Jaderná elektrárna Temelín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo JET. Tento článek je o jaderné elektrárně. O britské nahrávací společnosti pojednává článek Jet Records.
Jaderná elektrárna Temelín
Chladicí věže Temelína
Chladicí věže Temelína
StátČeskoČesko Česko
Umístěníobec Temelín
StavV provozu
Začátek výstavbyúnor 1987
Dokončení2000-2002
Plánovaná životnost30 let
Náklady na výstavbu98 miliard Kč
VlastníkČEZ
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu2× 1055 MWe
Plánované reaktory2× 1100 MWe
Typ reaktorůVVER 1000 V-320
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon2 110 MW
Roční výroba13 914 GWh
Koeficient využití79,4 %
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na chladicí věže a budovy JETE
Budovy JETE

Jaderná elektrárna Temelín, obecně často nazývaná Temelín (zkratkou ETE, dřív taky JETE nebo JET), je elektrárna s největším instalovaným výkonem v Česku. Stojí v obci TemelínJihočeském kraji, v okrese České Budějovice. Elektrárna je častým terčem kritiky ze strany českých i zahraničních ekologických organizací a hornorakouské vlády, kvůli čemuž je jedním z důležitých témat česko-rakouské politiky. Její výstavba začala v roce 1985, s datem dokončení v roce 2002 však jde o jednu z nejnověji dostavěných jaderných elektráren v Evropě.[1]

Elektrárna má instalované dva bloky z původně plánovaných čtyř, každý po rekonstrukci s elektrickým výkonem 1055 MW (původní výkon 1000 MW). V roce 2006 elektrárna vyrobila přibližně 12 TWh (43,2 PJ) elektrické energie, což představovalo přibližně 14 % výroby elektřiny v Česku a kolem 23 % výroby ČEZ. Podíl na instalovaném výkonu elektráren v Česku byl v roce 2005 11,43 %.[2]

Ředitelem jaderné elektrárny je od ledna 2015 Bohdan Zronek. [3]

Umístění Temelína a ostatní geografické informace

Jaderná elektrárna Temelín (Česko)
Lokalizace JETE

Temelín se nachází v Jihočeském kraji asi 5 km jižně od města Týn nad Vltavou a 24 km severně od Českých Budějovic u obce Temelín v místech, kde stála vesnice Temelínec v souřadnicích 49°10′48″ severní šířky a 14°22′47″ východní délky. JETE je vzdálena asi 45 až 50 km od hranic s Německem a Rakouskem.[4]

Nadmořská výška Temelína je asi 500 m nad mořem. Vltava je vzdálená přibližně 5 km směrem na východ.[5][6]

Elektrárna se nachází na pozemku o rozloze 143 ha (z toho 123 ha je oploceno), který patří ČEZ. Na pozemku je dost místa i pro případné dostavění elektrárny.[4] Jde konkrétně o parcelu č. 180/1 na katastrálním území Křtěnov, parcelu č. 1053/1 na k.ú. Březí u Týna nad Vltavou, a parcelu parcela č. 1044/3. v k. ú. Temelínec.[7]

Lokalita Temelína byla určena na základě řady bezpečnostních, technických i ekonomických kritérií. Blízkost Vltavy a vodního díla Hněvkovice zajišťuje dostatek vody pro chlazení, díky poměrně vysoké nadmořské výšce však elektrárna nemůže být ohrožena povodní.

Z ekonomického a energetického hlediska je důležité umístění na jihu státu – uhelné elektrárny se nacházejí poblíž ložisek uhlí v severních Čechách a na severní Moravě, umístění elektrárny na jihu tak usnadňuje a zlevňuje přenos elektřiny (to je i jeden z důvodů umístění JE Dukovany na jižní Moravu).

Temelín leží z geologického hlediska na moldanubickém hřbetu, který je do jisté míry pokračováním Lišovského prahu, oblasti v seizmicky klidné a geologicky stabilní,[8] na skalním podloží a mimo geologické zlomy.[9]

Řez budovou, v levé části je reaktorová hala, v pravé turbogenerátor

Jižní Čechy obecně i okolí Temelína jsou v porovnání s průměrem i jinými oblastmi Česka řídce zalidněny[10] a okolí Temelína je z velké části zalesněno,[4] což je velmi výhodné z bezpečnostního hlediska, ale nevýhodné pro využití odpadního tepla. I přes relativně nižší hustotu zalidnění, však kvůli výstavbě elektrárny bylo zbouráno šest obcí.[11]

V předběžné fázi se uvažovalo o umístění elektrárny k obci Malovice (plánovaná elektrárna byla označována jako JEMA),[12] která však byla právě kvůli nedostatečné geologické stabilitě zavržena, později byla zkoumána lokalita Dubenec (v obci Dívčice), která však byla vhodná ke stavbě maximálně dvou bloků. Průzkum prováděla inženýrská organizace Terplan.[13]

Pásmo havarijní připravenosti bylo SÚJB už 5. srpna 1997 stanoveno na 13 km[14] (v určitých místech sahá ještě o trochu dál).

Historie

Před rokem 1989

Budovy u hlavního vchodu a parkoviště JETE

Jaderná elektrárna Temelín byla plánována ještě za socialistického Československa jako jedna z hlavních staveb energetického systému Československa a bývalé RVHP. V Československu byla už předtím uvedena do provozu Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice (na Slovensku) a Jaderná elektrárna Dukovany (v Česku), přibližně souběžně s Temelínem se plánovala stavba Jaderné elektrárny Mochovce (na Slovensku).

Výhledově se pro Česko počítalo se stavbou Jaderné elektrárny Blahutovice (zkratka EBLA) na severní Moravě, Jaderné elektrárny Tetov (zkratka JETO) ve středních Čechách a v delším časovém horizontu i se stavbou jaderné elektrárny označované jako ESEV (elektrárna severní Čechy), která měla nahradit dosluhující uhelné elektrárny.[15]

Investiční záměr na stavbu elektrárny byl vydán v roce 1979, rozhodnutí o výstavbě 1. a 2. bloku bylo vydáno v roce 1980, v roce 1981 byla o výstavbě 1. a 2. bloku uzavřena dohoda mezi Sovětským svazem a Československem, která byla v roce 1982 rozšířena o 3. a 4. blok. Původně však byly zvažovány jiné lokality než Temelín (viz výš). V listopadu 1986 bylo vydáno stavební povolení a v únoru 1987 začala stavba provozních objektů, přípravné práce však začaly už v roce 1983. V roce 1988 byla dokončena první z původně plánovaných chladicích věží.[16] Podle původních plánů měl být 1. blok elektrárny dokončen v roce 1992, 4. v roce 1997.[17]

Po roce 1989

Budovy u hlavního vchodu a parkoviště JETE

Po roce 1989 (částečně už před ním) se stavba začala výrazně protahovat. Především z Rakouska se ozývaly silné protesty proti dostavbě elektrárny a v médiích odpůrci jaderné energetiky mj. často zpochybňovali její bezpečnost. Jednou z prvních akcí byla již v prosinci 1989 rozpracovaná kampaň hnutí Greenpeace Stop ČSSRnobyl!, která na základě odborně nezpůsobilé práce Ing. Emila Málka, CSc. z roku 1983 rozvinula teorii o nedostatečné bezpečnosti. Již tehdy ji odborníci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT zpochybnili a odmítli jako zcela nesmyslnou a vyvrácenou.[18] a příznivci naopak upozorňovali na to, že výroba energie z jádra je ekologičtější (především v souvislosti s ekologicky poničenými částmi severních Čech).

