Jakutský kůň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
stádo jakutských koní v zimě

Jakutský kůň je plemeno nevysokých, otužilých koní původem z Jakutska, tedy severovýchodní Sibiře v povodí řeky Leny.


Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Jakutský kůň není příliš vysoký, ale má velmi robustní stavbu těla. V kohoutku měří asi 134 cm, obvod hrudi činí 166 cm a hmotnost 220-230 kg. Zimní srst může dosáhnout délky až 10 cm, proto mu zima vůbec nevadí. Vytvořily se dva typy, menší verchojanský a trochu větší jihojakutský se souměrnější stavbou těla. Klisy jsou menší a slabší než hřebci. Nohy má krátké a zadní končetiny mívají tzv. kravský postoj. Ve zbarvení převažují hnědáci, plaváci, bělouši a ryzáci.

Stamp of Azerbaijan 174.jpg

Využití[editovat | editovat zdroj]

Pro dvou odolnost vůči mrazu, vytrvalost a sílu byl vždycky využíván jako soumar, ale také k jízdě pod sedlo a zápřahu do saní, podobně jako sob. Klisny se dojí a z jejich mléka se připravuje nápoj kumys. V omezené míře poskytuje i maso a kůži. V minulosti jedli Jakuti hlavně maso z uhynulých nebo nemocných koní, využívali jejich kůži (na šamanské bubny), žíně a srst.

Další údaje[editovat | editovat zdroj]

Dožívá se až 30 let. Povahou je energický, živý, s krátkými a rychlými chody. Pro Jakuty byl vedle soba nejdůležitějším chovaným zvířetem a hraje roli i v jejich mytologii. Jakutští šamani uctívali dokonce i ducha koní Džesegeje, který povolal koně z nebe na zem, aby pomáhal člověku.[1] Jakutský epos oloncho opěvuje nejen hrdiny, ale také jejich koně, kteří zde vystupují jako jednající postavy..

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KHOLOVÁ, Helena; HOŠEK, Jan. Koně. Praha : Aventinum, 1996. ISBN 80-85277-36-0. Kapitola Jakutský kůň, s. 33.