James Frazer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z James George Frazer)
James Frazer
Rodné jménoJames George Frazer
Narození1. ledna 1854
Glasgow
Úmrtí7. května 1941 (ve věku 87 let)
Cambridge
Alma materGlasgowská univerzita
Univerzita v Cambridgi
Trinity College
Lomond School
Povoláníantropolog, spisovatel, historik, mytograf, klasický učenec, teolog, folklorista, etnolog a etnograf
ZaměstnavateléUniverzita v Cambridgi
Liverpoolská univerzita
OceněníHuxley Memorial Medal (1916)
Řád Za zásluhy
Společník Britské akademie
čestný společník Edinburské královské společnosti
Honorary Fellow of the Royal Society Te Apārangi
ChoťLilly Frazer
RodičeDaniel Frazer[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir James George Frazer (1. ledna 1854 Glasgow Spojené království - 7. května 1941) byl skotský antropolog, etnolog a etnograf ovlivněný pozitivismem. Zabýval se problematikou nejstarších náboženství, rituály, mýty a magií. Magii považoval za předchůdce náboženství a vědy. Zdůrazňoval funkci mýtu při organizaci společenského života.

Život[editovat | editovat zdroj]

Frazer se narodil v presbyteriánské rodině skotského lékárníka Daniela Frazera v Glasgow. Na zdejší univerzitě studoval klasickou filologii. Jeho profesoři byli: George Gilbert Ramsay (latina), John Veitch (rétorika) a Lord Kelvin (Sir William Thomson; fyzika). Studium ukončil v roce 1879 na Trinity College v Cambridgi disertační práci, která byla věnována Platónově teorii idejí. Zde byl také zvolen do funkce vědeckého pracovníka (fellow). Své první práce věnoval klasické filologii. V průběhu 80. let úspěšně připravil k tisku několik prací antických autorů. Současně se věnoval studiu prací Johna Stuarta Milla, Herberta Spencera a Augusta Comta. Rozhodující roli při změně jeho vědecké orientace sehrál William Robertson Smith. Ten v roce 1886 přiměl mladého vědce ke zpracování hesel „totemismus“ a „tabu“ pro Britskou encyklopedii a probudil tak jeho trvalý zájem o studium národopisu, etnologie a antropologie. V roce 1890 vydal první verzi knihy The Golden Bough: A Study in Magic and Religion (česky Zlatá ratolest), která mu přinesla velkou slávu. Pro institucionalizaci antropologie jako vědy o společnosti má veliký význam Frazerovo působení na liverpoolské univerzitě. Zde v roce 1908 stanul v čele katedry, která poprvé nesla název oddělení sociální antropologie. Brzy se ale funkce vzdal, aby se vrátil ke knihám do ticha vědecké pracovny na Trinity College v Cambridgi. V roce 1921 mu byla udělena čestná docentura pro sociální antropologii na univerzitách v Oxfordu, Cambridgi, Glasgow a Liverpoolu. Byl členem Royal Society a Institut de France. Po zbytek svého života ale již na delší dobu neopustil svoji vědeckou knihovnu. Předávání akademických poct a s ním spjaté cestování pociťoval jako nevítané vytržení z práce. Díky péči milující manželky, francouzské spisovatelky Lily Grovesové, měl vytvořeny dokonalé podmínky pro studium pramenů a psaní svých četných knih.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zlatá ratolest. Obraz M. W. Turnera, The Turner Collection, Tate Gallery

Magický (mytický) typ kultury[editovat | editovat zdroj]