Na doporučení (mj. ) MAAE se začaly přepracovávat projekty a původní (sovětský resp. ruský) řídicí a kontrolní systém byl nahrazen novým (kontrakt byl v roce 1993 udělen americké společnosti Westinghouse[19]). Stejný systém firma instalovala i u britské jaderné elektrárny Sizewell B.

Zároveň nebylo kvůli společenským změnám zcela jasné, jaká bude energetická potřeba státu po zániku nebo restrukturalizaci řady podniků energeticky náročného těžkého průmyslu. Proti elektrárně se po celou dobu její výstavby stavěla řada českých i zahraničních nevládních protijaderných organizací. V lednu 1990 byly pozastaveny práce na 3. a 4. bloku, v březnu roku 1990 rozhodla federální vláda Mariána Čalfy dostavět jenom 1. a 2. blok. O osudu Temelína jednala i 15. června 1992 i vláda Petra Pitharta, která však rozhodnutí v předvolební době přenechala vládě následující, pouze doporučila opatření týkající se financování Temelína a omezení monopolu ČEZ.[20] Dne 10. března 1993 byla dostavba prvního a druhého bloku znovu schválena vládou premiéra Václava Klause,[16] pro dostavbu hlasovala vláda téměř jednomyslně v poměru 18:0, pouze ministr životního prostředí František Benda se zdržel.[21] Třetí a čtvrtý blok byl zakonzervován v rozsahu kompletně dokončených zemních prací na základové spáře.

Pohled na Temelín z louky nad Lhotou pod Horami

Protesty Rakouska po roce 1989

Proti Temelínu v podstatě od začátku brojilo Rakousko, situace se vyostřila na konci 90. let v souvislosti s přibližujícím se vstupem Česka do EU a vstupem krajně pravicové FPÖ do rakouské vlády (Česko se jako jediná z tzv. kandidátských zemí připojila k diplomatickému bojkotu Rakouska[22]). FPÖ dokonce požadovala, aby Rakousko v případě spuštění Temelína zablokovalo vstup Česka do EU.[23] Proti Temelínu však vystupovaly (byť méně ostře) všechny významné rakouské strany.[24] 6. května 1999 se v rezoluci k dostavbě Temelína dokonce kriticky vyjádřil Evropský parlament,[25] vláda Česka však 12. května 1999 většinou 11:8 dostavbu Temelína potvrdila.[26] O dostavbu Temelína se dlouhodobě zasazoval především ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, který dokonce získal přezdívku „atomový dědek“.[27] Obdobně získal později ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přezdívku „atomový kníže“, poté, co kritizoval blokády hraničních přechodů Rakouska s Českem.

14.–21. ledna se v Rakousku dokonce uskutečnilo tzv. podpisové referendum, ve kterém se celkem 915 220 rakouských občanů (15,53 % oprávněných voličů) vyslovilo pro podmínění vstupu Česka do EU odstavením Temelína.[28][29] Situace se uklidnila po podepsání Melkského protokolu 12. prosince 2000, k jehož sjednání mezi Českem a Rakouskem napomohlo i úsilí Evropské unie, především komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena.[30][31]

V roce 2004 zamítli zastupitelé Jihočeského kraje další rozšíření elektrárny (dostavbu 3. a 4. bloku)[32]

Po kolaudaci Temelína v roce 2006 spory s Rakouskem vypukly znova (viz odstavec Kritika ze strany Rakouska).

Vývoj po volbách v Česku roce 2006

Po volbách v roce 2006 si v koaliční smlouvě Strana zelených vymínila, že vláda během svého volebního období nebude připravovat stavbu dalších jaderných bloků. K otázkám energetiky vláda ustavila nezávislou tzv. Pačesovu komisi, která se v červenci 2008 postavila za jadernou energetiku a navrhla zahájit proces posuzování vlivu dalších reaktorů na životní prostředí (EIA).[33] Společnost ČEZ pak o proces EIA 11.7. 2008 požádala.[34] Předseda SZ Martin Bursík komisi kritizoval, nehodlá však EIA bránit.[35] EIA však představuje pouze první z mnoha kroků nutných k povolení dostavby Temelína. ČEZ předpokládal, že stavba by mohla být zahájena v roce 2014, a 3. blok by mohl být spuštěn v roce 2020.

7. dubna 2009 udělil Jihočeský kraj souhlas s dostavbou 3. a 4. bloku elektrárny[36] výměnou za přibližně 4 miliardy Kč, které ČEZ do širšího okolí elektrárny investuje (opravy silnic, dostavbu dálnice). ČEZ požádal dokonce o postavení druhé železniční trasy do elektrárny.

Proti rozhodnutí protestovali představitelé Strany zelených a Jihočeské matky, kritizovali mimo jiné absenci veřejné diskuze v procesu schvalování (bylo zahrnuto do programu dodatečně, až při zahájení jednání).[32] Mezi zastánce dostavby naopak patří např. sdružení Jihočeští taťkové. Kromě toho je podle několika nezávislých výzkumů (STEM, Eurobarometr) v České republice dlouhodobě okolo 70 % obyvatel pro další rozvoj jaderné energie. K zajímavostem patří, že podporu nadpoloviční většiny má tato otázka dokonce i mezi voliči Strany zelených.

Spuštění Temelína a jeho provoz

JE Temelín

Palivo pro první blok bylo zavezeno v červenci 2000, 9. října 2000 bylo aktivováno a 21. prosince 2000 byl první blok poprvé připojen do rozvodné sítě. Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002.

V červnu 2002 bylo zavezeno palivo pro druhý blok a 17. srpna 2002 byla zahájena reakce. K rozvodné síti byl druhý blok poprvé připojen 29. prosince 2002 a zkušební provoz začal 18. dubna 2003.

