Bezosetka

Bezosetka
	Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea) - na obr. vlevo
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	lipnicotvaré (Poales);
Čeleď	šáchorovité (Cyperaceae);
Rod	bezosetka (Isolepis); R.Br., 1810
Druhy rostoucí v ČR
	bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea (L.) R. Br.);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bezosetka (Isolepis) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Někteří autoři řadili druhy rodu bezosetka (Isolepis) do rodu skřípina v širším pojetí (Scirpus s.l.). Někteří zase uznávali rod Isolepis, ale řadili sem i některé druhy rodu skřípinec (Schoenoplectus), např. skřípinec poléhavý (Schoenoplectus supinus, syn.: Isolepis supina). Tato 2 pojetí nejsou v tomto článku uznávána.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednoleté až vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté byliny, s oddenky nebo bez nich. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. Lodyhy jsou oblé. Listy jsou většinou jen na bázi, zpravidla redukované na listové pochvy, čepele jsou zakrnělé, jazýčky chybí, fotosyntetickou funkci přebírá hlavně stonek. Květy jsou v květenstvích, v kláscích. Klásky skládají hlávkovitě stažený kružel, který je vrcholový, i když někdy zdánlivě boční. Někdy je klásek jednotlivý. Pod květenstvím je listen, který často napodobuje pokračování stonku, potom se zdá květenství zdánlivě boční. Květy vyrůstají z paždí plev. Okvětí chybí, vzácněji je přítomno ve formě 3-4 zakrnělých štětinek. Tyčinky jsou 1-3, jsou volné. Gyneceum je složeno ze 2-3 plodolistů, je synkarpní, blizny jsou 2 nebo 3, semeník je svrchní. Plodem je nažka, která je bikonvexní nebo trojhranná.

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Je známo asi 70 druhů , které jsou rozšířeny nejvíce v Africe a v Austrálii, méně i jinde po celém světě od tropů po mírný pás.

Rozšíření v Česku[editovat | editovat zdroj]

V ČR roste jediný druh: bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea). Najdeme ji roztroušeně na vlhkých obnažených půdách od nížin do podhůří.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea)^[1]

Seznam druhů[editovat | editovat zdroj]

Isolepis australiensis – Austrálie
Isolepis carinata – Severní Amerika
Isolepis cernua – většina světa
Isolepis congrua – Austrálie
Isolepis cyperoides – Austrálie
Isolepis hookeriana – Austrálie
Isolepis humillima – Austrálie
Isolepis hystrix – Austrálie
Isolepis inundata – Jižní Amerika
Isolepis marginata – Austrálie
Isolepis oldfieldiana – Austrálie
Isolepis producta – Austrálie
Isolepis prolifera – Austrálie
Isolepis pseudosetacea - Severní Amerika, jižní Evropa, severní Afrika
Isolepis setacea- skoro celý svět, v Severní Americe jen adventivně
Isolepis stellata – Austrálie
a četné další

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu bezosetka na Wikimedia Commons
http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm Archivováno 3. 5. 2012 na Wayback Machine.
http://www.efloras.org/
http://linnaeus.nrm.se/flora/
http://rbg-web2.rbge.org.uk/FE/fe.html
http://aleph0.clarku.edu/~djoyce/iris/genus.html

[kub-1] KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.

[1]