Podle Frazera na počátku lidských dějin měl člověk zcela mylné představy o příčinné souvislosti přírodních jevů.[2] Základem jeho výkladu světa byla tzv. „sympatetická magie“, která vycházela z předpokladu existence určitého mystického vztahu mezi věcmi a jevy v přírodě - zákonu vnitřního souladu. Sympatetická magie opírá interpretaci světa o dva základní principy. První princip, který je možné definovat jako zákon podobnosti - „homeopatická magie“, předpokládá, že podobné způsobuje a produkuje podobné. Snaha aktivně ovládat přírodní zákonitosti tak vyústila v jejich napodobování. U přírodních národů, jež praktikují homeopatickou magii, se tak například můžeme setkat se snahou přivolat déšť prostřednictvím lití vody na zem, pokusy poškodit nepřítele tím, že zničíme jeho obraz, figurku, loutku a podobně. Druhý princip lze definovat jako zákon doteku - „kontaktní magie“. Vychází z předpokladu, že věci, jež spolu jednou byly v kontaktu nebo tvořily jednotný celek, na sebe působí na dálku i poté, co byl fyzický kontakt přerušen. Klasickým příkladem víry v kontaktní magii je kupříkladu snaha zmocnit se nějaké části těla nepřítele (vlasů, nehtů) nebo jeho šatů a jejich prostřednictvím pak negativně ovlivnit jeho život.

Náboženský typ kultury[editovat | editovat zdroj]

Vznik náboženství, které vystřídalo období magie, představuje vývojově vyšší stadium lidského myšlení. Podle Frazera se náboženství zrodilo spolu s poznáním, že zákony homeopatické a kontaktní magie se příliš neosvědčují a že člověk nedokáže ovládat přírodu vlastní silou. Víra v to, že vesmír ovládají nadpřirozené síly, vedla ke specializaci kouzelníků na náboženství. Jejich domnělá schopnost kontaktu s nadpřirozenými silami jim umožňovala, že získávali stále větší prestiž a moc nad ostatními lidmi. Ti nejvýznamnější se postupně stávali „božskými králi“ a jejich duše byly po jejich smrti uctívány jako božstva.

Vědecký (novověko-evropský) typ kultury[editovat | editovat zdroj]

Poslední a nejvyšší vývojové stadium lidského poznání představuje věda, jež má svými výchozími premisami blíže k magii než k náboženství. Lidé v moderní společnosti totiž stejně jako v období magie opět věří v možnost ovládat přírodu, tentokrát na základě skutečných a pravdivých znalostí příčinné determinance a zákonitostí věcí a jevů.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • v originále (anglicky):
    • 1890 - The Golden Bough, první vydání, 2. svazky (Londýn: Macmillan).
    • 1900 - The Golden Bough, druhé vydání, 3. svazky (Londýn: Macmillan).
    • 1906-1915 - The Golden Bough, třetí vydání, 12. svazků (Londýn: Macmillan).
    • 1910 - Totemism and Exogamy.
    • 1919 - Folk-Lore in the Old Testament: Studies in Comparative Religion, Legend and Law, 3. svazky.
    • 1913-1924 - The Belief in Immorality and the Worship of the Dead, 3. svazky.
    • 1926 - The Worship of Nature.
    • 1927 - Man, God, and Immortality
    • 1927 - The Gorgon's Head and other Literary Pieces.
    • 1933-1936 - The Fear of the Dead in Primitive Religion.
    • 1935 - Creation and Evolution in Primitive Cosmogonies.
  • česky:
    • 1977 - Zlatá ratolest (přeložila Libuše Boháčková, Praha: Odeon).
    • 1994 - Zlatá ratolest (přeložili Erich Herold a Věra Heroldová-Šťovíčková, Praha: Mladá fronta).
    • 2000 - Zlatá ratolest: druhá žeň (přeložili Věra Heroldová-Šťovíčková a Josef Kandert, Praha: Garamond).
    • 2000 - Mýty o původu ohně (přeložil Stanislav Novotný, Praha: Garamond).
    • 2007 - Zlatá ratolest (přeložili Erich Herold a Věra Heroldová-Šťovíčková, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Soukup, Václav: Dějiny antropologie (Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie). Praha: Karolinum, 2004.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Buchowski, Michał: Zrozumieć innego. Antropologia racjonalności (Krakov: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2004).
  • Pals, Daniel L.: Osm teorií náboženství (Praha: Exoriente, 2015), s. 53–77.
  • Soukup, Václav: Přehled antropologických teorií kultury (Praha: Portál, 2000).
  • Soukup, Václav: Dějiny antropologie (Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie) (Praha: Karolinum, 2004).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=James_Frazer&oldid=22366200“