V pátek 3. listopadu 2006 byl Temelín zkolaudován, v pondělí 6. listopadu rozhodnutí nabylo právní moci.[37]

Koeficient ročního využití v roce 2006 se přes všechny technologické problémy přiblížil 70 %. Po jejich dořešení začal dosahovat hodnot kolem 85 % a roční výroba dosáhla hodnot 15 TWh.[38][39]

Dne 18. července 2010 v 16:02 hodin dosáhla celková výroba elektrárny Temelín od zahájení provozu 100 miliard kWh. Takové množství elektřiny by pokrylo spotřebu celého Česka na 18 měsíců a Temelín na její výrobu potřeboval cca 3500 dnů.[40]

Ekonomické aspekty

Cena

Celkové investiční náklady na dva bloky o celkové elektrickém výkonu 2 000 MW dosáhly i z důvodu zcela zásadních úprav projektu v průběhu výstavby 98 mld. Kč (cena do konce září 2004),[41] což představuje investiční náklady ve výši cca 50 000 Kč/kW. Stavbu financovala společnost ČEZ pomocí úvěrů, které poskytly dvě bankovní konsorcia (konsorcium bank vedené Citibank (USA) a konsorcium bank vedené bankou Fortis bank (Belgie)), za úvěry se zaručil stát a americká Exim Bank [4].[42][43] Čistě ekonomická návratnost investice je odhadována na méně než 20 let.

Odvody na jaderný účet

Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny odvádí ČEZ 5 haléřů na tzv. jaderný účet, kde se shromažďují prostředky na uložení vyprodukovaného radioaktivního odpadu a jeho přepracování.[44] ČEZ musí vytvářet i finanční rezervy na budoucí likvidaci elektrárny.[45]

Pro případ vážné havárie je Temelín pojištěn u mezinárodního poolu pojišťoven.[46] Limit plnění však nedosahuje ani 1 % předpokládaných nákladů v případě vážné havárie. Toto ale není problém jen jaderných elekráren, ale i většiny hydroelektráren nebo jiných velkých průmyslových komplexů.

Výrobní ukazatele ETE

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Výroba [TWh] 1,156 5,439 12,116 12,692 10,983 12,021 12,264 12,103 13,253 13,823 13,914 15,302 15,065 14,953 14,232 12,149 16,479

Tučně jsou vyznačena čísla u roků, ve kterých elektrárna dosáhla nového rekordu v množství vyrobené elektřiny, případně je plánováno, že ho dosáhne.

Koeficient ročního využití za rok 2012 dosáhl 87,1 %.

Zdroje: ČEZ, ČTK[47]

Technické informace

Pět stupňů hloubkové bezpečnosti

Kombinace technologií, dodavatelské firmy

Původní projekt je založen na ruské (sovětské) technologii, řídicí systém je americký. Tato kombinace „západních“ a „východních“ technologií byla důvodem obav o bezpečnost, byla však už vyzkoušena na Jaderné elektrárně Loviisa ve Finsku, (viz níže). Mise MAAE v roce 1996 konstatovala, že kombinace západní a východní techniky byly v projektu pečlivě zváženy a podle názoru mise v některých případech kombinace obou technik dokonce vedla ke zvýšení bezpečnosti.[48]

Většina vybavení elektrárny však byla dodána českými firmami. (ŠKODA PRAHA – generální dodavatel elektrárny, ŠKODA Jaderné strojírenství Plzeň, Vítkovice, Sigma Lutín).

Bezpečnost

Bezpečnostní opatření v Temelíně zahrnují celou škálu opatření na řadě úrovní. Bezpečnost zvyšuje to, že řada bezpečnostních systémů je založena na rozdílných fyzikálních a technických principech.

Jedním z nejdůležitějších z principů je tzv. princip hloubkové ochrany, který definuje 5 úrovní ochrany a 5 ochranných bariér stojících mezi aktivní zónou v reaktoru a okolním prostředím:

  1. pevná keramická struktura samotného paliva
  2. pokrytí palivových proutků
  3. tlaková hranice primárního okruhu
  4. železobetonová šachta reaktoru
  5. ochranná obálka (kontejnment)

Aktivní bezpečnostní systémy jsou zálohovány dvojnásobně (tj. jsou nainstalovány třikrát).

Model palivového souboru v informačním středisku

Předností použitých tlakovodních reaktorů je tzv. inherentní bezpečnost tj. bezpečnost daná fyzikálními zákony. Ta je v Temelíně zajištěna mj. tím, že schopnost vody (působí jako moderátor, tj. umožňuje, aby štěpná reakce vůbec mohla probíhat) umožňovat řetězovou reakci klesá s rostoucí teplotou. Podobnou vlastnost má i uran 238 (tvoří kolem 97 % uranu v palivu, fakticky ale jako palivo nepůsobí, není zdrojem vyráběné energie), který pohlcováním neutronů reakci brzdí. Tato jeho vlastnost vzrůstá s růstem teploty. Při přílišném vzrůstu teploty by se tak reakce sama zastavila.[49][50]

Bezpečnostních systémů využívajících fyzikální zákonitosti obsahuje Temelín celou řadu, např. systém tvořený čtyřmi hydroakumulátory, které by zaplavily aktivní zónu při mimořádných situacích spojených poklesem tlaku v primárním okruhu, sprchový systém ochranné obálky, systém zajišťující pád souboru absorpčních tyčí do aktivní zóny, což zajistí rychlé odstavení reaktoru atd.[51]

Podle zprávy ČEZ z dubna 2007 nevykazuje Temelín výrazně horší výsledky ohledně bezpečnosti než francouzské jaderné elektrárny (viz níže). Výrazně horší výsledky než u ostatních elektráren v Evropské unii nezjistil ani tým WANO v roce 2005.

V listopadu 2017 elektrárna získala titul Bezpečný podnik, získala jej již popáté a obhájila jeho zisk z roku 2016.[52]

Reaktory

Model areálu elektrárny
Reaktory jsou v budovách s modrou kopulí. V pravé části areálu je zelená plocha, určená pro další dva bloky

Vlastní reaktory

JETE je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, každý o tepelném výkonu 3120 MW a elektrickém výkonu připojeného turboalternátoru 1055 MW (VVER-1000, typ V320[53]) (původní projekt počítal s výstavbou čtyř bloků).

Hmotnost reaktoru bez chladiva je přibližně 800 t. Chladivo tvoří slabý roztok kyseliny borité (kyselina boritá, resp. bor 10B pomáhá dlouhodobé regulaci reaktoru, výkon reaktoru s dobou pobytu paliva totiž mírně klesá, proto po jeho výměně je koncentrace kyseliny, která zpomaluje reakci, větší a postupně se snižuje tak, aby výkon byl konstantní.[54]

Tlakové nádoby

Části vnitřní vestavby reaktoru jsou umístěny v tlakové nádobě. Tlaková nádoba je vysoká 11 m, přičemž její dno je ve výšce 16 m nad úrovní okolního terénu. Vnější průměr je 4,585 m. Stěny válcové části mají tloušťku 193 mm. Nádoba je vyrobena z vysoce kvalitní nízkolegované chrom-nikl-molybden-vanadové oceli a je navržena na tlak 17,6 MPa při teplotě 350 °C, přičemž běžný provozní tlak je 15,7 MPa při teplotách 290–320 °C.

