Jídlo (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jídlo
Jazyk bez dialogů
Délka 16 min
Námět, scénář a režie Jan Švankmajer
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Ludvík Šváb, Josef Fiala, Bedřich Glaser, Jan Kraus, Pavel Marek, Jaromír Kallista, Karel Hamr, Marie Zemanová, David Lhoták, Václav Livora
Produkce Jaromír Kallista
Střih Marie Zemanová
Výroba a distribuce
Premiéra 1992
Jídlo na IMDb

Jídlo je krátký animovaný film surrealistického tvůrce Jana Švankmajera natočený roku 1992 (scénář byl napsán již v sedmdesátých letech). Film kombinuje stop motion animaci, pixilaci herců a živou hereckou akci. Film je rozdělen na tři kapitoly. Podle svého tvůrce odráží „protest proti hladu na jedné straně a nesmyslnému plýtvání na straně druhé“, ale i autorovu zcela osobní „dětskou averzi k jídlu“.[1]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Snídaně[editovat | editovat zdroj]

Muž vstoupí do místnosti, usedne ke stolu a smete na podlahu zbytky jídla po předchozím strávníkovi. Naproti nehybně sedí jiný muž, jenž má na krku zavěšenou tabulku s návodem. Strávník si čte návod a řádek po řádku provádí pokyny. Položí odpočítané mince muži na jazyk a vrazí mu prst do oka. Košile se rozepne, v hrudi se otevřou dvířka a odhalí jídelní výtah. Strávník vezme jídlo (pivo a klobásu s chlebem a hořčicí) a udeří muže do brady, aby dostal plastovou vidličku a nůž. Když dojí, kopne muže do holeně a dostane ubrousek. Otře si ústa a znehybní. Druhý muž nyní přichází k životu a umístí cedulku na krk muži, jenž se právě najedl. Vstane a přidá další čárku k dlouhé řadě na zdi. Vstoupí další host a scénář se analogicky opakuje. Na chodbě je vidět dlouhou frontu čekajících lidí.

Oběd[editovat | editovat zdroj]

Dva hosté, muž středního věku v obleku a mladík poněkud zanedbaného zevnějšku, se marně snaží upoutat pozornost číšníka. Po nějaké době začnou jíst vše, co mají v dosahu: květiny z vázy (a vázu), svoje boty a oblečení, talíře, ubrusy a nábytek. Mladík sleduje muže a napodobuje jeho chování. Když je již skoro všechno v místnosti snězeno, muž sní i svůj příbor. Mladík udělá totéž. Muž se usměje, vytáhne příbor schovaný v ústech a vrhne se na svého spolustolovníka.

Večeře[editovat | editovat zdroj]

Kamera zabírá interiér luxusní restaurace. Dobře oblečený gurmán dochucuje své jídlo různými omáčkami, kořením a přílohami. Zatím není zřejmé, co vlastně na talíři má, neboť je to zakryto množstvím kořenek a nádob. Dochucování trvá velmi dlouhou dobu, a pak je vidět, jak si host přibíjí kladivem a hřebíky vidličku k dřevěné protéze ruky. Pak začne krájet svou vlastní ruku. V sérii krátkých scén pak vidíme sportovce, který jí svou nohu, ženu, jak se chystá povečeřet vlastní ňadra a jedlíka, který má na talíři své pohlavní orgány. Ten, jako by si uvědomil přítomnost kamery, zakryje talíř a odhání diváka rukou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Švankmajer: Síla imaginace. Praha-Podlesí, Dauphin a Mladá fronta 2001. S. 172.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]