Jan (biskup vratislavský)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan
Narození 10. století
Úmrtí po 1030?
Občanství Polsko
Povolání biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan (též Johannes, Johann) byl první biskup vratislavský.

Podle záznamů kronikáře Dětmara z Merseburku byl Johannes (Jan) prvním biskupem diecéze vratislavské, založené roku 1000.

Vytvoření vratislavské diecéze proběhlo v rámci první církevní organizace piastovského Polska, kterou provedl při příležitosti pouti k hrobu svatého Vojtěcha římský císař Ota III. z pověření papeže Silvestra II. a na žádost a za přítomnosti Boleslava Chrabrého. Tehdy zřídil hnězdenské arcibiskupství v čele s biskupem Radimem, kterému podřídil dosavadní biskupství v Poznani, a zároveň další tři Hnězdnu podřízená biskupství. Za biskupa pro Malopolsko se sídlem v Krakově byl vysvěcen Poppo, za biskupa pro Pomořany se sídlem v Kolobřehu Reinbern a biskupem nové diecéze pro Slezsko se stal právě Jan.

Sídlem diecéze byl Dómský ostrov ve Vratislavi. Tam se nacházel již dříve dřevěný kostel založený českým knížetem Boleslavem I. a před rokem 1038, tedy za biskupa Jana, byl patrně založen i pozdější farní kostel sv. Vojtěcha. V této době začala i stavba prvního kamenného kostela-katedrály. Patrocinia nejstarších hradských kostelů (Vratislav - sv. Martina, Lehnice - sv. Benedikta) ukazují na to, že se v okolí prvního biskupa pohybovala řada benediktinů. Pod Olavou ve Slezsku žil do roku 1007 benediktin svatý Svorad Ondřej. Hranice diecéze nebyly v té době dosud pevně vymezeny, avšak zabírala slezská území po obou stranách horní a střední Odry s výjimkou Kladské kotliny (pozdějšího Kladského hrabství), která nadále náležela k Českému knížectví a pražské diecézi.

Není známo, jak dlouho zůstal biskup Jan v úřadu. Po smrti prvního polského krále Boleslava Chrabrého roku 1025 došlo ke vnitřním rozbrojům, které ohrozily i dosud nezakořeněné křesťanství a v letech 1031-1038 vedly k pohanskému povstání. V letech 1038-1039 navíc Slezsko dobyl český kníže Břetislav I. a pobořil vratislavskou katedrálu. Biskupství v této době zřejmě zaniklo; jisté je, že Jan musel opustit biskupské sídlo ve Vratislavi. Útočiště našel patrně nejprve ve Smogorzówě a později na hradě Ryczyně; proto mnohem pozdější tradice v čele s historikem Janem Długoszem hovoří o několika biskupstvích ve Slezsku 11. století.

Po zániku biskupství upadl v zapomnění i biskup Jan. Není proto brán v úvahu při číselném označování svých stejnojmenných nástupců na stolci. Nepřerušená řada vratislavských biskupů počíná teprve biskupem Jeronýmem, jehož nástupce je označován jako Jan I.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SKŘIVÁNEK, František; TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Vratislavští biskupové v dějinách Slezska. Praha : Nakladatelství ONYX, 2004. ISBN 80-86788-15-6, ISBN 80-902907-7-9. S. 6-7.  
  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Nakladatelství Libri, 2004. ISBN 80-7277-172-8. S. 17.  
  • KOPIEC, Jan. Bistum Breslau. In GATZ, Erwin. Die Bistümer des Heiligen Römischen Reiches von ihner Anfängen bis zur Säkularisation. Freiburg in Breisgau : Verlag Herder, 2003. ISBN 3-451-28075-2. S. 128-129.
  • ŻERELIK, Rościsław. Dzieje Śląska do 1526 roku. In CZAPLIŃSKI, Marek. Historia Śląska. Wrocław : Wydawnictvo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2002. ISBN 83-229-2213-2. S. 41-42.
  • WECZERKA, Hugo. Handbuch der historischen Stätten - Schlesien. 2. vyd. Stuttgart : Alfred Kröner Verlag, 2003. ISBN 3-520-34601-3. S. XXXII, 39-40.  
  • PATER, Józef. Z dziejów archidiecezji wrocławskiej - 4. Utworzenie metropolii gnieźnieńskiej. Nowe Życie. . Dostupné online.  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Biskup vratislavský
Předchůdce:
---
1000 - ?
Jan (biskup vratislavský)
Nástupce:
Jeroným

Související články[editovat | editovat zdroj]