Palivo

Roční spotřeba paliva v Temelíně (velikost hrany krychle by byla přibližně 1,6 m)

Jako palivo slouží oxid uraničitý UO2 s průměrně 4,25 % obohaceného uranu 235. V reaktoru je celkem 92 tun paliva. Aktivní zóna reaktoru je vysoká 3530 mm a má průměr 3160 mm. Je v ní v přesně stanovených pozicích umístěno 163 palivových souborů a 61 regulačních tyčí. Palivové soubory jsou uspořádány v hexagonální mříži. Každý palivový soubor sestává z 312 palivových proutků, 18 vodicích trubek a z jedné centrální měřicí trubky. Palivový cyklus je čtyřletý (jednou za rok se tedy vyměňuje čtvrtina paliva). Probíhá přechod na pětiletý cyklus výměny paliva.

Do roku 2010 dodávala palivo společnost Westinghouse, od roku 2010 se začaly na základě proběhlého výběrového řízení používat v temelínských reaktorech palivové soubory ruské společnosti TVEL.[55] Technologie originálních ruských palivových prutů se ukázala jako vhodnější a provozně kvalitnější než palivo dodávané firmou Westinghouse.

Palivo tvořilo podíl přibližně 15 % na ceně elektřiny z Jaderné elektrárny Temelín, zvyšující cena uranu na světovém trhu tento podíl neovlivní, neboť palivo je dodáváno na základě dlouhodobých smluv (větší část ceny paliva je navíc daná jeho obohacením, přípravou pro použití jako paliva).

Parogenerátory a turbogenerátory

K reaktoru jsou připojeny čtyři parogenerátory, každý o teplotě páry 278 °C a výkonu 1470 tun páry za hodinu. Voda přicházející do parogenerátoru má teplotu 320 °C, v parogenerátoru pak předává teplo jiné vodě, vodě sekundárního okruhu, ze které vyrábí sytou páru určenou už pro pohon turbíny a s ní spojeného elektrického generátoru. Vyrobená sytá pára má teplotu 278,5 °C a tlak 6,3 MPa.[51] V turbogenerátoru (skládajícím se z parní turbíny, elektrického generátoru, budiče a pomocného budiče) se pak tepelná energie páry převádí na mechanickou energii pohybu turbíny a ta následně na energii elektrickou.

Parogenerátory jsou dlouhé 14,8 m, jejich vnější průměr je 4,2-4,5 m. Dodala je společnost Vítkovice.[51]

Hlavní zařízení sekundárního okruhu se nachází ve strojovně. Nejdůležitějším zařízením je turbogenerátor 1055 MW, který se skládá z parní turbíny, elektrického generátoru, budiče a pomocného budiče.

Vyrobená elektřina je pak po zvýšení napětí blokovými transformátory z 24 kV na 400 kV odváděna do rozvodny Kočín.

Kontejnment

Mohutná konstrukce kontejnmentu chrání reaktor a primární okruh před vnějšími vlivy a okolí elektrárny před následky případné havárie. Má průměr 45 m, výšku 38 m a tloušťku stěn 1,2 m, konstrukce kupole je pouze o 10 cm slabší. Jeho vnitřní ocelová výstelka má tloušťku 8 mm.

Uvnitř kontejnmentu je trvale udržován mírný podtlak, který znemožňuje únik menších množství radioaktivity do okolí.[51]

Uvnitř kontejnmentu jsou rovněž umístěny bazény, kde se 10 let uskladňuje použité jaderné palivo před umístěním do tzv. meziskladu.

Chlazení primárního okruhu

JETE v zimě, je vidět pára z chladicích věží

Celkový objem chladiva v primárním okruhu je 337 m3, teplota chladiva na vstupu je asi 290 °C, na výstupu asi 320 °C.

Voda pro chlazení

Voda potřebná k chlazení se odebírá z vltavské nádrže Hněvkovice a zpětně se vypouští do Vltavy v prostoru nádrže Kořensko. Soustava těchto dvou vodních děl se budovala současně s elektrárnou. Elektrárna za plného provozu spotřebovává přibližně 2–3 m3/s. V roce 2003 elektrárna spotřebovala 35,4 mil. m3 vody.

Čerpadla

Primární okruh je chlazen čtyřmi vertikálními odstředivými čerpadly o výkonu 5,1 MW umístěnými na studených větvích cirkulačních smyček. Při nominálních parametrech činí průtok jedním čerpadlem 21 200 m3 za hodinu. Výška čerpadel je 11,9 m.[51]

Chladicí věže

Elektrárna má 4 chladicí věže typu Iterson vysoké 154,8 m. Jejich průměr u paty je 130,7 m, povrch vnější stěny činí 44 000 m2. Maximální průtok vody je 17,4 m3.s−1. Chladicí věže elektrárny tvoří dominantu celého okolí a jsou vidět ze vzdálenosti 40 km, pára nad nimi až ze 70 km.

Vliv chlazení na okolí

Pára z temelínských chladicích věží je vidět velmi daleko, zdrojem „sloupu“ páry v dálce je zřejmě ETE

Přestože je pára odcházející z chladicích věží zdaleka viditelná, její skutečný vliv na hydrometeorologické okolí je nepatrný – průměrná teplota v okruhu 5 km je vyšší jen o 0,02–0,06 °C, vlhkost vzduchu je jen o 0,006 g/m3 vyšší. Předpokládá se mírný nárůst tzv. hydrometeorů (námraza, mlha, jinovatka) v bezprostředním okolí elektrárny, meteorologická měření však zatím neprobíhají dostatečně dlouho na to, aby to mohlo být potvrzeno. Rovněž ostatní (neekonomické) vlivy elektrárny na okolí jsou nepatrné.

Využití odpadního tepla

Při plánování elektrárny se uvažovalo o řadě možností, jak využít odpadní teplo, které tvoří většinu celkového výkonu elektrárny a je většinou bez užitku vypouštěno. Uvažovalo se o využití tepla pro zemědělství a rybníkářství o vytápění řady okolních obcí, především části Českých Budějovic. Okolí Temelína však kvůli nízké hustotě osídlení není příliš vhodné pro využití odpadního tepla k vytápění. Už v roce 1987 byla EGP Praha zpracována studie, z níž vyplynulo, že reálné je využití jen přibližně 1/3 dosažitelného výkonu Temelína, ovšem za cenu vysokých investičních nákladů.[56]

Prozatím se proto podařilo uskutečnit pouze vytápění Týna nad Vltavou.[57]

Úvahy o využití odpadního tepla pro chov ryb
Spodní část chladicí věže

Na konci 80. let, v době, kdy se Temelín začínal stavět, se uvažovalo mj. o využití odpadního tepla pro chov ryb. Podnik Státní rybářství České Budějovice navrhoval tři varianty využití odpadního tepla.

Plány na chov ryb, 1. varianta

V 1. variantě se předpokládala výstavba teplovodu, jenž by byl ukončen v blízkosti obce Lhota pod Horami. Tam by voda teplá 60–70 °C (dodávaný výkon 10–15 MW, v létě 1/3) předávala pomocí výměníků teplo rybolovnému zařízení skládajícímu se z haly (800–1000 m2) i z venkovních zemních rybníků.

