Jan Bouchal

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Bouchal
Narození1975
Praha
Úmrtí12. ledna 2006 (ve věku 30–31 let)
Praha
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Bouchal (1975[1] – 12. ledna 2006 Praha), mezi přáteli a spolupracovníky známý též pod přezdívkou Pup,[2] byl propagátor městské cyklistiky v Praze, ředitel (podle některých zdrojů předseda) občanského sdružení Oživení a spoluzakladatel a koordinátor iniciativy Auto*Mat, zástupce šéfredaktora EkoListu, neformální lídr Aliance Bezkorupce, koalice občanských sdružení za větší transparentnost státní správy a samosprávy, spolupracovník občanských sdružení z koalice SOS Praha.[3][4] S přáteli provozoval též Týnskou literární kavárnu[4] a pořádal celou řadu dalších aktivit, například Kuličkiád, Drakiád a nejrůznějších výletů.[4] Charakteristický byl podle Jakuba Kašpara tím, že neustále sršel energií, myšlenkami i nápady a měl široké srdce a otevřenou mysl, která pracovala se zdravou skepsí i nezdolným optimismem.[4] V oznámení o jeho úmrtí je zmiňováno, že byl vzorným občanem a vzorným otcem a zůstala po něm družka Petra a syn Jakub,[3] v době nehody tříletý.

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Podle Jakuba Kašpara se ve sdružení Oživení věnoval zejména dvěma projektům: jedním byl boj proti střetům zájmů na pražských radnicích, druhým propagace a lobby bezpečné a příjemné cyklistiky v Praze.[4] Občanské sdružení Oživení, vedené původně Petrem Štěpánkem, bylo iniciátorem sítě cyklotras v Praze i v republice; v letech 1999 a 2000 bylo koordinátorem dohody městských částí o zřízení zeleného koridoru Greenway Botič, koordinátorem budování cyklistické stezky Praha – Hamburk i ustavení Zeleného koridoru Vltava.[5] Ve výroční zprávě za rok 2006 sdružení Oživení uvádí, že jeho zástupci patří k nejaktivnějším členům pracovní skupiny pro cyklistickou dopravu, zřízené na magistrátu, a že sdružení zpracovalo řadu podkladů pro městské projektanty.[6] Petr Štěpánek uvedl, že Bouchal prosadil vznik pražských cyklostezek například u Botiče nebo na Kačerově.[7]

Spolu s Martinem Marečkem a dalšími lidmi byl ve sdružení Oživení iniciátorem projektu Auto*Mat, jehož se stal mluvčím. Tento projekt se brzy stal vůdčí aktivitou občanských iniciativ v oblasti dopravy v Praze.[4] Patřil mezi pravidelné účastníky čtvrtečních manifestačních cyklojízd za práva a větší bezpečnost cyklistů.[8] Podílel se na vzniku projektu Bezpečné cesty do školy.[8]

Od konce 90. let pracoval na protikorupčních projektech. Byl neformálním leaderem Aliance Bezkorupce, koalice občanských sdružení za větší transparentnost státní správy a samosprávy, a pomáhal pražským občanským sdružením z koalice SOS Praha s medializací problémů z oblasti životního prostředí a územního plánování.[8]

Od roku 2000 působil jako redaktor EkoListu, od roku 2001 jako zástupce šéfredaktora Jakuba Kašpara.[8] Podle něj se jako novinář nejraději věnoval kontroverzním tématům a uměl se ptát – cíleně, přesně, věcně a často i nepříjemně ostře, psal své články vždy velmi poctivě a snažil se vždy proniknout do problematiky.[4]

Nehoda[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. ledna 2006 kolem 19:45 hodin byl jako cyklista smrtelně raněn při střetu s automobilem na křižovatce ulice Dukelských hrdinů a nábřeží Kapitána Jaroše v Praze-Holešovicích, 12. ledna 2006 na následky zranění v nemocnici zemřel. Podle policejního vyšetřování nehodu způsobil Jan Bouchal, když nedal přednost projíždějícímu automobilu. Bouchalovi blízcí však upozorňovali na nesrovnalosti v rychle uzavřeném vyšetřování. V zápisu například stojí, že Bouchal neměl ochrannou přilbu, přestože svědkové tvrdili opak.[9] Proti usnesení podala matka Jana Bouchala stížnost, policie ji ale zamítla a případ byl uzavřen.[10] Sdružení Oživení proto chtělo podat dovolání k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.[11] Krištof Kintera k otázce zavinění uvedl: „Pokud je mi známo, vyšetřování bylo od počátku zmanipulované.“[12]

Na této dopravně vytížené křižovatce se kříží trasy tramvají, automobilů, chodců i cyklistů. Šlo o jednu z nejnebezpečnějších křižovatek v Praze,[13] kvůli častým dopravním nehodám byla dokonce nazývána „křižovatka smrti“.[14]

