Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu
| manželka | Eleonora z Lichtenštejna |
|---|---|
| syn | Adolf Josef Schwarzenberg |
| dcera | Marie Leopoldina |
| otec | Josef II. Schwarzenberg |
| matka | Pavlína z Arenbergu |
| bratr | Felix Schwarzenberg |
| bratr | Bedřich Josef Schwarzenberg |
| sestra | Marie Eleonora |
| sestra | Marie Pavlína |
| sestra | Ludvíka Eleonora |
| sestra | Marie Matylda |
| sestra | Karolína |
| sestra | Marie Anna Berta |
Jan Adolf II. Schwarzenberg (28. května 1799, Vídeň – 15. září 1888, Hluboká nad Vltavou) byl příslušník šlechtického rodu Schwarzenbergů, hlubocko-krumlovské větve. Jeho rodiči byli Josef II. a Pavlína z Arenbergu. S manželkou Eleonorou z Lichtenštejna měli syna Adolfa Josefa a dceru Marii Leopoldinu.
Zatímco mladší bratři se věnovali diplomatické a církevní kariéře, Jan Adolf spravoval rodový majetek. Ekonomické vzdělání získal v Anglii. Jako zvláštní vyslanec navštívil mimo jiné korunovace krále Karla X. ve Francii (1825) i královny Viktorie v Anglii (1838). Roku 1830 se oženil s Eleonorou z Lichtenštejna (1812–1873), podle níž se jmenuje šumavská obec Lenora (dříve Eleonorenhain). Roku 1833 později převzal vládu na rodovém majetku. Byl na ni dobře připraven, což prokázal při řešení složitých poměrů, které nastaly po zrušení poddanství roku 1848, jež se v případě Schwarzenbergů týkalo téměř čtvrt milionu lidí. Kníže přitom přišel o dvě třetiny své půdy. Schwarzenbergové poté soustředili rostlinnou a živočišnou výrobu do nově vytvářených velkostatků, čímž byly dány předpoklady k modernizaci zemědělství. Hospodářskou problematikou se Jan Adolf intenzivně zabýval a dosáhl řady pozoruhodných výsledků. Prováděl promyšleně hospodářské reformy, rozšiřoval škálu pěstovaných plodin, chov ušlechtilých plemen skotu a ovcí, zaváděl do zemědělství meliorace, používání umělých hnojiv a technické vynálezy. Zapsal se do vývoje českého rybníkářství, cukrovarnictví, lesnictví, mlékárenství, pivovarnictví, stavebnictví a mnoha dalších průmyslových odvětví. Založil několik odborných škol a nadějné studenty posílal na své náklady studovat do zahraničí. Celkově příznivý ekonomický stav umožnil již od posledních desetiletí 19. století nadprůměrně dobré sociální zabezpečení pracovníků „na knížecím“. V letech 1840–1871 nechal přestavět zámek Hluboká do současné podoby v romantickém stylu anglické neogotiky. Sem také českokrumlovští Schwarzenbergové přesunuli své hlavní rodové sídlo. Iniciátorkou přestavby byla kněžna Eleonora, která měla i značný podíl na její úspěšné realizaci. Kníže Jan Adolf dbal i o rodové sbírky: dal restaurovat cenné obrazy, shromažďoval informace o dějinách svého rodu, dal vystavět monumentální Schwarzenberskou hrobku u Třeboně.
Literatura[editovat]
- Paleczek, Raimund : Die Modernisierung des Grossgrundbesitzes des Fürsten Johann Adolf zu Schwarzenberg in Südböhmen während des Neoabsolutismus (1848/49-1860). In: Adel und Wirtschaft. Lebensunterhalt der Adeligen in der Moderne. München, Martin Meidenbauer 2009, s. 135-184.
- Paleczek, Raimund : Die Modernisierung des Grossgrundbesitzes des Fürsten Johann Adolf II. zu Schwarzenberg. Beispiel einer deutsch-tschechischen Symbiose im Neoabsolutismus 1848-1860. München - Freiburg, N. G. Elvert Verlag Marburg 2009. 409 s. Schriftenreihe der Kommission für Deutsche und Osteuropäische Volkskunde in der Deutschen Gesellschaft für Volkskunde e. V. 93.
- Vybíral, Jindřich - Sekyrková, Milada : Britská cesta Jana Adolfa ze Schwarzenbergu roku 1825. Umění 46, 1998, č. 1/2, s. 129-145.
- Vybíral, Jindřich : Hluboká jako "ženský vrch". In: Sex a tabu v české kultuře 19. století. Praha, Academia 1999, s. 80-83.
