Islámské bankovnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Islámské bankovnictví, na rozdíl od toho evropského, nepřetrhalo nebo nezastřelo vazby na tradiční morální, sociální a náboženské zásady, na první místo staví dobré mravy společnosti. Pro islámské finančníky platí, že veškeré finanční operace bank, ale i jiných prostředníků, musí být realizovány ze 100 % z vlastních rezerv. Není dovoleno používat peníze jako „potenciální“ kapitál, neboť islámské principy uznávají pouze aktuální cenu peněz, nikoliv tu budoucí.

Každá islámská banka má výbor složený ze zástupců bankovních úředníků a duchovních, kteří posuzují, zda jednotlivé obchody odpovídají liteře šaría. Každý výbor si formuluje vlastní názor na přijatelnost konkrétního obchodu, což v praxi znamená, že konkrétní obchod může být jednou obchodní bankou schválen, ovšem druhou bankou posouzen jako neakceptovatelný.

Islámské právo[editovat | editovat zdroj]

Hlavní zásady islámského bankovnictví jsou určeny islámským právem. Islámské právo lze definovat jako soubor určitých norem, o nichž muslimové věří, že byly seslány Bohem. Tento vztah vychází z předpokladu, že Bůh stvořil vše, a proto mu také vše náleží. Islámské právo je často nazýváno jako právo „šaría“, což je v doslovném překladu životní cesta. Toto právo není vázáno pouze na jeden stát, ale je to právo společné lidem stejného vyznání, tedy muslimům. Jde jak o právní, tak i o morální systém. Islámské právo reguluje všechny oblasti lidského života. Vztahy věřících, vztahy člověka s Bohem, vztahy mezi lidmi navzájem, etiku, úpravu rodinných vztahů, dědictví, závazků, smluv.

Mezi primární prameny islámského práva patří Korán a Sunna. Korán je považován za svatou knihu a Sunna je sbírka příběhů Proroka Muhammada.

Normy islámského práva[editovat | editovat zdroj]

  1. Normy závazné, předepsané – oblasti víry (modlitby v předepsaných časech, čtení Koránu). Porušení těchto norem se trestá bud sankcí, nebo zůstává v rovině věřícího k jeho vztahu k Bohu.
  2. Normy doporučené – například doporučené normy k čištění zubů nebo použití pozdravu „salam alejkum“ při setkání muslima s muslimem.
  3. Normy zakázané – upravují například pití alkoholu, krádeže, sázky. Pokud člověk koná zakázaně, jsou stanoveny sankce. U řady norem však stanovena není, protože nikdo jiný než Bůh nemůže sankciovat porušení pravidla.
  4. Normy nežádoucí – například spotřebování velkého množství vody při povinném rituálním omývání těla před modlitbou. Člověk nebude potrestán, ale ani odměněn.
  5. Dovolené normy – chování akceptovatelné s islámských právem. Žádoucí tedy není například nošení extravagantního oblečení.

Islámské finance[editovat | editovat zdroj]

Islámské finanční právo varuje před bohatstvím, získaným nepoctivým způsobem bez vynaložení nějaké činnosti nebo na úkor ostatních. Finanční systém je založen na principu obchodování, tedy upřednostňuje obchod před půjčováním peněz. Půjčování na úrok není v souladu s islámským právem a bezúročné půjčky se uplatňují ve zcela specifických případech, například v oblasti charity.

Při poskytování islámských finančních služeb není akceptovatelné, aby riziko ztráty nesla pouze jedna strana, zatímco druhá strana by pouze inkasovala zisk. Princip sdílení zisku a ztráty je vytvoření jakéhosi finančního partnerství mezi věřitelem a dlužníkem (i v případě, že jednou ze stran je banka).

Zakázané jsou takové transakce, kde se objevují prvky ribá, gharar a maisir.

Islámské bankovní produkty[editovat | editovat zdroj]

Zhruba 75 % islámských finančních operací je provedeno na principu murábaha. Mezi další bankovní produkty patří mudáraba, mušáraka, idžára, istisna, sukuk a quard hasan.

Murabaha[editovat | editovat zdroj]

Nákup s odloženou splatností. Banka místo poskytnutí úvěru na nákup určitého produktu toto zboží sama koupí. Klient s ním pak smí disponovat, nicméně až do zaplacení kupní ceny včetně ziskové přirážky zůstává zboží v majetku banky.

Mudáraba[editovat | editovat zdroj]

Obdoba tichého partnerství či trustového financování. Jedna strana investuje do projektu celý kapitál, druhá pak know-how a manažera, který projekt řídí. Podle předem dohodnutého poměru s pak obě strany rozdělují zisk.

Mušáraka[editovat | editovat zdroj]

Partnerství, kdy klient investuje svoje prostředky do nějakého podniku a proporcionálně (v závislosti na výši vloženého kapitálu) se podílí na zisku nebo ztrátě z dané investice. Je velmi podobná společnosti s ručením omezeným.

Idžára[editovat | editovat zdroj]

Forma leasingu. Banka sama nakoupí určité aktivum a posléze je s předem známou přirážkou na splátky pronajímá dlužníkovi. Po splacení přechází aktivum z majetku banky do vlastnictví klienta.

Istisna[editovat | editovat zdroj]

Smlouva o dodání projektu na klíč. Používá se většinou ve stavebnictví, kde banka financuje developerské projekty. Po jejich dokončení je předá klientovi, který poté za předem dohodnutých podmínek splácí investice bance včetně odměny.

Sukuk[editovat | editovat zdroj]

Islámská obdobu dluhopisu. Jde o obchodovatelný „certifikát“, který zaručuje vlastnictví určité části podkladového aktiva.

Quard hasan[editovat | editovat zdroj]

Bezúročná půjčka klientovi, který se ocitl ve finanční tísni. Banka ji poskytuje obvykle proti zástavě a v některých případech si účtuje poplatky, které mají pokrýt náklady s půjčkou.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]