Jakutci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jakuti (Sachové), dnes čítající asi 300 000 lidí, žijí především v republice Sacha a jinde na východní Sibiři jsou národ hovořící jazykem z turkotatarské jazykové rodiny. Tradičním zaměstnáním je kočovné pastevectví koní a sobů, ale také lov a rybolov. Dnes mnozí pracují v těžebním průmyslu. Označení Jakut je odvozeno z evenckého „jaku“, což znamená chovatelé koní. Sami si říkají Sacha, což znamená lidé. Náboženství je dnes většinou pravoslavné křesťanství, ale část si uchovala i původní šamanismus a s ním související tradice. Rozšířená je víra v dobré duchy ajyy a zlé podzemní démony abaasy. Největší slavností je pro ně oslava Letního slunovratu zvaná Yssyach. Jakuti se na své dnešní území přestěhovali z jižní Sibiře asi ve 13: století, za jejich předky pokládáme Kurykany. Nejstarší památkou na Jakuty jsou petroglyfy v povodí řeky Leny. Jakuti byli kulturně poměrně na výši, znali zpracováí železa keramiky a jejich hliněné zimní domky zvané Balagan měly komín a okna krytá plátky slídy. přes léto žili ve stanech z březové kůry zvaných čum. Nejpozoruhodnějším výtvorem jejich duchovní kultury jsou rozsáhlé, ústně tradované eposy Oloncho