Ivo Bretaňský
| SV. Ivo Bretaňský | |
|---|---|
 |
|
| Narození | 1253 v Minihy-Tréguieru |
| Úmrtí | 19. května 1303 |
| Svátek | 19. května |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev |
| Patronem | advokátů Bretaně, soudců, notářů, farářů a chudých |
Svatý Ivo Bretaňský, také Ivo Hélory (17. října 1253, Minihy-Tréguier – 19. května 1303 tamtéž) církevní soudce a obhájce.
[editovat] Život
Studoval na proslulých teologických školách v Orleánsu i v Paříži. Díky svým znalostem se stal církevním soudcem již ve velmi mladém věku. Své povolání však vykonával svědomitě. Byl velmi pokorný a oplýval křesťanskou láskou. Brzy si jeho kvalit všiml biskup z Tréguier a chtěl ho do svých služeb. Ivo tedy přijal kněžské svěcení a stal se biskupovým právníkem. Obhajoval hlavně chudé, protože ti si právníka nemohli dovolit. Ve svém panském domě brzy vybudoval sirotčinec, nemocnici, útulek a jídelnu pro chudé. Sám světec spával na zemi. Při tomto velkém vypětí brzy onemocněl a byl upoután na lůžko. Když už tedy nemohl pomáhat chudým hmotně, pomáhal jim a 19. května 1303 zemřel.
Je patronem Bretaně, soudců, advokátů, notářů, farářů, soustružníků, chudých, sirotků a opuštěných dětí. Pomocník při soudních sporech.[1] Zobrazován bývá v soudcovském taláru se svitky v ruce a provazem, obklopen chudými. Ve 14. století byl prohlášen za svatého Klementem VI.
Tento světec má svoji sochu i na Karlově mostě, [2] jejímž autorem je Matyáš Bernard Braun. Socha byla vytvořena roku 1708 na zakázku právnické fakultě, jejímž je Ivo Bretaňský patronem.