Rekonstrukce nebezpečné křižovatky nábřeží Kapitána Jaroše – Dukelských hrdinů v roce 2012. Na ní zemřel Jan Bouchal a také jeho smrt iniciovala lepší řešení pro pěší a cyklisty

Právě aktivista Bouchal na nebezpečnost křižovatky už od roku 2004[15] upozorňoval a usiloval o její přestavbu.[16] Křižovatka byla po dlouhé kritice Auto*Matu a dalších sdružení přestavěna během února a března 2012. Přibyly semafory pro cyklisty a došlo k celkovému zklidnění místa.[17]

Na jeho památku se v neděli 15. ledna 2006 od 20 hodin konal v klubu Vagón na Národní třídě benefiční koncert, kde hrály kapely Diktát, Flaming Cocks a Pohřební kapela, a 19. ledna 2006 vyjela z náměstí Jiřího z Poděbrad tradiční cyklojízda zakončená programem v divadle Alfréd ve dvoře v Holešovicích.[3]

Pomník Bike to Heaven od českého umělce Krištofa Kintery uctívající památku Jana Bouchala v místě nehody

V místě nehody vznikl ihned po pohřbu provizorní pomník v podobě jízdního kola připevněného ke sloupu veřejného osvětlení (Ghost bike). Po několika úpravách a proměnách tohoto pietního místa byla nakonec z prostředků veřejné sbírky a za soukromé podpory i ze strany primátora Bohuslava Svobody realizována definitivní podoba pomníku podle návrhu Krištofa Kintery, který ji nazval Bike to Heaven.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Nadace Partnerství udělilo Jan Bouchalovi za rok 2005 in memoriam Cenu Josefa Vavrouška[18] (tu za tento rok získali 2 z 10 nominovaných).[19] Nominace byla podána ještě před jeho tragickým úmrtím.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Auto*Mat zahájil sbírku na pomník Janu Bouchalovi a dalším obětem nehod, Auto*Mat, 17. 1. 2013
  2. ↑ Zemřel Jan Bouchal, Na kole.cz, 12. 1. 2006
  3. ↑ a b c Byl zabit Jan Bouchal, Britské listy, 12. 1. 2006, tisková zpráva občanského sdružení Oživení
  4. ↑ a b c d e f g h Jakub Kašpar: Jan Bouchal – in memoriam : Laudatio na Jana Bouchala, laureáta Ceny Josefa Vavrouška za rok 2005, in memoriam. Cena Josefa Vavrouška, Nadace Partnerství, text datován 26. 6. 2006
  5. ↑ Petr Ďoubalík: Cykloturistika v ČR, 14. 6. 2000, vyšlo v časopise cykloturistika 6/2000
  6. ↑ Oživení, výroční zpráva 2006, str. 18: Podpora rozvoje cyklistiky ve městě
  7. ↑ Pavel Baroch: My jsme doprava, říkal cyklista Bouchal, Hospodářské noviny, 20. 1. 2006, ČTK, Nakole.cz
  8. ↑ a b c d Zemřel Jan Bouchal, ekologický novinář a aktivista, Ekolist.cz, 13. 1. 2006, redakce
  9. ↑ SEHNOUTKA, Petr. Bouchalovu smrt provázejí otazníky. iHNed.cz [online]. 2006-05-30 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Cyklista zabitý autem bude mít pomník. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-01-11 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ iDNES.cz. Smrt cyklisty po roce míří k nejvyšší žalobkyni. iDNES.cz [online]. 2007-01-12 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ KINTERA, Krištof. Lampy jako pomníky. Jak tvoří Krištof Kintera?. Lidovky.cz [online]. 2013-09-13 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ OUJEZDSKÝ, Karel. Pomník "Bike to Heaven" věnovaný aktivistovi Janu Bouchalovi. Český rozhlas Vltava [online]. 2013-09-10 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ bk. Kolo letí do nebe, cyklisté mají konečně svůj důstojný pomník. ČT24 [online]. 2013-09-07 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Cesta za rekonstrukcí Archivováno 12. 7. 2014 na Wayback Machine., Auto*Mat
  16. ↑ CANDRA, Robert. Na kole do nebe: pomník Janu Bouchalovi. Radio Wave [online]. 2013-01-21 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ VOKATÝ, Pavel. Kinterův pomník zabitým cyklistům finišuje. Přispěje i primátor. Lidovky.cz [online]. 2013-01-26 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Laureáti Ceny Josefa Vavrouška z minulých let, Cena Josefa Vavrouška, Nadace Partnerství
  19. ↑ Nominace na Cenu Josefa Vavrouška za rok 2005, Cena Josefa Vavrouška, Nadace Partnerství

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Bouchal&oldid=23709733“