Jacobus de Voragine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jacobus de Voragine
Rodné jménoJacopo de Fazio
Narození1228
Varazze
Úmrtíčervenec 1298 (ve věku 69–70 let)
Janov
Místo pohřbeníSan Domenico
Povolánípřekladatel, řeholník, katolický kněz, teolog, kronikář, arcibiskup, spisovatel a katolický biskup
Tématateologie a literární činnost
Významná dílaLegenda aurea
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacobus (Jakub) de Voragine (kolem roku 1230 ve Voragine (nyní Varazze, Janov) – 13. červenec 1298, Janov, byl arcibiskup a kronikář a jeden z největších středověkých spisovatelů.

Je autorem souboru legend o církevních světcích s názvem Legenda aurea (Zlaté čtení, původně se jmenovalo Legenda sanctorum = čtení o svatých), kde je srozumitelnou formou popsán život světců od prosince do listopadu (od Adventu po závěr církevního roku). Toto dílo bylo zachováno ve stovkách rukopisů. V knize je zde také nejznámější životopis patrona rytířů sv. Jiřího. Tento kodex byl přeložen do všech tehdejších jazyků, aby byl srozumitelný širším vrstvám obyvatel. Podle kodexu byly malovány obrazy světců a vytvářeny jejich sochy.

Jacobus se stal v roce 1244 dominikánským mnichem a studoval zřejmě v Paříži, Kolíně a Bologni. Arcibiskupem v Janově byl od roku 1292 až do své smrti r. 1298. Jako světec byl ctěn ihned po své smrti a v roce 1299 mu byla postavena socha se svatozáří. Jakub byl blahořečen v roce 1816 papežem Piem VII., oficiálně svatořečen dosud patrně nebyl.

Jacobus de Voragine držící Zlatou legendu

Externí odkazy