Júnagi (1924)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Júnagi 5. září 1936. Číslice na přídi řadí Júnagi do 28. kučikutai (駆逐隊 ~ divize torpédoborců)
Základní údaje Vlajka
Typ: Torpédoborec 1. třídy
Třída: Kamikaze
Číslo trupu: 17
Jméno podle: 夕凪 ~ večerní bezvětří
Objednána: námořní arsenál Sasebo
Zahájení stavby: 17. září 1923
Spuštěna na vodu: 23. dubna 1924
Uvedena do služby: 24. května 1925
Osud: 25. srpna 1944 potopen americkou ponorkou
Poloha vraku: [1]

Souřadnice: 18°46′ s. š., 120°46′ v. d.
Takticko-technická data
Výtlak: 1400 T (1422,5 t) při zkouškách
1720 T (1747,6 t) plný[2]
Délka: 97,5 m mezi svislicemi
102,6 m celkem[2]
Šířka: 9,1 m[2]
Ponor: 2,9 m[2]
Pohon: 4 parní kotle Ro-gó Kanpon šiki
2 sestavy parních turbín Kanpon
2 lodní šrouby
38 500 k (28 316,7 kW)[p 1]
Palivo: 420 tun topného oleje[2]
Rychlost: 36,88 uzlů (68,30 km/h)
Dosah: 3600 námořních mil (6667,2 km) při 14 uzlech (25,9 km/m)
Posádka: 148[3][2]
Výzbroj: Po dokončení:
4x 120 mm/45 modelu 1914 (4xI)
2x 7,7mm/94 kulomety (2xI)
6x 533mm torpédomety (3xII) pro torpéda typu 6
až 20 min[3][2]

Později:
3x 120 mm/45 modelu 1914 (3xI)
10x 25 mm/60 typu 96
4x 533mm torpédomety (2xII) pro torpéda typu 6
miny/hlubinné nálože

Júnagi (japonsky: 夕凪) byl (podle pořadového čísla) devátý a poslední torpédoborec třídy Kamikaze japonského císařského námořnictva. Po dokončení nesl pouze označení „17. torpédoborec“ (第十七号駆逐艦 Dai-džúnana-gó kučikukan). Dne 1. srpna 1928 byl spolu s ostatními sesterskými jednotkami přejmenován a dostal jméno Júnagi.

Za druhé světové války se zúčastnil bojů v Pacifiku, ale byl již považován za zastaralý. Přesto se zúčastnil mnoha operací. Na počátku války doprovázel japonské invazní jednotky v jižním a jihozápadním Pacifiku. Zúčastnil se bitvy u ostrova Savo, několika tokijských expresů, eskortních misí a dělostřeleckých přepadů během bojů o Šalamounovy ostrovy. Během bitvy ve Filipínském moři doprovázel Ozawovy letadlové lodě a svůj konec nalezl 25. srpna 1944, když ho u severního pobřeží Luzonu torpédovala ponorka USS Picuda.

U japonských jmen je rodné jméno uváděno na prvním místě a rodové jméno na druhém

Popis[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Třída Kamikaze (1922).

Júnagi patřil ke druhé sérii torpédoborců třídy Kamikaze, která byla stavěna v první polovině dvacátých let 20. století pro císařské námořnictvo na základě plánu rozvoje loďstva 8-8 (八八艦隊 hačihači kantai).

Hlavní výzbrojí Júnagi byly tři dvouhlavňové 533mm torpédomety pro torpéda typu 6. Všechny torpédomety se nacházely v ose plavidla. Dva se nacházely na zádi za zadním komínem a jeden před můstkem. Na počátku druhé světové války byl jeden z torpédometů odstraněn.

