1989 byl členem Komunistické strany Československa a jedno období byl ve funkci předsedy základní organizace KSČ na právnické fakultě.^[2]

Habilitoval se v roce 1992 prací Základní otázky volebního práva v ČSFR. Titul profesora ústavního práva získal v roce 1998 a od roku 1995 působil také jako vedoucí Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty MU v Brně. Absolvoval přes tři desítky zahraničních stáží, vydal několik set odborných publikací a získal za své vědecké dílo v oblasti ústavního práva mnoho desítek ocenění vědeckou komunitou po celém světě.

Praktická činnost[editovat | editovat zdroj]

Kromě svých pedagogických činností pracoval také jako asistent ústavního soudce Jiřího Muchy (v letech 1998 až 2003 jako asistent Vojtěcha Cepla), dále jako externí pracovník Legislativního odboru Kanceláře Senátu a je členem několika vědeckých a oborových rad význačných českých vysokých škol. Řadu let byl členem Legislativní rady vlády a roku 1995 byl jmenován expertem Rady bezpečnosti OSN^[zdroj?] pro otázky přípravy ústavy a volebního zákona v Tádžikistánu.

V dubnu 2013 Senát vyslovil souhlas se jmenováním prof. Filipa soudcem Ústavního soudu^[3] a jmenován prezidentem republiky byl 3. května.

Některé publikace[editovat | editovat zdroj]

Filip, Jan. Podstata, obsah a forma ústavy socialistického typu. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1987, 151 s.
Filip, Jan. Praktikum do státního práva socialistických zemí. 1. vyd. Praha: SPN, 1981, 168 s.
Filip, Jan. - Kroupa, Jiří - Vebera, Zdeněk. Státní právo socialistických zemí. 1. vyd. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1980. 208 s.
Filip, Jan. Ústavní právo České republiky. 1, Základní pojmy a instituty. Ústavní základy ČR. 4. opr. a dopl. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 556 s. (Edice učebnic PrF MU v Brně ; sv. 330). ISBN 80-210-3254-5.
Filip, Jan - Svatoň, Jan - Zimek, Josef. Základy státovědy. 3. opr. a zkrác. vyd., 2. dotisk. Brno : Masarykova univerzita. Právnická fakulta, 2004. 266 s. Edice učebnic PrF MU v Brně ; č. 348. ISBN 80-210-3023-2.
Filip, Jan. Aktualne problemy konstytucyjnej regulacji własności a projektów nowych ustawowych regulacji v Republice Czeskiej. In Własność-Zagadnienia ustrojowo-prawne. Porównanie rozwiązań w państwach Europy środkowo-wschodniej. 1. vyd. Łódż 2006 : Łódzkie Towarzystwo Naukowe, 2006. od s. 83-93, 11 s. ISBN 83-87749-97-4.
Filip, Jan - Šimíček, Vojtěch - Holländer, Pavel. Zákon o Ústavním soudu: komentář. Vyd. 1. Praha : C. H. Beck, 2001. 518 s. Beckova edice Komentované zákony. ISBN 80-7179-340-X.
Filip, Jan. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva [Učebnice]. Vyd. 2. dopl. Brno : Masarykova univerzita, 2001. 458 s. Edice učebnic PrF MU; č. 263. ISBN 80-210-2592-1.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Bobošíková našla něco na soudce, jehož nález ovlivní volby. Temná minulost. Na webu soudu o tom ani čárka!. Parlamentní listy [online]. 2021-02-23 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
↑ Návrh ústavně právního výboru České národní rady na volbu dalších kandidátů do funkcí soudců Ústavního soudu České a Slovenské Federativní republiky [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1991-12-18 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online.
↑ Stenozáznam z 1. dne 8. schůze Senátu v 9. funkčním období [online]. Praha: Senát Parlamentu České republiky, 2013-04-25 [cit. 2014-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Filip (právník)
Medailonek na stránkách Ústavního soudu Archivováno 30. 10. 2016 na Wayback Machine.

[1] Bobošíková našla něco na soudce, jehož nález ovlivní volby. Temná minulost. Na webu soudu o tom ani čárka!. Parlamentní listy [online]. 2021-02-23 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.

[2] Návrh ústavně právního výboru České národní rady na volbu dalších kandidátů do funkcí soudců Ústavního soudu České a Slovenské Federativní republiky [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1991-12-18 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online.

[3] Stenozáznam z 1. dne 8. schůze Senátu v 9. funkčním období [online]. Praha: Senát Parlamentu České republiky, 2013-04-25 [cit. 2014-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.

[1]

[2]

[3]

Soudci Ústavního soudu České republiky

Jmenovaní Václavem Havlem	Iva Brožová (1993–1999) • Vojtěch Cepl (1993–2003) • Vladimír Čermák (1993–2003) • Vojen Güttler (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Miloš Holeček (1993–2003) • Pavel Holländer (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Vladimír Jurka (1993–2003) • Zdeněk Kessler (1993–2003) • Vladimír Klokočka (1993–2003) • Vladimír Paul (1993–2002) • Antonín Procházka (1993–2003) • Vlastimil Ševčík (1993–2002) • Eva Zarembová (1993–2003) • Ivana Janů (1993–2002, 2004 znovu jmenována Václavem Klausem) • Pavel Varvařovský (1994–2004) • Jiří Malenovský (2000–2004) • Eliška Wagnerová (2002–2012) • František Duchoň (2002–2012) • Jiří Mucha (2003–2013)

Jmenovaní Václavem Klausem	Miloslav Výborný (2003–2013) • Vojen Güttler (2003–2013) • Pavel Holländer (2003–2013) • Pavel Rychetský (2003–2013, 2013 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Dagmar Lastovecká (2003–2013) • Jan Musil (2003–2013, 2014 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Jiří Nykodým (2003–2013) • Stanislav Balík (2004–2014) • Michaela Židlická (2004–2014) • Ivana Janů (2004–2014) • Vlasta Formánková (2005–2015) • Vladimír Kůrka (2005–2015)

Jmenovaní Milošem Zemanem	Pavel Rychetský (2013–2023) • Jaroslav Fenyk (2013–2023) • Jan Filip (2013–2023) • Milada Tomková (2013–2023) • Vladimír Sládeček (2013–2023) • Ludvík David (2013–2023) • Kateřina Šimáčková (2013–2021) • Radovan Suchánek (2013–2023) • Jan Musil (2014–2019) • Jiří Zemánek (2014–2024) • Vojtěch Šimíček (od 2014) • Tomáš Lichovník (od 2014) • David Uhlíř (od 2014) • Jaromír Jirsa (od 2015) • Josef Fiala (od 2015) • Pavel Šámal (od 2020) • Jan Svatoň (od 2023)

Jmenovaní Petrem Pavlem	Josef Baxa (od 2023) • Jan Wintr (od 2023) • Daniela Zemanová (od 2023) • Kateřina Ronovská (od 2023) • Veronika Křesťanová (od 2023) • Lucie Dolanská Bányaiová (od 2023) • Zdeněk Kühn (od 2023) • Milan Hulmák (od 2024)

Předsedové jsou uvedeni tučně.