Ivan Slamnig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ivan Slamnig (24. června 1930, Metković[1] - 3. července 2001) byl chorvatský básník, prozaik a esejista.

Slamnig se učil na základní škole v Metkovići a Dubrovníku. V Záhřebu vystudoval gymnázium a později i univerzitu. Později na ní také i působil jako profesor srovnávací literatury.[1]

Podobně jako celá řada chorvatských autorů, kteří byli aktivní především po druhé světové válce, i on ve své tvorbě zachytil celou řadu zkušeností z této nelehké epizody národních dějin. Válečné útrapy zcela logicky viděl a popisoval z pozice dítěte. Často užíval ve svých pracích nespisovný jazyk a hru slov; nezřídkakdy přistupoval k tématům komicky, satiricky, nebál se užít ani parodie.[2] Svoji první básnickou sbírku s názvem „Aleja poslije svečanosti“ uveřejnil v roce 1956.

Jeho balada „Barbara“ se stala po zhudebnění v roce 1975 velmi populární.[3] Dodnes se považuje za nejvýznamnější autorovo dílo.

Kromě četných básnických sbírek Aleja poslije svečanosti, Odron, Naronska siesta, Pjesme, Dronta i dr.) a prozaických děl (Neprijatelj i Povratnik s Mjeseca) sepsal s Antunem Šoljanem také i kriminalistický román. V prvním postmoderním chorvatském románu, díle „Bolja polovica hrabrosti“[1] (1972) se soustředil na aktuální problematiku společnosti.

Slamnig sepsal také několik antologií chorvatské literatury. V roce 1992 se také stal řádným členem Chorvatské akademie věd

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Krátká biografie autora na stránkách Matice chorvatské
  2. PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.] : Marijan tisak. ISBN 953-214-207-X. Kapitola Ivan Slamnig, parodist i srodnik Ezre Pounda, s. 178. (chorvatština) 
  3. PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.] : Marijan tisak. ISBN 953-214-207-X. Kapitola Ivan Slamnig, parodist i srodnik Ezre Pounda, s. 179. (chorvatština)