V hale by probíhal výkrm tilápie nilské a sumečka afrického, v rybnících pod širým nebem odchov rychleného plůdku býložravých ryb následovaný dokrmem tilápie nebo sumečka do zimy. Dál měly být odchovávány jikry pstruha duhového a půlročka. Výnos měl být 50 t ryb v hale a 50 t v rybnících ročně, s možným zvýšením produkce ještě o dalších 15–20 t. Rozpočtové náklady měly dosáhnout 40 mil. tehdejších Kčs, doba návratnosti investice měla být 13 let (při produkci rychleného plůdku býložravých ryb dokonce jen 8 let).

Plány na chov ryb, 2. varianta

Ve 2. variantě se předpokládalo dovedení vody z Vltavy do Dehtářského a Soudného potoka buďto pomocí štoly (Dívčí kámen) nebo čerpáním z Boršova a touto vodou měla být napájena soustava rybníku Blatec a další objekty v oblasti obcí a vesnic Dívčice, Dubenec a Nákří. Tato varianta by si vyžádala velké náklady: 200–250 mil. Kčs pro zajištění vody pro rybník Dehtář, 50 mil. Kčs zajištění vody pro Blatec u DívčicBezdrev, výstavba modulů základního objektu mohla dosáhnout 250 mil. Kčs, přívod tepla 550 mil. Kčs, cena tedy mohla dosáhnout celkem 1,1 mld. Kčs. Tím by bylo zajištěno využití 2500 ha vodní plochy OZ Hluboká nad Vltavou a využití nízkopotenciálního tepla o výkonu 50–75 MW, i víc. Výnos tak údajně mohl být zvýšen o 1000 t (o 0,25 – 0,4 t/ha na ploše 25 000 ha), v akvakultuře by se produkce zvýšila o dalších 500–600 t ročně, návratnost investic měla být 30 let, s tím, že další podstatné přínosy mohly plynout ze závlah zemědělské půdy.

Plány na chov ryb, 3. varianta

Podle 3. varianty mělo být teplo z Temelína přivedeno do oblasti Hluboké nad Vltavou – Hamr, plocha pro chov ryb měla být utvořena upravením koryta Vltavy. Chovány by tak mohly být i lososovité ryby. Druhá větev by vyhřívala sádky OZ Hluboká nad Vltavou. Celkem tato varianta měla přinést výnos 100–150 t pstruha duhového, 200 t tilápie nilské, 50–100 t sumečka afrického, býložravých a říčních druhů ryb a raná stadia kapra.

Náklady 3. varianty se předběžně odhadovaly na 125 mil. Kčs na přívod tepla, 80 mil. Kčs pro rybochovný objekt Hluboká nad Vltavou – Hamr, a na výměníkový systém v sádkách 20 mil. Kčs, celkem tedy cca 225 mil. Kčs. Doba návratnosti se odhadovala na 15–25 let bez započítání ekologických přínosů zarybňováním Hněvkovické nádrže.[58]

Kritika

Kritika obecně

Kritika nedostatečného pojištění

Elektrárny Dukovany a Temelín jsou sice pojištěny pro případ havárie, limit plnění je však pouze 6 miliard Kč,[59] přičemž například jen náklady na odškodnění obyvatel evakuovaných při havárii ve Fukušimě se dnes odhadují na 100 miliard dolarů (1,8 bilionu Kč), tedy 600 násobek částky na kterou jsou pojištěny obě české jaderné elektrárny.[60] Podobným problémem podpojištění však na světě trpí i mnohé jiné velké energetické a průmyslové komplexy, včetně vodních elektráren.

Kritika opírající se o vývoz elektřiny z Česka a neodstavování uhelných elektráren

Pohled na elektrárnu z dálky s ranní mlhou

Jedním z předmětů kritiky je fakt, že Česko vyváží víc elektřiny než jaderná elektrárna Temelín vyprodukuje. Jedním z hlavních důvodů pro stavbu Temelína byla energetická soběstačnost ČR. Mnoho scénářů hovořilo o tom, že se ČR bez další jaderné elektrárny neobejde. Tyto scénáře se nenaplnily. I dnes (2018), 18 let po spuštění Temelína, Česko vyváží zhruba tolik elektřiny, kolik Temelín vyrábí. Přesto se plánuje stavba dalších bloků. Tato kritika však ignoruje strukturu výroby a vývozu – jaderná elektrárna (včetně Temelína) je totiž typický zdroj určený pro vykrývání základního zatížení soustavy zásobování elektřinou (resp. spotřeby elektřiny), což znamená, že je (protože jde o zdroj s nízkými provozními náklady) snaha, aby elektrárna pracovala co nejdéle během celého roku i dne. Zdroje (především uhelné a plynové elektrárny) s dražším provozem mají být nasazovány jen pro vykrytí špiček spotřeby elektřiny (kdy je elektřina dražší); do roku 2008 však byla cena elektřiny dostatečně vysoká na to, aby se vyplatilo jejich produkci vyvážet i mimo špičkový režim. V roce 2013 ovšem poklesla cena elektřiny na mezinárodní burze pod 40 EUR/MWh a mimošpičkové ceny jsou i výrazně nižší, což efektivitu vývozu z Temelína výrazně snižuje.[61] Proto i diskuse o dostavbě 3. a 4. bloku elektrárny poněkud utichly.[62] Pokud by byl vývoz elektřiny z Česka zakázán či omezen, výrobu by bylo z ekonomického hlediska výhodné snížit u uhelných a plynových elektráren.

Srovnání vývozu elektřiny a její výroby v Jaderné elektrárně Temelín:[63]

Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Výroba v JETE [TWh] 0 0 0 0 nepatrně 1,2 5,4 12,1 12,7 11 12 12,3 12,1 13,3 13,8 13,9 15,3
Vývoz z ČR [TWh] 0 1,19 2,46 3,28 10,02 9,54 11,39 16,21 15,72 12,63 12,63 16,15 11,47 13,64 14,95 17,04 17,12

Tučně jsou označena léta s do té doby rekordní hodnotou.

