Ja'el Dajanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ja'el Dajanová
יעל דיין
Ja'el Dajanováיעל דיין
Ja'el Dajanová
יעל דיין

poslankyně Knesetu
Ve funkci:
1992 – 2003

Narození 2. prosince 1939 (74 let)

Nahalal, Britský mandát Palestina

Politický subjekt Merec (dříve Strana práce, Jeden Izrael)
Kneset 13., 14., 15.
Choť Dov Sion
Rodiče Moše Dajan a Ruth Dajanová
Vzdělání

Hebrejská univerzita
Open University of Israel

Ja'el Dajanová (hebrejsky: יעל דיין, * 2. prosince 1939) je izraelská politička a spisovatelka. V letech 1992 až 2003 byla poslankyní izraelského parlamentu a k roku 2010 je členkou telavivské městské rady. Je dcerou Moše Dajana a sestrou Asafa Dajana.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v mošavu Nahalal za dob britské mandátní Palestiny, jako dcera Moše Dajana a vnučka Šmu'ela Dajana. Po službě v Izraelských obranných silách, kde dosáhla hodnosti poručíka v jednotce armádního mluvčího, studovala mezinárodní vztahy na Hebrejské univerzitěJeruzalémě a biologii na Open University of Israel. Vdala se za Dova Siona, se kterým má dvě děti.

Literární kariéra[editovat | editovat zdroj]

Její jméno se poprvé dostalo do povědomí díky svým novinovým sloupkům, které psala pro Jedi'ot achronot, Ma'ariv, Al ha-Mošmar a Davar. Celkem napsala pět románů, paměti ze šestidenní války z roku 1967 pod názvem Israel Journal: June 1967 a biografii svého otce s názvem My Father, His Daughter.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Stala se mírovou aktivistkou a působila ve vedení neziskové organizace Mír nyní (Peace Now). Rovněž se angažovala v Bat Šalom, Mezinárodním centru pro mír a v Radě pro mír a bezpečnost. Mimo to přednášela po celém světě o míru a bezpečnosti. V Izraeli obhajuje lidská práva, práva žen a práva LGBT osob.

Ve volbách v roce 1992 byla zvolena poslankyní Knesetu za Stranu práce a působila jako předsedkyně parlamentního výboru pro status žen. V 90. letech se stala klíčovou osobou v přijetí zákona o sexuálním obtěžování. V následujících volbách v letech 1996 a 1999 byla opětovně zvolena (tentokráte na kandidátní listině aliance Jeden Izrael, která sdružovala Stranu práce, Mejmad a Gešer) a v roce 1999 se podruhé stala předsedkyní parlamentního výboru pro status žen. O poslanecký mandát přišla ve volbách v roce 2003, načež opustila Stranu práce a společně s Josi Bejlinem vstoupila do strany Merec. Stranu vedla do komunálních voleb v Tel Avivu v roce 2004, ve kterých získala 5 ze 31 mandátů. Merec se pak stal součástí koalice vedené Ronem Chuldajem. Na telavivské radnici působí jako místostarostka pro sociální záležitosti.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Yael Dayan gives a lecture at University of Haifa on November 12, 2014 in the program Women's Studies and Gender
Fikce
  • New Face In The Mirror - 1959
  • Envy The Frightened - 1961
  • Dust - 1963
  • Death Had Two Sons - 1967
  • Three Weeks In The Fall - 1979
Literatura faktu
  • The Promised Land: Memoirs of Shmuel Dayan (editorka) - 1961
  • Israel Journal: June 1967 (též známá jako A Soldier's Diary) - 1967
  • My Father, His Daughter - 1985

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yael Dayan na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]