Izotop

Tento článek pojednává o atomové fyzice. O vojenské operaci z roku 1972 pojednává článek Operace Izotop.

Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku. Jádra atomů izotopů jednoho prvku mají stejný počet protonů, ale mohou mít rozdílný počet neutronů. Mají tedy stejné atomové číslo a rozdílné hmotové číslo a atomovou hmotnost. Název pochází z řecké předpony iso- (stejno-) a topos (místo), protože v periodické tabulce se nacházejí na stejném místě.

Izotopy téhož prvku mají prakticky totožné chemické vlastnosti; hlavní rozdíl spočívá v tom, že těžší izotopy reagují poněkud pomaleji. Tento efekt je nejvýraznější u lehkého vodíku a deuteria, které je dvakrát těžší. U těžších prvků s větším počtem nukleonů je relativní rozdíl mnohem menší a jeho vliv obvykle zanedbatelný.

Fyzikální vlastnosti izotopů jsou podobné, ale odlišují se. Kromě jejich hmotnosti a tedy hustoty jejich sloučenin bývá nejčastější odlišností mezi izotopy jejich stálost. Některé izotopy (vzdalující se od ideálního středního poměru počtu neutronů a protonů na kteroukoli stranu) totiž nejsou stabilní a podléhají radioaktivnímu rozpadu. Tyto radioaktivní izotopy jsou buď přirozené vznikající jadernými reakcemi samovolně, nebo umělé, vznikající v laboratoři.

Příklady izotopů

Izotopy vodíku

• 1
  1H – protium (běžný vodík)
• 2
  1H – deuterium, též označované 2
  1D
• 3
  1H – tritium, též označované 3
  1T

Izotopy uhlíku

• 12
  6C – uhlík 12
• 14
  6C – uhlík 14 (radiouhlík)

Související články

• Izotopomer
• Nuklid