Jamaširo (1915)
 Jamaširo, Fusó (uprostřed) a Haruna (v pozadí) v Tokijské zátoce ve 30. letech | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | Bitevní loď |
| Třída | Fusó |
| Zahájení stavby | 20. listopadu 1913 |
| Spuštěna na vodu | 3. listopadu 1915 |
| Uvedena do služby | 31. března 1917 |
| Osud | potopena u Filipín 25. října 1944 |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 39 154 t |
| Délka | 213 m |
| Šířka | 30,6 m |
| Ponor | 9,7 m |
| Pohon | původně: parní turbíny, 4 hřídele, 24 kotlů po modernizaci: parní turbíny, 4 hřídele, 6 kotlů původně: 40 000 shp po modernizaci: 75 000 shp |
| Palivo | původně: uhlí/topný olej po modernizaci: topný olej |
| Rychlost | 25 uzlů (46 km/h) |
| Dosah | 8 000 námořních mil při 14 uzlech |
| Posádka | 1400 |
| Výzbroj | od července 1944: 12× 356 mm L/45 Model 1908 14× 152 mm L/50 Model 1908 8× 127 mm L/40 Typ 89 92× 25 mm L/60 Typ 96[1] 16× 13mm kulomet typu 93[1] |
Jamaširo (japonsky: 山城) byla bitevní loď japonského císařského námořnictva třídy Fusó.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Její stavba byla zahájena v loděnicích Jokosuce 20. listopadu 1913, na vodu byla spuštěna 3. listopadu 1915 a do služby vstoupila 31. března 1917. Jamaširo byla prvním japonským plavidlem vybaveným leteckými katapulty. Pojmenována byla podle staré japonské provincie Jamaširo.
Od prosince 1930 do března 1935 procházela Jamaširo modernizací. 24 původních kotlů na uhlí Midžabara a 4 turbíny Brown-Curtiss o výkonu 24 000 hp byly vyměněny za 6 nových kotlů na naftu Kanpon a 4 turbíny Kanpon o výkonu 75 000 hp. Nově byly namontovány protitorpédové obšívky, které zvětšily šířku lodi z 28,7 m na 30,6 m. Záď lodi byla prodloužena o 7,3 m, aby se dosáhlo lepšího poměru šířky a délky, a tím vyšší rychlosti. Palubní pancéřování bylo zesíleno na celkem 17,8 cm na třech palubách. Maximální náměr hlavních děl se zvedl z 30° na 43°. Přední komín byl odstraněn. V rozmístění dělových věží se Jamaširo mírně lišila od své sesterské lodě Fusó tím, že dělová věž C (třetí věž) byla obrácená směrem dozadu a tím před ní vzniklo místo pro větší nástavbu. Přidáno bylo osm 127 mm protiletadlových děl v dvouhlavňových střelištích, po jednom bylo na každé straně můstku a stejně tak na věži zadní nástavby.
V červnu 1944, po americké invazi na Saipan, se měla Jamaširo vydat jako obří transportér s posilami pro Saipan na sebevražednou misi. Na jejím konci (pokud by ho vůbec dosáhla) měla Jamaširo najet na mělčinu u Saipanu a podpořit obránce jako dělostřelecká baterie. Po bitvě ve Filipínském moři ale Japonci uznali, že Saipan je ztracen a operace byla zrušena. Koncept operace ale nebyl zapomenut a o necelý rok později se o něco podobného pokusila bitevní loď Jamato na své poslední plavbě.[2]
V bitvě v průlivu Surigao 25. října 1944 se Jamaširo dostala pod palbu amerických bitevních lodí a po zásahu čtyřmi torpédy a mnoha 14palcovými a 16palcovými náboji se potopila.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese battleship Yamashiro na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TULLY, Anthony P. Battle of Surigao Strait. Bloomington & Indianapolis: Indiana University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-253-35242-2. (anglicky) – odkazováno jako „Tully“
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jamaširo na Wikimedia Commons - (anglicky) Přehled nasazení Jamaširo na combinedfleet.com
- (anglicky) Anthony Tully: Shell Game at Surigao: The entangled fates of battleships FUSO and YAMASHIRO na combinedfleet.com — popis poslední akce obou bitevních lodí včetně kritiky vzájemné záměny bitevních lodí v některých publikacích.
