Ivan Mazepa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivan Stepanovyč Mazepa (ukrajinsky Іва́н Степа́нович Мазе́па; 1639 – 1709) byl ukrajinský hetman v letech 1687 – 1709. Do dějin vešel především jako účastník Severní války, ve které se po zklamání v imperialistické politice Petra I. přidal na stranu antimoskevské koalice, vedené švédským králem Karlem XII. Po porážce koalice u Poltavy odešel do emigrace (Bendery), kde zanedlouho zemřel. Je pohřben v Galacu.
Kulturním odkazem doby Ivana Mazepy je řada především církevních staveb ve stylu tzv. ukrajinského baroka, které Mazepa osobně financoval (jak svědčí rodový erb Mazepy, umístěný na nich). Mazepovi se přisuzuje rovněž autorství několika dochovaných milostných básní.
Mazepovy snahy o nezávislost Ukrajiny a jeho dohoda se Švédy nutně musela být vnímána Petrem I. jako zrada. Na osobní rozkaz Petra I. byla proto na Mazepu uvalená církevní kletba, tzv. anathema, které je Ruskou pravoslavnou církví a Ukrajinskou pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu důsledně dodržované dodnes.
Osobnost a život Ivana Mazepy inspiroval řádu umělců, jako např. Lorda Byrona, Victora Hugo, Julia Slowackého, Alexandra Puškina nebo Ference Liszta.
[editovat] Literatura
V tomto článku je použit překlad textu z článku Мазепа Іван Степанович na ukrajinské Wikipedii.
