János Sajnovics

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Busta Jánose Sajnovicse

János Sajnovics (* 12. května 1733, Tordas, Maďarsko – † 4. května 1785, Pešť, Maďarsko) byl maďarský astronom a jazykovědec.

Narodil se 12. května 1733 v Tordasi. Středoškolské studium absolvoval v Rábu a Budíně v roce 1748 vstoupil do jezuitského řádu a v letech 17491750 působil jako učitel v Trenčíně, Pozsoni a Jageru. Od roku 1751 studoval na trnavské univerzitě, kde se věnoval studiu filozofie, pak studoval teologii, matematiku a astronomii na univerzitě ve Vídni. Po dobu 3 let 17581760 byl asistentem Maximiliána Hella na vídeňské hvězdárně. V roce 17651773 byl zaměstnancem univerzitní hvězdárny v Trnavě a od roku 1773 profesorem matematiky na královské akademii v Budíně. V letech 17681770 se po boku M. Hella zúčastnil vědecké expedice na ostrov Vardö v severním Norsku. Prvořadým cílem této expedice bylo pozorovaní přechodu Venuše před slunečním kotoučem. Během expedice se zúčastnil nejen astronomických, meteorologických a přírodovědeckých bádání, ale věnoval se i zkoumání jazyka Laponců. Ve svém díle Demonstratio Idioma Hungarorum et Lapponum Idem Esse vydaném ještě v době expedice v Kodani v roce 1770). Jako první podal exaktní důkaz příbuznosti maďarštiny a laponštiny, čímž se stal zároveň průkopníkem srovnávací lingvistiky. Byl autorem i jedné méně významné astronomické příručky.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Balázs, Géza: The Story of Hungarian, Corvinia, Budapest, 2000, ISBN 963 134940 3
  • Cesta Maximiliána Hella do Vardo pri Laponsku a jeho pozorovanie prechodu Venuše v roku 1769. Tatran, edice Pamäti a dokumenty, Zv. 35, Bratislava 1977