Isabela Habsburská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Isabela Habsburská nebo také Alžběta (18. července 1501 Brusel – 19. ledna 1526 Gent) byla královnou švédskou, norskou a dánskou (Kalmarská unie).
Obsah |
[editovat] Život
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| sestra | |
| bratr | |
| bratr | |
| sestra | |
| sestra | |
| manžel | |
| dcera | |
| dcera | |
| děd | |
| babička | |
| děd | |
| babička | |
| teta | |
[editovat] Původ
Isabela byla dcerou burgudského vévody Filipa Sličného (1478–1506) a jeho manželky, královny Kastilie a Leónu, Jany I. (1479–1555). Její rodiče měli bouřlivé manželství, ač se z počátku zdálo, že bude šťastné. Filip si nenechal ujít žádné potěšení a jeho žárlivá manželka mu byla neustále v patách, proto se Filip, za podpory svého tchána, aragonského krále Ferdinanda II., snažil prohlásit Janu za šílenou. Po Filipově smrti byla královna „šílená“ žalem uzavřena v klášteře, kde strávila zbytek života, a vládu nad Kastilií a Leonem převzal její otec.
Isabela měla pět sourozenců: Eleonoru (1498–1558), Karla (1500–1558), Ferdinanda (1503–1564), Marii (1505-1558) a Kateřinu (1507–1578).
Dětství prožila na dvoře své tety Markéty, která byla nizozemskou místodržitelkou, spolu s bratrem Karlem a sestrami Eleonorou a Marií. Její druhý bratr Ferdinand a nejmladší sestra Kateřina zůstali ve Španělsku, Ferdinand na dědečkově dvoře, kde se mu dostalo výchovy pro budoucího španělského krále, a Kateřina s matkou v klášteře. Isabelina teta Markéta byla velmi vzdělaná žena a všem dětem poskytla laskavou péči i skvělé vzdělání. Nemohla je však uchránit politických sňatků, které osnoval její otec, císař Maxmilián I., pro svá vnoučata.
[editovat] Sňatek
Hlavní motivací pro uzavření sňatku bylo politické hledisko a rozšiřování vlivu. Proto císař Maxmilián na nic nečekal a začal vyjednávat s mladým dánským a norským králem Kristiánem II., nehledě na to, že se o něm šířily znepokojující zvěsti. Kristián byl považován za největšího zpustlíka své doby. Volba padla na Maxmiliánovu druhou vnučku.
11. července 1514 se tedy Isabela per procurationem provdala za dánského a norského krále Kristiána II., jehož při obřadu zastupoval její dědeček císař Maxmilián. O rok později, 12. srpna 1515, se v Kodani sňatek mezi Isabelou a Kristiánem zopakoval za jejich osobní účasti. Vztahy mezi králem a nevěstinou rodinou však zůstaly chladné.
[editovat] Dánská královna Alžběta
Isabela byla korunována na dánskou královnu a přijala jméno Alžběta. Kristián svou ženu nemiloval a otevřeně udržoval poměr s Holanďankou Dyveke Sigbritsdatter, jejíž rodina, které král udělil vysoké státní posty, udělala královně ze života peklo. Vztahy mezi manželi se zlepšily po Dyvekyně smrtí roku 1517.
Roku 1520 se spolu s manželem stala také královnou švédskou.
[editovat] Smrt v Gentu
Roku 1523 byl nenáviděný král Kristián svržen a na trůn nastoupil Kristiánův strýc Fridrich I.. Bývalá královna Alžběta, odmítla velkorysou nabídku nového krále, aby i s dětmi v Dánském království zůstala, a s manželem opustila zemi. Zbytek života prožila v chudobě, prodáváním hraček svých dětí, které jí její bratr císař Karel V. odebral a svěřil do opatrování tetě Markétě a později jejich sestře, další nizozemské místodržitelce Marii. Teprve 24 letá Izabela ukončila svou životní pouť 19. ledna 1526 v Gentu.
[editovat] Potomci
- Kristián (1516–1516)
- Jan (1518–1532)
- Maxmilián (1519–1519)
- Filip (1519–1520)
- Dorota (10. listopad 1520 – 20. září 1580) ~ 29. září 1535 falcký kurfiřt Fridrich II.
- Kristýna (listopad 1521 – 10. prosinec 1590)
[editovat] Literatura
GRÖSSING, Sigrid-Maria. Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše. Praha : [s.n.], 2004. ISBN 80-249-0340-7.
