Jan Blahoslav Kozák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Jan Blahoslav Kozák
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Stranická příslušnost
Členstvínár. soc.
NSP
Narození4. srpna 1888
Čáslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. ledna 1974 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
RodičeFrantišek Kozák
PříbuzníBohumír Kozák – bratr
Ladislav Kozák – bratr
Pavel Kozák – vnuk
Alma materGymnázium a SOŠ pedagogická
Evangelická teologická fakulta Univerzity ve Vídni
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik, teolog, pedagog, překladatel, vikář, publicista, filozof, spisovatel a vysokoškolský učitel
NáboženstvíEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1888–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1974)
CommonsJan Blahoslav Kozák
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob prof. Jana Blahoslava Kozáka v Praze na Malvazineckém hřbitově

Jan Blahoslav Kozák nebo též jen Jan Kozák (4. srpna 1888 Čáslav[1] – 9. ledna 1974 Praha), byl český profesor dějin filosofie, protestantský teolog, evangelický duchovní a politik. Publikoval v oboru filosofie, etiky a náboženství, překládal z angličtiny, francouzštiny a italštiny. Zároveň byl koncem 30. let 20. století poslancem Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Jeho starším bratrem byl architekt Bohumír Kozák.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jan Blahoslav Kozák byl syn faráře evangelického reformního sboru v Čáslavi Františka Kozáka a jeho manželky Zdeňky, rozené Císařové.[1] Roku 1906 maturoval na gymnáziu v Čáslavi, poté studoval teologii a filosofii na univerzitách v Bonnu, Edinburghu, Vídni a Halle. V roce 1915 získal na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy doktorát filosofie obhájením disertační práce Sóma pneumatikon – helenistické prvky v paulinismu.

Na to v letech 1910–1914 působil jako profesor na evangelickém učitelském ústavu v Čáslavi a pak jako evangelický vikář (1914–1918, od 1. ledna 1919 mimo církevní službu), poté byl až do roku 1920 profesorem němčiny a angličtiny na obchodní akademii v Kolíně.[2] V letech 1920–1926 byl profesorem na Československé obchodní akademii v Praze. Současně se roku 1921 na Univerzitě Karlově habilitoval, získal docenturu pro obory logika, metodologie a noetika (habilitační spis Zákon ekonomisace životních funkcí a jeho důsledky pro teorii logickou), v roce 1926 si habilitaci rozšířil na dějiny filosofie a v 1927 byl jmenován mimořádným, v roce 1933 řádným profesorem na filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde (s výjimkou válečných let 1939–1945) přednášel do roku 1958. V roce 1937 (17. dubna) byl také zvolen mimořádným členem České akademie věd a umění.[3]

Angažoval se i politicky. Ve 20. letech 20. století měl blízko k okruhu intelektuálů okolo Inocence Arnošta Bláhy, který se pokusil neúspěšně obnovit Pokrokovou stranu z počátku 20. století. V roce 1930 působil v programové komisi národních socialistů.[4] V parlamentních volbách v roce 1935 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[5] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Národní strany práce.[6]

Druhou světovou válku přežil v emigraci ve Spojených státech amerických. Po válce se navrátil z emigrace a stal se děkanem filosofické fakulty. Roku 1946 se stal předsedou přípravného výboru organizace Kulturní jednota, která měla slučovat československé umělce a intelektuály. Po uvěznění jeho syna komunisty (již před 25. 2. 1948) mu byla v první poúnorové schůzi v roce 1948 vnucena nevděčná úloha přečíst návrh akčního výboru na vyloučení studentů, kteří chtěli na Pražském hradě 25. února 1948 manifestovat proti komunistickému puči.[7][8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Česky psaná díla[editovat | editovat zdroj]

  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Síla a vzdor: hra o čtyřech dějstvích. Praha: V. Neubert a synové, 1921. 58 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. O otázce náboženské. Kdyně: Okresní sbor osvět, 1922. 57 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Essay o vědě a víře: příspěvek k problému náboženskému. Praha: Gustav Voleský, 1924. 152 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Křesťanství a jeho vývoj. Praha: Svaz národního osvobození, 1924. 61 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Masaryk filosof. Praha: Svaz národního osvobození, 1925. 75 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Filosofické a mravní pozadí Husova kacířství. Praha: Svaz národního osvobození, 1925. 152 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Naše pokrokovost a Řím. Praha: Svaz národního osvobození, 1925. 139 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Ježíš ve víře a skepsi. Praha: Melantrich, 1929. 209 s. 
  • Masarykova práce: sborník ze spisů, řečí a projevů prvního presidenta československé republiky. Příprava vydání Kozák, Jan Blahoslav. Praha: Státní nakladatelství, 1930. 337 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Přítomný stav etiky. Praha: Dědictví Komenského, 1930. 229 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. V boji o duchovní hodnoty. Praha: Čin, 1930. 177 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Masaryk jako ethik a náboženský myslitel. Praha: Slovanský ústav, 1931. 61 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav; DRATVOVÁ, Albína; FISCHER, Josef. Filosofie a školy. Praha: Čin, 1933. 100 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Pravda a víra u Emanuela Rádla. Praha: nákladem vlastním, 1934. 47 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Proslovy k neviděným. Praha: Svaz národního osvobození, 1935. 210 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. RUP a kongres bruselský. Praha: nákladem vlastním, 1936. 19 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Úvahy. Praha: Svaz národního osvobození, 1938. 218 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Věda a duch. Praha: Jan Laichter, 1938. 328 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav; ČEP, Tomáš; JAROSLAV, Kříženecký. O vědeckém a filosofickém díle Emanuela Chalupného. Praha: Melantrich, 1938. 47 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Rooseveltova Amerika. Praha: Sociologický kruh, 1946. 53 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Noetika: přednášky podle zápisu z r. 1932. Praha: Spolek posluchačů filosofie, 1947. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. O lidu a lidech. Praha: Vladimír Žikeš, 1948. 202 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Podle cesty. Praha: Pokrok, 1948. 381 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. T. G. Masaryk a vznik Washingtonské deklarace v říjnu 1918. Praha: Melantrich, 1968. 116 s. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Matrika narozených, evangel. církev Čáslav 07, 1877-1899, snímek 14, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Církev v proměnách času / Sborník k 50. výročí spojení českobratrské církve evangelické. Praha : Kalich, 1969. 313 s. S. 285
  3. ↑ ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 159–160. 
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 388–389, 768. 
  5. ↑ Jan Kozák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Tomáš Halík: Články a eseje: Růžena Vacková Archivováno 8. 5. 2008 na Wayback Machine.
  8. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 473, 477. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 360. 
  • Hejdánek, Ladislav: Vzpomínka na J. B. Kozáka a malá úvaha, in: Lidové noviny, 2008 — 4. 8. 2008, dostupné online.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 151–152. 
  • Ivo Tretera, „Nebylo tam nic dramatického“, dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Blahoslav_Kozák&oldid=23616058“