Ištařina brána
Ištařina brána (arabsky بوابة عشتار) byla osmou bránou babylónského vnitřního města. K její výstavbě došlo kolem roku 575 př. n. l. z příkazu novobabylonského krále Nebukadnesara II. a byla zasvěcena babylonské bohyni plodnosti, lásky a války, Ištar.
Většinu jejího povrchu pokrývaly modře glazované cihly s nízkým reliéfem a zvířecími motivy, především draky a býky. Procházela jí procesní cesta po níž každoročně procházely průvody. Stěny průchodu zdobily nízké reliéfy se lvy.
Kopie[editovat | editovat zdroj]
Ve 30. letech 20. století byla postavena její rekonstrukce v Pergamonském muzeu v Berlíně na základě výzkumů z počátku století vedených německým archeologem Robertem Koldeweyem. Další jednotlivé zachované části jsou rozptýleny v několika muzeích po celém světě.
Její menší kopie byla vybudována také na původním místě v Iráku, ale značně utrpěla během války probíhající od roku 2003 kvůli pohybům vojenské techniky a snahám o odejmutí některých z cihel tvořících reliéfy.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KENNEDY, Maev. Months of war that ruined centuries of history [online]. The Guardian, 2005-01-15 [cit. 2008-04-17]. Dostupné online. (angličtina)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Garbini, Giovanni. Starověké kultury Předního východu. Praha: Artia, 1971.
- Lloyd, S. The Art of the Ancient Near East. London, 1974.
- Součková, Jana. Starověký Přední východ. Praha: Mladá fronta, 1979.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ištařina brána na Wikimedia Commons