Před rokem 2000 ČR exportovala poměrně malá množství elektřiny. Zároveň je skutečností, že už v roce 2000 (kdy Temelín vyrobil jen malé množství elektřiny) Česko vyváželo přes 10 TWh, což je jen o cca 2, méně než v roce 2006 (Temelín v tomto roce vyrobil přes 12,6 TWh elektřiny).[64] Podobné skoky v exportu nastaly v letech 2003, 2004 a 2007. Vývoz elektřiny společnosti ČEZ (té Temelín patří) měl do roku 2008 dlouhodobě spíš klesající tendenci, protože ČEZ se soustředí na pokrytí českého trhu.[65]

Navíc se v souvislosti se zvyšováním spotřeby elektřiny a dožíváním starších elektráren očekávalo, že Česko přestane být vývozcem elektřiny po roce 2015. Protože příprava a výstavba nových zdrojů je dlouhodobý proces, panovaly obavy, že hrozí v krátkodobé a střednědobé budoucnosti nedostatek elektřiny a její další zdražování.[66]

Občas se objevují názory, že nebyly odstaveny uhelné elektrárny, jež měl Temelín nahradit. V letech 1991 až 1998 ČEZ odstavil 2020 MW uhelných elektráren v rámci programu odsířování, protože se nevyplatilo je rekonstruovat, byly by tedy odstaveny i v případě, že by Temelín nebyl spuštěn[67]; po roce 2008 ČEZ zahájil obnovu (v podstatě výstavbu nových elektráren na místě starých) některých uhelných elektráren, jimž v nejbližší době skončí životnost, zvažována byla rovněž stavba paroplynových elektráren. V roce 2015 by měly (dle plánu z roku 2012) být zcela odstaveny elektrárny Prunéřov I a Mělník III.[68][69][70] Dřívější prognózy o růstu spotřeby elektřiny v Česku se do roku 2008 celkem naplňovaly, od té doby s ohledem na hospodářskou krizi spotřeba elektřiny stagnuje či mírně klesá.[71]

Další kritika, veřejné mínění

Kritici dál upozorňují na údajné technické nedostatky, které vyplývají podle jejich názoru z nedostatečně odzkoušené kombinace sovětských a „západních“ technologií. Zastánci elektrárny upozorňují, že tato kombinace už byla vyzkoušena v jaderné elektrárně Loviisa ve Finsku. I podle západních odborníků je bezpečnost tlakovodních reaktorů ruské konstrukce (jde o zcela jinou koncepci, než koncepce reaktoru černobylského typu) zcela srovnatelná s obdobnými západními reaktory; ruská konstrukce mírně zaostávala pouze v oblasti řídicí techniky, ta však byla v Temelíně nahrazena technikou západní.[72] Určitou roli hrají i předsudky či nedůvěra vůči jaderné energetice jako takové a také různé lobbistické skupiny. (Viz rovněž odstavec Bezpečnost).

Problémem jaderné elektrárny Temelín může být její relativně vysoký instalovaný výkon na jeden generátor oproti ostatním zdrojům v ČR (stavba menšího množství větších bloků místo většího množství menších byla zvolena kvůli snížení investičních i provozních nákladů). Při náhlém výpadku dodávky elektřiny z jednoho či druhého bloku musí být zajištěn náhradní zdroj, což při vysokém výkonu obou generátorů znamená řadu dalších zdrojů. V některých situacích pak může regulátor přenosové soustavy (ČEPS) mít omezené možnosti regulace, případně musí elektřinu nakupovat.Celkový poměr výkonu obou temelínských generátorů k výkonu elektrárenské soustavy se však pohybuje v přijatelném rozmezí udávaném v odborné literatuře (5–10 %, u Temelína pokrývá každý z generátorů přibližně 7 %).

Informační středisko poblíž Temelína

Navzdory všem peripetiím, jimiž jaderná energetika od dob svého vzniku prošla, průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina obyvatel Česka jadernou energetiku a jadernou elektrárnu Temelín podporuje.[73][74][75][76][77]).

Kritika ze strany Rakouska

Kritiku zpochybňující bezpečnost JE Temelín je slyšet především zpoza hranic, konkrétně v bezprostředně sousedícím Rakousku a Bavorsku, kde u části obyvatel jaderná elektrárna Temelín vyvolává obavy z následků případné havárie. Tyto názory jsou navíc podpořeny i relativně (především ve srovnání s Jadernou elektrárnou Dukovany) častými poruchami[78] na různých částech elektrárny, ačkoliv se velká většina poruch stala v nejaderné části elektrárny a žádná z nich nepřekročila stupeň 1 stupnice INES (Technická porucha nebo odchylka od schváleného režimu). Zdánlivě vysoká frekvence poruch (podle stupnice INES zatím pouhých odchylek) na JETE je zaviněna především nadstandardním způsobem informovanosti. U velké většiny jiných jaderných elektráren by se veřejnost za celou dobu dozvěděla nejvýš o desítce událostí.

Vnitřek informačního střediska

14. prosince 2006 vyzval rakouský parlament vládu k právním krokům proti Temelínu.[79] Ze strany rakouských protijaderných aktivistů začaly opět blokády česko-rakouských hraničních přechodů.[80] V reakci na tyto události zveřejnila v dubnu 2007 společnost ČEZ zprávu o bezpečnosti JETE, v níž byl mimo jiné srovnán počet poruch a odchylek na obou jaderných blocích od běžného režimu jaderných bloků ve Francii. „Hodnocení zahrnulo výsledky 58 francouzských jaderných bloků v letech 2000 až 2006. Ve Francii připadá v kategorii INES 1 zhruba 1,1 události na každý blok a rok. Temelín má ve sledovaném období hodnotu 1,4 události. V kategorii INES 0 vychází pro francouzské elektrárny 7 událostí na každý blok a rok, zatímco u Temelína je to 15 událostí“.[81] Zpráva zároveň upozorňuje, že lepší výsledky francouzských jaderných elektráren můžou být vysvětleny skutečností, že jsou v provozu už delší dobu.

15. května 2007 ministr zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg prohlásil, že pokud blokády hraničních přechodů s Rakouskem nepřestanou, Česko by do sporu mohlo vtáhnout EU, protože blokády znamenají porušení dohody z Melku.[82][83] Nazval také odpůrce Temelína „magory“.[84] Kvůli svým postojům k JETE si Schwarzenberg u rakouských odpůrců jaderné energie dokonce brzo vysloužil přezdívku Atomfürst (atomový kníže).

Nespokojenost s blokádami vyjádřil už dřív i premiér Mirek Topolánek a označil je za porušení evropských směrnic.[85] V červnu 2007 podala společnost ČEZ žalobu na Horní Rakousko kvůli jejich neustálé snaze zastavit provoz Temelína. ČEZ je údajně nucena za soudní spory v Rakousku vydávat velké částky, ačkoliv Evropský soudní dvůr rozhodl, že rakouské soudy nejsou oprávněny žaloby proti ČEZ projednávat.

Plány na výstavbu 3. a 4. bloku

Společnost ČEZ podala MŽP žádost o posouzení vlivu na životní prostředí 11. 7. 2008, 5. 2. 2009 ministerstvo ukončilo zjišťovací řízení.

