Jan Burian (písničkář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Burian
Jan Burian.jpg
Základní informace
Narození 26. března 1952 (61 let)
Praha
Původ Česká republika Česká republika
Žánry Folk
Povolání písničkář, spisovatel, hudební skladatel
Nástroje klavír
Aktivní roky 1970 - současnost
Vydavatel Indies Records
Web www.janburian.cz
Příbuzenstvo
děd Emil Burian
prastrýc Karel Burian
otec Emil František Burian
matka Zuzana Kočová
sestra Kateřina Burianová
syn Jan Burian ml.
syn Jiří Burian

Jan Burian (* 26. března 1952 Praha) je český básník, písničkář a prozaik, syn českého avantgardního divadelníka E. F. Buriana, herečky a spisovatelky Zuzany Kočové, a vnuk operního pěvce Emila Buriana.

Obsah

Život[editovat]

V roce 1976 ukončil studium na fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy.

V letech 1972–1985[1] tvořil autorskou dvojici s Jiřím Dědečkem, natáčeli spolu alba i televizní skeče. Poté (v letech 1986–1989) vystupoval s Danielem Fikejzem, dále i s Petrem Skoumalem, Vlastislavem Matouškem (skupina Zvláštní vydání) nebo v triu Jan Burian – Jan Jeřábek – František Janče. Od konce devadesátých let natáčí pravidelně desky ve spolupráci se svými syny Janem a Jiřím.

V letech 1976-1977 byl redaktorem časopisu Melodie. V období let 1977-1978 uklízel domy a po roce 1978 zvolil tzv.svobodné povolání.[2].

Od roku 1992 spolupracuje s Českou televizí, kromě moderování vlastního pořadu Posezení s Janem Burianem skládá hudbu či jinak pracuje na dokumentárních filmech a podobně. Natočil dvě řady pořadu Burianův den žen. Moderoval také vyhlašování ceny Magnesia Litera. V letech 1998—2001 spolupracoval také s Českým rozhlasem, např. na pořadu Přestávka (s Přemyslem Rutem) nebo Přesýpací hodina (s Janou Klusákovou a Přemyslem Rutem). V roce 2012 vysílá stanice Vltava pořad Na sever s Janem Burianem, který je zasvěcen severské kultuře. Píše pravidelně fejetony do Týdeníku Rozhlas.

Od roku 2002 pořádá Festival osamělých písničkářů, který v roce vykrystalizoval v založení volného sdružení Osamělí písničkáři. Jan Burian je autorem několika cestopisů a cestopisných dokumentárních filmů, je také zakladatelem Klubu islandských fanatiků.

Jeho syn Jiří Burian vystupoval dříve pod pseudonymem Gregory Finn ve skupině Southpaw. nyní Republic of Two, Ghostmother aj. Jeho syn Jan Burian vystupuje se skupinou Kyklos Galaktikos.

Dílo[editovat]

Diskografie[editovat]

Bibliografie[editovat]

  • Jaká radost, jaké štěstí, sborník mladých autorů, Mladá fronta, edice Omega, 7 písňových textů, 1973
  • Texty (s Jiřím Dědečkem), výbor z písňových textů, Jonáš - klub, 1983
  • Z dílny malých scén sborník uspořadal V.Just, Mladá fronta, 5 písňových textů, 1989
  • Hodina duchů, sbírka poezie, Mladá fronta, 1990
  • Dědicovo putování soukromá zpráva z Paříže, ECHO, informační zpravodaj 199.ZO Svazarmu, 1990
  • Rychle než to zapomenu Soukromé zápisky z let 1982-1985, Scéna, 1991
  • Tři hry (s Jiřím Dědečkem), „kabaretní dramata“ napsaná a uvedená s J. Dědečkem v letech 1974-1980, 1991, je zařazována do oblasti satirické sci-fi
  • Cokoli o New Yorku cestopis, Primus, 1991
  • Je tu nějaký zavěšený kafe? fejetony, Lidové noviny, 1992
  • Cokoli o Dánsku cestopis, Primus, 1992
  • První almanach Burianovy kulturní ozdravovny, KPK, 1993
  • Druhý almanach Burianovy kulturní ozdravovny, Primus, 1994
  • Soukromá zpráva z Aarhusu, Primus, 1994
  • Sága o cestě na Island, cestopis, Primus, 1995
  • Na shledanou zítra, texty a články o hudbě, Folk a Country 1995
  • Třetí almanach Burianovy kulturní ozdravovny, Makropulos, 1995
  • Zlaté časy televize, rozhovory s hosty pořadu Posezení s Janem Burianem, Primus, 1996
  • Čtvrtý almanach Burianovy kulturní ozdravovny, Makropulos, 1998
  • Chilský deník aneb Cautiverio, cestopis, Primus, 1998
  • Pátý almanach Burianovy kulturní ozdravovny, Makropulos, 2001
  • Ostrovy, majáky a mosty aneb Podivuhodná dobrodružství suchozemce v Baltském moři, Primus, 2002
  • Výlet do Portugalska aneb Poetický průvodce na cestu tam a zpátky, Primus, 2005
  • Ženy, muži a jiné básně, Galén, 2008
  • Přízrak v nákupním středisku a další příběhy z této jiné doby, Galén, 2009 – sbírka fejetonů
  • "Nežádoucí návraty E. F. Buriana", Galén 2012

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. ↑ MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revluce. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 267.  
  2. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Burian, Jan, s. 45-46.  

Literatura[editovat]

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 97.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 70.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 85.  

Externí odkazy[editovat]

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg
Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Jan Burian (písničkář)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Burian_(písničkář)&oldid=9713829“