Jacquemart de Hesdin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jacquemart de Hesdin
Narození1350
Hesdin
Úmrtí1410
Povolánímalíř a iluminátor
Významná dílaGrandes Heures du duc de Berry
Petites Heures of Jean de France, Duc de Berry
Psalter of Jean, Duc de Berry
Très belles heures du duc de Berry
MecenášJan z Berry
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jacquemart de Hesdin, uváděný také jako Jacquemart de Odin (* kolem 13551414), byl nizozemský malíř miniatur činný ve službách burgundského vévody Jeana I. de Berry.

Jacquemart de Hesdin, Blázen, Psautier de Jean de Berry

Život[editovat | editovat zdroj]

Jacquemart de Hesdin odvozuje své jméno od pevnosti Hesdin v kraji Artois, který patřil původně k Flandrům a od 12. století burgundským vévodům. Jeho jediným známým patronem byl vévoda Jean I. de Berry (1340–1416), syn Jana II. DobréhoJitky Lucemburské, mladší bratr francouzského krále Karla V. a regent jeho syna Karla VI.

Jacquemart de Hesdin, Náčrtník Morganovy knihovny

Ve službách vévody z Berry v Bourges pracoval v letech 1384–1409 jako iluminátor rukopisů. Jeho nejznámějším dílem je kniha modliteb Přebohaté hodinky vévody z Berry (Très Belles Heures du Duc de Berry), obvykle připisovaná limburským bratrům, ale v inventáři knihovny z roku 1413 uváděná jako dílo Jacquemarta de Odin ("Unes très belles heures richement enluminées et ystoriées de la main Jacquemart de Odin")[1] Jacquemart byl autorem celostránkových miniatur, které dnes v rukopisu chybějí. Bratři z Limburka na rukopisu pracovali po roce 1409.

Na dalších rukopisech (Petites Heures) spolupracoval s několika jinými iluminátory – bratry z Limburka, Mistrem z Boucicaut (Maître de Boucicaut) a nejméně čtyřmi anonymními malíři, z nichž jeden bývá uváděn jako Pseudo-Jacquemart. Jeho spolupracovníky byli také André Beauneveu a jeho žák Jean de Cambrai.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Madona, Très Belles Heures de Jean de Berry

Jacquemart de Hesdin je představitelem stylu mezinárodní gotiky. Byl ovlivněn Sienskou malbou a své figury umisťoval do složité architektury s věrohodným prostorem. Na rozdíl od idealizující malby Jeana Pucelle si osvojil naturalistické prvky nizozemského malířství. Pro jeho iluminace jsou charakteristické marginálie s listovím a zvířecími motivy.

Kromě iluminovaných rukopisů se zachovaly Jacquemartovy náčrtníky s kurtoazními výjevy, fyziognomickými studiemi hlav, znázorněním zvířat.[2]

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1385 Les Petites Heures de Jean de Berry, Bibliothèque nationale, Paris
  • 1390 Žaltář (Psautier), Bibliothèque nationale, Paris
  • 1400 Très Belles Heures du Duc de Berry, Bibliothèque royale de Belgique
  • 1409 Les Grandes Heures du duc de Berry, Bibliothèque nationale, Paris[3]
  • Turinské hodinky (část)
  • Hesdinův náčrtník
  • Náčrtník Morganovy knihovny (Boxwood Sketchbook), Pierpont Morgan Library, New York
  • před 1409 Nesení kříže (pergamen na plátně, 38 x 28 cm, patrně jedna z celostránkových miniatur z knihy hodinek), Musée du Louvre[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacquemart de Hesdin na anglické Wikipedii.

  1. Conway, Sir Martin, "Jacquemart de Hesdin" in The Burlington Magazine for Connoisseurs, vol. 29, no. 158 (May, 1916) pp. 45–47 & 49
  2. Krása J, 1990, s. 265
  3. Marcel Thomas. Les Grandes Heures de Jean, duc de Berry, Thames & Hudson, Londýn, 1971.
  4. Louvre: Le Portement de Croix

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Krása, České iluminované rukopisy 13./16. století, Odeon Praha, 1990
  • Colum Hourihane (ed.), The Grove Encyclopedia of Medieval Art and Architecture, vol. 2, New York, Oxford University Press, 2012, pp. 453-454, ISBN 9780195395365.
  • Les Enluminures du Louvre, Moyen Âge et Renaissance, éd. Hazan/Musée du Louvre, 2011, p. 157
  • Husband, Timothy (2008). The Art of Illumination: The Limbourg Brothers and the Belles Heures of Jean de France, Duc de Berry. New Haven: Yale University Press. ISBN 9781588392947.
  • P. Castellani, JACQUEMART de Hesdin, in Enciclopedia dell'arte medievale, Roma, Istituto della Enciclopedia italiana, 1996.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]