Jalovčinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Snítka jalovce obecného s několika jalovčinkami
Sušené plody jako koření

Jalovčinka nebo také jalovcová bobule (odborně galbula)[1] je aromatický „plod“ jalovce. Navzdory názvu se z botanického hlediska o bobule ani plody nejedná, jsou to dužnaté šišky vzhledem pouze připomínající bobule vzniklé srůstem zdužnatělých podpůrných šupin šišky. Nejznámější jsou jalovčinky z jalovce obecného, které nacházejí využití v kuchyni jako koření a při výrobě alkoholických nápojů.

Jsou vítanou přísadou jídel ze zvěřiny a ryb a jsou vhodné do těžších pokrmů. Dodávají také typickou vůni ginu nebo slovenské borovičce (slovenský název jalovce je borievka).

Jalovčinky jsou užívány už od starověku. Jalovec obecný je i v Česku domácí rostlinou a je chráněn. Je to jehličnan, často vysazovaný jako okrasný a vytváří samčí i samičí rostliny.

Jalovčinky jsou močopudné, prokrvují sliznici trávicího traktu a zlepšují trávení. Působí proti nadýmání. Ulehčují i dýchání.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DVOŘÁK, Václav. Juniperus communis subsp. communis - jalovec obecný pravý | Cupressaceae - cypřišovité [online]. Natura Bohemica, 2017-10-26 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]