Iura novit curia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Iura novit curia (soud zná právo) je právní zásada, známá už z římského práva, která znamená, že soud neprovádí dokazování v otázkách právních, ale pouze skutkových. Soud je povolán k tomu, aby právo vykládal a proto musí při svém rozhodování vždy věc právně zhodnotit sám.

V českém právu se daná zásada projevuje v ustanovení § 121 občanského soudního řádu: „Není třeba dokazovat ... právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů České republiky.“ Ačkoli text zákona mluví jen o českém právním řádu, podle judikatury se nedokazuje i cizí právo.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2007, sp. zn. 25 Cdo 1143/2006