Ja'akov Meridor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ja'akov Meridor
יעקב מרידור
Hrob Ja'akova a Cipory Meridorových
Hrob Ja'akova a Cipory Meridorových
Ve funkci:
5. srpna 1981 – 13. září 1984
Nástupce Gad Ja'akobi

Narození 29. září 1913
Lipno, Ruské impérium
(dnes Polsko)
Úmrtí 30. června 1995 (81 let)
Izrael
Politický subjekt Likud (dříve Gachal, Cherut)
Kneset 1., 2., 3., 4., 5., 6., 10.
Choť Cipora Meridor
Vzdělání

Varšavská univerzita

Ja'akov Meridor (hebrejsky: יעקב מרידור, rodným jménem Ja'akov Viniarsky; 29. září 191330. června 1995) byl revizionisticko-sionistický aktivista, velitel Irgunu v letech 19411943 a dlouholetý izraelský politik. Přes třicet let byl poslancem Knesetu za stranu Likud a její předchůdkyně (Gachal a Cherut).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v LipněRuském impériu (dnešní Polsko) do rodiny obchodníků ze střední třídy. Poté co se doslechl o prvních arabských nepokojích v britské mandátní Palestině, vstoupil v roce 1930 do revizionistického hnutí Bejtar. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě.

V roce 1932 imigroval do Palestiny, kde o rok později vstoupil do Irgunu.[1] V roce 1941 doprovázel Davida Raziela při misi do Iráku, během níž měli sabotovat ropná pole na předměstí Bagdádu. Když byl Raziel zabit společně s britským důstojníkem, jenž je doprovázel, vrátil se Meridor do mandátní Palestiny, kde po Razielovi převzal post vrchního velitele Irgunu.

V roce 1943 předal velení nad Irgunem Menachemu Beginovi, nicméně i nadále zastával řadu starších pozic až do roku 1945, kdy jej Hagana předala Britům.[2] Ti jej interovali v řadě detenčních táborů v Africe, odkud se několikrát neúspěšně pokusil utéct. Úspěšný byl až v roce 1948 a do Izraele se vrátil v den vyhlášení jeho nezávislosti – 14. května 1948.[2]

Podle deníku The Scotsman ohlásil Irgun 7. dubna 1948 v Tel Avivu, že Ja'akov Meridor „převzal své válečné úkoly v Palestině.“ Deník rovněž uvedl, že první Meridorův rozkaz byl útok na vojenský tábor v Pardes Chana, nacházející se jižně od Haify, při němž bylo zabito šest britských vojáků a jejich velící důstojník podplukovník G. L. Hilderbrand.[3]

Po nezávislosti[editovat | editovat zdroj]

Pod Beginovým velením byl Meridorovi přidělen úkol řídit integraci Irgunu do nově vzniklých Izraelských obranných sil.

V politických kruzích patřil mezi jednoho ze zakladatelů strany Cherut (politického nástupníka Irgunu), za níž byl zvolen poslancem v prvních izraelských parlamentních volbách v roce 1949.[1] Svůj poslanecký mandát si udržel i v následujících volbách v letech 1951, 1955, 1959, 1961 a znovu v roce 1965 poté, co se Cherut sloučil s Liberální stranou ve stranu Gachal (z níž se později stal Likud). V roce 1955 vydal knihu s názvem Long is the Path to Freedom: Chronicles of one of the Exiles. Ve volbách v roce 1969 však o svůj poslanecký mandát přišel.

Svou politickou kariéru vzkřísil v roce 1981, když byl ve volbách zvolen poslancem za Likud. Navzdory předvolebnímu trapasu a skandálu s „žárovkou, která měla osvítit Ramat Gan[pozn 1] byl jmenován ministrem ekonomiky a meziministerské spolupráce ve vládě premiéra Begina. Svůj ministerský post si udržel i poté, co Begina ve funkci premiéra v roce 1983 nahradil Jicchak Šamir.

Navzdory své významné funkci ve vládě Meridor v následujících volbách v roce 1984 přišel o poslanecký mandát a již se do Knesetu nevrátil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V době vážné ekonomické krize oznámil v předvečer voleb v interview, že izraelští vědci vyvinuli vysoce výkonnou výrobu elektřiny na chemické bázi. Dodal, že tato výroby elektrické energie vyřeší všechny izraelské energetické problémy. K uvedení příkladu uvedl, že jedna žárovka poháněná tímto zdrojem elektřiny by dokázala osvítit celé město Ramat Gan. Nakonec se však ukázalo, že to není pravda.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ya'akov Meridor na anglické Wikipedii.

  1. a b Yaakov Meridor, 81, Rebel in Palestine [online]. The New York Times, 1995-07-01, [cit. 2010-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Yaakov Meridor [online]. Irgun, [cit. 2010-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. The raid took place on 6th April. The Scotsman. 8. duben 1948. (anglicky) 
  4. The 80s: Launching companies despite the crisis [online]. Globes Online, 2001-05-03, [cit. 2010-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MERIP Middle East Report, No. 142, Wealth and Power in the Middle East (Sep. - Oct., 1986), pp. 36-38

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]