V říjnu 2011 předal ČEZ zájemcům kvalifikovaným do zadávacího řízení veřejné zakázky Dostavba Jaderné elektrárny Temelín výzvu k podání nabídek včetně zadávací dokumentace.[86]

V červenci 2012 otevřel ČEZ nabídky ve veřejné zakázce na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín za účasti jejich předkladatelů – společností Areva, konsorcia společností Westinghouse Electric Company, LLC a WESTINGHOUSE ELECTRIC ČR a konsorcia společností ŠKODA JS, Atomstroyexport a Gidropress.[87]

V říjnu 2012 oznámil ČEZ společnosti Areva, že nenaplnila v nabídce zákonné požadavky na stavbu dvou bloků v lokalitě jaderné elektrárny Temelín. Společnost Areva nesplnila ani další definovaná vylučovací kritéria. Jelikož tendr probíhá podle zákona o zadávání veřejných zakázek, její nabídka musela být z dalšího řízení vyloučena.[88]

V roce 2013 je navrženo, aby výroba elektřiny fungovala na bázi garantované výkupní ceny.[89]

10. dubna 2014 bylo oznámeno ukončení tendru na výstavbu 3. a 4. reaktoru. Důvodem zrušení tendru byla podle ČEZ neutěšená situace na energetickém trhu a neochota české vlády výstavbu nových bloků finančně podpořit. Podle ekonomického analytika Tomáše Sýkory by výstavba nových reaktorů nebyla ekonomická, neboť v té době cena elektřiny na burze klesla ke 32 eurům za megawatthodinu. Stavba nových bloků v Temelíně by se vyplatila, kdyby cena elektřiny činila přes 70 eur za megawatthodinu.[90]

Zajímavosti

Uvnitř oploceného areálu elektrárny se zřejmě líbí zajícům – na konci roku 2006 Myslivecké sdružení Háj Temelín provedlo jejich odchyt, 30 zajíců obojího pohlaví bylo vypuštěno do honitby. Zajíců však v areálu elektrárny mohlo být i kolem 80.

Panoramatický pohled na JETE
Panoramatický pohled na JETE

V bezprostřední blízkosti JE Temelín stojí renesanční zámeček Vysoký Hrádek, který slouží jako Informační centrum temelínské elektrárny. V zámečku se nachází např. moderně vybavený kinosál, mlžná komora, rozsáhlá expozice atd.

Odkazy

Reference

  1. (anglicky) WNA Reactor Database
  2. GRUNDA, Zbyněk, a kol. Roční zpráva 2006 Jaderné elektrárny společnosti čez, a. s. [pdf]. ČEZ, 2006 [cit. 2007-09-06]. S. 6. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-13.  – výpočet dle instalovaného výkonu Temelína
  3. https://cz.linkedin.com/pub/bohdan-zronek/20/408/648[nedostupný zdroj]
  4. a b c JE Temelín - lokalita [online]. JE Temelín a Dukovany [cit. 2007-09-06]. Dostupné online. 
  5. PAVLÍČEK, Lubomír. Vnější havarijní plán jaderné elektrárny Temelín [online]. město Týn nad Vltavou, 2006-03-13 [cit. 2007-09-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ZHPmapa [jpg]. město Týn nad Vltavou [cit. 2007-09-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. kapitola A.3. Umístění [online]. Energetik.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-04-2012. 
  8. VYSKOČIL, Pavel. Ještě jednou Lišov a něco víc z jižních Čech a okolí [php]. Zememeric.cz, 2006-06-23 [cit. 2007-09-06]. Dostupné online. 
  9. NEUMANN, Jan. Počátky jaderné energetiky v Československu. [s.l.]: [s.n.] 
  10. Charakteristika [online]. Český statistický úřad [cit. 2007-09-06]. Dostupné online. 
  11. anotace k bakalářské práci Ekonomické, sociální a environmentální dopady výstavby a provozu Jaderné elektrárny Temelín na Jihočeský kraj
  12. NEDBAL, František. Purkarec [online]. Vltavan.cz [cit. 2007-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  13. Část C. komplexní popis a zhodnocení vlivů na životní prostředí [pdf]. INVESTprojekt [cit. 2007-09-06]. S. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-27. 
  14. HEZOUČKÝ, František. Technické problémy při uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu [php]. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, 2004-12 [cit. 2007-09-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  15. Využití energií z jaderné elektrárny Temelín : 3.-4. října 1989 České Budějovice. České Budějovice: Dům techniky ČSVTS, 1989. ISBN 80-02-99697-6. 
  16. a b HEZOUČKÝ, František. Technické problémy při uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu [php]. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, 2004-12 [cit. 2007-09-06]. S. 30 a 31. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  17. Pátek 30.11. 2001 [online]. Energyweb.cz, 2001-11-30 [cit. 2007-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. 
  18. ZNAČKA =SAV=. Hrozba ČSSRnobylu? [png]. Rudé právo, 30. 12. 1989 [cit. 2012-10-06]. Dostupné online. 
  19. BÖCK, Helmuth, Drábová, Dana. Případ Temelín [pdf]. Česká nukleární společnost, 2006 [cit. 2007-09-06]. Dostupné online. 
  20. Usnesení vlády z 15. 6. 1992. racek.vlada.cz [online]. [cit. 07-08-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-12-2007. 
  21. Carolina, číslo 67 [txt]. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd UK, 1993-03-17 [cit. 2008-11-11]. Dostupné online. 
  22. odstavec „Česká krátkozrakost “. www.europeum.org [online]. [cit. 07-07-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-06-2007. 
  23. odstavec 915.220: „Veto gegen Temelin“. www.europeum.org [online]. [cit. 07-07-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-06-2007. 
  24. str. 13 až 27
  25. http://www.epravo.cz/v01/index.php3?s1=Y&s2=3&s3=8&s4=0&s5=0&s6=0&m=1&recid_cl=138&typ=clanky, odkaz je nefunkční
  26. (Habilitační přednáška doc. ing. Fr. Hezoučkého) str. 32[nedostupný zdroj]
  27. http://www.radio.cz/cz/clanek/4699
  28. odstavec „915.220: “Veto gegen Temelin”“. www.europeum.org [online]. [cit. 07-07-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-06-2007. 
  29. http://www.bmi.gv.at/wahlen/volksbeg_temelin_erg.asp
  30. [https://web.archive.org/web/20071222112324/http://www.radio.cz/cz/zpravy/15593 Archivováno 22. 12. 2007 na Wayback Machine.
  31. str. 22 až 23
  32. a b Mlsová, L.: Jihočeský kraj otočil, podpořil dostavbu Temelína, zveřejněno dne 7. 4. 2009 v on-line verzi deníku MF DNES
  33. http://ekonom.ihned.cz/c1-25935480-pacesova-komise-prolomila-mlceni
  34. http://www.euro.cz/id/pired4xrpk/detail.jsp?id=97086&isfulltext=1
  35. http://www.ct24.cz/ekonomika/21774-bursik-pacesova-komise-odborne-zklamala/
  36. Zvažovaná dostavba ETE, cez.cz
  37. http://ekonomika.ihned.cz/c3-19701320-001000_d-temelin-byl-po-sesti-letech-vyroby-elektriny-zkolaudovan
  38. [http://www.mpo.cz/dokument28661.html
  39. aktuální situace, zdroj viz výrobní ukazatele]
  40. http://www.cez.cz/cs/pro-media/aktuality-z-jadernych-elektraren/8348.html
  41. http://www.csvts.cz/cns/news/041214t.htm
  42. odstavec „Financování a čerpání úvěrů s garancí státu“. www.energetik.cz [online]. [cit. 25-08-2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-04-2012. 
  43. {title}. www.energetik.cz [online]. [cit. 25-08-2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-04-2012. 
  44. {title}. www.radio.cz [online]. [cit. 20-06-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-12-2007. 
  45. http://www.volny.cz/casopis.energetika/e_7802_1.html
  46. http://www.cez.cz/presentation/cze/faq.jsp?folder_id=8594 {{Wayback|url=http://www.cez.cz/presentation/cze/faq.jsp?folder_id=8594 |date=20070805115528 }} otázka „Protože otázka odpovědnosti za Temelín stále není vyjasněna, rád bych věděl, zda jste ochotni uznat rakouský nukleární zákon,…“ odkaz v současnosti nefunkční
  47. http://www.ctk.cz/zpravy/ekonomicke_view.php?id=289305[nedostupný zdroj]
  48. Zhodnocení výstavby a spouštění jaderné elektrárny Temelín, Česko 2002, článek Bezpečnost JE Temelín v evropském kontextu, Miroslav Holan, str. 109
  49. Jaderná elektrárna Temelín, vydalo středisko styku s veřejností, vyrobila agentura Hill & Knowlton, vytiskla Artypa
  50. {title}. www.cez.cz [online]. [cit. 23-02-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-10-2007. 
  51. a b c d e http://technet.idnes.cz/jak-funguje-temelin-byli-jsme-primo-v-srdci-reaktoru-f9n-/tec_reportaze.asp?c=A070417_135542_tec_technika_rja
  52. Redakce. Jaderné elektrárny obhájily titul Bezpečný podnik. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-11-02 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. 
  53. http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete/technologie-a-zabezpeceni/2.html
  54. odstavec „Jak se řídí reaktor“
  55. V temelínském reaktoru nahradilo americké palivo ruské
  56. SBORNÍK Z KONFERENCE. Využití energií z jaderné elektrárny Temelín. České Budějovice, Česko: Dům techniky ČSVTS, 1989, 1989. ISBN 80-02-99697-6. , str.38, Michal Říha
  57. Teplo z Temelína zlepšuje ovzduší v Týně nad Vltavou | Atominfo.cz. atominfo.cz [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. 
  58. celá sekce zpracována podle „Využití odpadního tepla z Jaderné elektrárny Temelín pro chov ryb“, ing. Pavel Hartman, in: Využití energií z jaderné elektrárny Temelín, sborník z konference z 3.–4. října 1989 v Českých Budějovicích, ISBN 80-02-99697-6
  59. http://www.novinky.cz/finance/227970-jaderne-elektrarny-jsou-pro-jednu-pojistovnu-prilis-velke-sousto.html
  60. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=699979
  61. http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp?A=5&idk=142&od=29.9.2003&curr=EUR&unit=&lg=1
  62. http://www.penize.cz/ekonomika/256938-ocima-expertu-vyplati-se-dostavba-temelina
  63. {title}. issar.cenia.cz [online]. [cit. 03-09-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-09-2015. 
  64. http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/320038DFCE/$File/81100701b.pdf
  65. http://hn.ihned.cz/c3-23007275-500000_d-cez-pomalu-konci-s-vyvozem-elektriny
  66. is.muni.cz/th/273851/fss_b/BAKALARSKA_PRACE_Skarydkova.doc
  67. http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/uhelne-elektrarny/strategie-a-aktivity-cez-v-oblasti-ue.html
  68. http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=491579
  69. http://ekonomika.idnes.cz/cez-postavi-misto-uhelnych-nove-plynove-elektrarny-fys-/ekoakcie.asp?c=A080222_203209_ekoakcie_mia
  70. http://www.allforpower.cz/clanek/7-cez-rozbehl-projekt-obnovy-uhelnych-elektraren-a-investoval-jiz-5-2-miliardy-korun/
  71. {title}. www.cez.cz [online]. [cit. 19-07-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-09-2008. 
  72. str. 1 a 2. www.areva-np.com [online]. [cit. 26-10-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-10-2007. 
  73. http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2007050801
  74. http://www.stem.cz/clanek/91
  75. http://www.stem.cz/clanek/90
  76. http://www.stem.cz/clanek/111
  77. http://www.stem.cz/clanek/1525
  78. http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/05/050528_cz_temelin_1158.shtml
  79. http://www.radio.cz/cz/clanek/86338/limit
  80. http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=369832
  81. http://www.cez.cz/presentation/cze/GetFile?type=FilFile&download=true&version=-2&id=500006386{{Nedostupný zdroj}} celá zazipovaná tisková zpráva ke stažení, word, link je momentálně nefunkční
  82. [http://novinky.cz/domaci/schwarzenberg--kdyz-blokady-zastavi-dopravu--budeme-to-resit-v-eu_114817_4paq9.html
  83. http://aktualne.centrum.cz/eurorubrika/clanek.phtml?id=423163
  84. Schwarzenberg: Útočit na Čechy je rakouský sport, idnes.cz, 17. června 2007
  85. http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/340985
  86. [1]
  87. [2]
  88. [3]
  89. Garance elektřině z Temelína by ohrozila domácí konkurenci. energostat.cz [online]. [cit. 20-06-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-09-2013. 
  90. ČEZ zrušil tendr na dostavbu dvou bloků Temelína