Hlavní hlavňovou výzbroj Ariake představovaly zpočátku čtyři 120mm kanóny modelu 1914 s délkou hlavně 45 ráží. Kanóny byly chráněny polouzavřeným ochranným štítem. Jeden kanón se nacházel na vyvýšené přídi před předním torpédometem, druhý se nacházel na nástavbě mezi komíny a byl na počátku války nahrazen protiletadlovými kanóny a zbývající dva kanóny se nacházely na nástavbě na zádi za torpédomety.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Před válkou[editovat | editovat zdroj]

Stavba byla zahájena 17. září 1923 v loděnicích námořního arsenálu Sasebo, 23. dubna 1924 byl 17. torpédoborec spuštěn na vodu a 24. května 1925 přijat do služby.

Fotografie z 5. září 1936 prozrazuje, že tou dobou byl Júnagi zařazen do 28. kučikutai (駆逐隊 ~ divize torpédoborců).

V rámci 28. kučikutai se v noci z 9. na 10. února 1939 zúčastnil podpory japonského výsadku na severu Chaj-nanu.[4]

Začátek druhé světové války[editovat | editovat zdroj]

Na začátku války byl Júnagi, zařazen do 29. kučikutai, která tehdy náležela pod 6. suirai sentai (水雷戦隊 ~ eskadra torpédoborců) 4. kantai (艦隊 ~ loďstvo).[1]

Těsně před vypuknutím války vyplul spolu se zbytkem 6. suirai sentai 29. listopadu 1941 z Truku a 3. prosince doplul na japonské mandátní území Kwajalein. Dne 8. prosince vyplul z Kwajaleinu, aby poskytl krytí invazním jednotkám, které se měly zmocnit britské kolonie Gilbertovy ostrovy. Po jejich obsazení se 23. prosince zúčastnil druhého (a tentokráte již úspěšného) pokusu o obsazení Američany bráněného atolu Wake.[1]

Dne 31. prosince vyplul z Kwajaleinu jako eskorta konvoje na Truk, kam doplul 3. ledna 1942. Poté plnil hlídkovací a eskortní úkoly na Truku. Zúčastnil se doprovodu invazních sil určených k obsazení Rabaulu 23. ledna. Po obsazení Rabaulu opět plnil hlídkové a eskortní povinnosti z této nové základny.[1]

Dne 6. října 1944 byl Júnagi vyškrtnut ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese destroyer Yūnagi (1924) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e NEVITT, Allyn D.. IJN Yunagi: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g HIROSHI, Nishida. Kamikaze class 1st class destroyers [online]. 2002, [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b POCOCK, Michael W.. Kamikaze Class Destroyers Class Overview [online]. maritimequest.com, [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander; TULLY, Anthony. RISING STORM - THE IMPERIAL JAPANESE NAVY AND CHINA 1931-1941: Assault on Hainan Island, China -1939 [online]. combinedfleet.com, 2013, [cit. 2013-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kaligrafický symbol
Článek obsahuje japonský text.
Bez vhodného fontu nejspíš místo kandži nebo kany uvidíte otazníky, obdélníčky či jiné znaky.
  • WIŚNIEWSKI, Piotr. Niszczyciele japońskie 1920-45. Gdynia : A.J.-Press, 1996. ISBN 83-86208-38-4. (polsky) 
  • DULL, Paul S. A Battle History of the Imperial Japanese Navy (1941-1945). Annapolis : Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-219-5. (anglicky) 
  • 駆逐艦 秋月型・松型・橘型・睦月型・神風型・峯風型. [s.l.] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18.). ~ Kučikukan Akizuki-gata, Macu-gata, Tačibana-gata, Mucuki-gata, Kamikaze-gata, Minekaze-gata. [s.l.] : Kódžinša, 1997. (Nippon kaigun kantei šašinšú (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18) ISBN 978-4769808190. (japonsky) 
  • 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4.) ~ Zukai Nippon no kučikukan (Mechanism of Japanese Destroyers). [s.l.] : Kódžinša, 1999. (Zukai: Gunkan širi–zu; sv. 4) ISBN 978-4769808985. (japonsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • NEVITT, Allyn D.. IJN Yunagi: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. (anglicky)