Jagdgeschwader 7
Jagdgeschwader 7 „Nowotny“ (zkr.: JG 7) byla stíhací eskadra Německé Luftwaffe za druhé světové války a první jednotka na světě vyzbrojená proudovými letouny. Vznikla na podzim roku 1944 a sloužila až do kapitulace Německa v květnu 1945. Vyzbrojena byla výhradně proudovými stíhačkami Messerschmitt Me 262, přezdívanými „vlaštovka“ (německy: Schwalbe).
JG 7 byla vytvořena pod velením Obersta (~ plukovník) Johannese Steinhoffa a její součástí bylo i tzv. Kommando Nowotny (původně určené k testování Me 262), které dostalo označení III. Gruppe Jagdgeschwader 7 (zkr.: III./JG 7). Tato Gruppe, jíž velel Major Erich Hohagen, byla jedinou částí JG 7, schopnou skutečného bojového nasazení proti spojeneckým jednotkám. Během celé své existence trpěla JG 7 neustálým nedostatkem paliva a velmi nepravidelnou dodávkou nových letadel. Značným problémem byly i časté nehody, jelikož němečtí piloti neměli dostatek zkušeností s ovládáním takto přelomového a nekonvenčního letadla, jakým byl Me 262.
Technické problémy a nedostatek zásob umožňoval nasazení jen v malé míře. Obvykle se letadla vydávala jen na tzv. „volný lov“ (něm.: Freie Jagd) o počtu maximálně 4 až 6 kusů a jejich hlavním cílem byly svazy spojeneckých bombardérů.
Na konci února 1945 měla JG 7 na svém kontě sestřely 45 čtyřmotorových bombardérů a 15 stíhaček, takový počet byl ovšem příliš nízký na to, aby jakkoli vážněji ovlivnil spojeneckou vzdušnou ofenzívu. Během března 1945 mohla JG 7 díky lepšímu zásobování podnikat rozsáhlejší bojové operace proti spojeneckým bombardovacím svazům. Podnikla celkem 28 bojových misí, přičemž sestřelila osm spojeneckých bombardérů (ztratila jeden Me 262). 18. března podnikla III./JG 7 největší operaci ve své historii, když v počtu 37 letounů Me 262 zaútočila na svaz 1200 bombardérů, navíc střežených více než 600 stíhačkami. Tato mise získala i další prim, jelikož při ní němečtí piloti poprvé použili nové rakety vzduch-vzduch s označením R4M. III./JG 7 během této mise dosáhla sestřelu dvanácti bombardérů a jedné stíhačky, sama ztratila tři Me 262.
Určit přesný počet vítězství, kterých III./JG 7 dosáhla, je značně komplikované, jelikož se na konci války ztratilo mnoho záznamů a dokumentů. Zdokumentováno je 136 sestřelů, pozdější výzkumy ovšem předpokládají, že jich mohlo být až 420.
Velitelé eskadry [editovat]
Geschwaderkommodore [editovat]
- Oberstleutnant Johannes Steinhoff, od 1. ledna 1944
- Major Theodor Weissenberger, od 1. ledna 1945
- Major Rudolf Sinner, od 19. února 1945
Literatura [editovat]
- Robert Forsyth a Jim Laurier. Jagdgeschwader 7 'Nowotny'. Oxford : Osprey, 2008. 128 s. ISBN 9781846033209. (anglicky)
- BOEHME, Manfred. Jagdgeschwader 7: die Chronik eines Me 262-Geschwaders, 1944/45. Mnichov : Motorbuch, 1983. 291 s. ISBN 9783879439256. (německy)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jagdgeschwader 7 na anglické Wikipedii.
| Letecké eskadry Luftwaffe |
|---|
|
Stíhací jednotky Noční stíhací eskadry (Nachtjagdgeschwader): NJG 1 | NJG 2 | NJG 3 | NJG 4 | NJG 5 | NJG 6 | NJG 7 | NJGr 10 | NJG 11 | NJG 100 | NJG 200 | JG 300 | JG 301 | JG 302 Těžké stíhací eskadry (Zerstörergeschwader): ZG 1 | ZG 2 | ZG 26 | ZG 52 | ZG 76 | ZG 101 | ZG 141 | ZG 142 | ZG 143 | ZG 144 Bombardovací jednotky Školní eskadry (Lehrgeschwader): LG 1 | LG 2 | LG 3 Bitevní jednotky Bitevní eskadry (Schlachtgeschwader): SG 1 | SG 2 | SG 3 | SG 4 | SG 9 | SG 10 | SG 77 Rychlé bombardovací eskadry (Schnellkampfgeschwader): SKG 10 | SKG 210 Noční bitevní skupiny (Nachtschlaggruppe): NSG 1 | NSG 2 | NSG 3 | NSG 4 | NSG 5 | NSG 6 | NSG 7 | NSG 8 | NSG 9 | NSG 10 | NSG 11 | NSG 12 | NSG 20 | NSG 30 Transportní jednotky Eskadry vzduch-země (Luftlandegeschwader): LlG 1 | LlG 2 Průzkumné jednotky |