Literatura

  • Hodnocení vlivů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, 2004, Česko, České Budějovice, sborník z konference, Ministerstvo životního prostředí a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, (Zemědělská fakulta), editoři Emilie Pecharová, Hana Broumová; ISBN 80-7040-710-7 [5]
  • Rizika přesahující hranice: případ Temelín, Helmut Böck, Dana Drábová; Praha, Česká nukleární společnost Praha, 2006; ISBN 80-02-01794-3, ke stažení ve formátu PDF
  • Vliv provozu JE Temelín na životní prostředí: předpoklady a skutečnost, sborník materiálů ze semináře pořádaného Českou nukleární společností 19. října 2006 v hotelu Gomel v Českých Budějovicích (sestavili Václav Bláha a Martina Kortanová), Praha 2006, Český svaz vědeckotechnických společností; ISBN 80-02-01871-0 [6]
  • Zhodnocení výstavby a spouštění jaderné elektrárny Temelín, sborník referátů z konference v Srní 11.–13. prosince 2002, Česká nukleární společnost, Česko 2003
  • Využití energií z jaderné elektrárny Temelín, sborník z konference z 3.–4. října 1989 v Českých Budějovicích, ISBN 80-02-99697-6,
  • Příprava, realizace výstavby a provozu JE Temelín v ČSSR, České Budějovice, Dům techniky ČSVTS, 1989, ISBN 80-02-99062-5,
  • Technické problémy při uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu, Ing. František Hezoučký, habilitační přednáška ke stažení, PDF[nedostupný zdroj]
  • Vliv vleček chladicích věží na počasí a klima, výzkumná zpráva, 78 stran, Daniela Řezáčová, Zbyněk Sokol, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, květen 2000

Související články

Externí odkazy