Jaderná havárie
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Jaderná havárie se v některých případech týká lidí zraněných, nebo usmrcených následkem úniku látek kontaminovaných radioaktivitou. V širším slova smyslu je jaderná havárie havárií jakéhokoliv jaderného zařízení, při níž k zamoření (resp. kontaminaci) životního prostředí radioaktivním materiálem došlo, nebo kvůli nestandardní situaci hrozí. Většina havárií souvisí s únikem způsobujícím kontaminaci látek, ale žádná neměla okamžitý účinek.
Několik nehod mělo blízko k úniku látek kontaminovaných radioaktivitou a jsou zde zahrnuty kvůli napětí, které vyvolaly (např. nehody jaderných ponorek). Z důvodů různých utajení je těžké určit s jistotou rozsah některých událostí, nebo někdy zda se opravdu staly, či naopak vědět o všech, které se staly. Při jaderné havárii může i nemusí dojít k zamoření životního prostředí radioaktivním materiálem.
Vážnost jaderné havárie je určována pomocí mezinárodní stupnice jaderných událostí.
Obsah |
[editovat] Definice jaderné havárie v jaderné elektárně
- Jaderná havárie v jaderné elektrárně je havárie, při které dojde k :
- porušení těsnosti obalu jaderného paliva v aktivní zóně jaderného reaktoru
- úniku radioaktivních látek do chladiva či moderátoru (deuterium, plyn, sodík)
- úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z primárního okruhu do prostoru reaktorového bloku.
- úniku této radioaktivní směsi netěsnostmi z reaktorového bloku do okolí elektrárny resp. do životního prostředí
[editovat] Seznam vážnějších havárií
Toto je seznam hlavních či nejvýznamnějších havárií souvisejících s jaderným materiálem.
- Havárie v jaderných elektrárnách
- 1957, Windscale, Velká Británie
- 1959, Santa Suzana Field Laboratory, USA Californie
- 3. ledna 1961, Experimentální reaktor SL1 (USA), 3 mrtví, exploze reaktoru následně zvýšení aktivity při manipulaci s regulací chodu reaktoru[1]
- 22. února 1977, Havárie jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice A-1, nejhorší jaderná havárie v bývalém Československu
- 28. březen 1979, Havárie v Three Mile Island - zamoření jaderné elektrárny
- 26. duben 1986, Černobylská havárie (SSSR) - zamoření jaderné elektrárny a zamoření životního prostředí, historicky nejhorší jaderná havárie
- 11. březen 2011, Havárie elektrárny Fukušima I, Japonsko
- Havárie ve zpracovávacích zařízeních jaderného paliva
- duben 1997, 30. září 1999 Tokaimurské havárie
- Havárie v laboratořích a výzkumných objektech
- Zamoření z těžby radioaktivních materiálů
[editovat] Limity pro radioaktivní záření
Limit dávky (expozice) je stanoven na 1 milisievert pro veřejnost a 50 milisievertů pro pracovníky v jaderných zařízeních za rok; za 5 let však u pracovníků jaderných zařízení nesmí překročit 100 mSv[1] (viz Akutní radiační syndrom).
Vážnost dopadů na zdraví závisí na obdržené dávce (přímím ozářením, vdechnutím nebo požitím radioaktivního materiálu), době vystavení záření a věku člověka. V případě nehody určí lékař na základě vzorků dávku, které byl člověk vystaven.
| Expozice (příklad) | Stupeň vážnosti | Příznaky |
|---|---|---|
| milisieverty (0,001 Sv) | Přírodní záření | – |
| stovky milisievertů (0,1 Sv) | Žádný okamžitý účinek | Možná přechodná nevolnost, lehká horečka |
| mezi 1 000 a 2 000 millisieverty (1 až 2 Sv) | Významné zdravotní příznaky | Zvracení, únava, horečka, riziko infekce |
| mezi 2 000 a 4 000 millisieverty (2 až 4 Sv) | Vážné zdravotní příznaky | Dávení, horečka, trávicí problémy, krvácení, padání vlasů |
| mezi 4 000 a 10 000 millisieverty (4 až 10 Sv) | Velká pravděpodobnost úmrtí | stejné, navíc závrať a dezorientace |
| nad 10 000 millisievertů (více než 10 Sv) | Úmrtí | – |
