Islám ve Spojených státech amerických
           |
| W.D. Mohammed • Keith Ellison • Andre Carson • Malcolm X • Muhammad Ali • Kareem Abdul-Jabbar • Rasheed Wallace • Fareed Zakaria • Mos Def • Mike Tyson • Ice Cube • Zalmay Khalilzad • |
| Populace |
|---|
| 1,560,000 odhad rok 2000 (0.6% z celkové populace USA)[1] 2,350,000 odhad rok 2007 (0.7-0.8% z celkové populace USA)[2] |
| Země s významnou populací |
| Velký počet v Kalifornii, New Yorku, Illinois, významné komunity také v New Jersey, Indianě, Michiganu, Virginii, Texasu a Ohiu |
| Jazyk(y) |
| Náboženství |
Dějiny islámu v USA začínají na počátku 16. století Estevanicem z Azamor, který byl prvním muslimem uvedeným v historických záznamech v Severní Americe.[3] Velmi malá populace muslimů se výrazně zvýšila ve dvacátém století, díky rostoucímu přistěhovalectví a rozsáhlými konverzemi.[4].
Nedávní přistěhovalci tvoří většinu z celkového počtu muslimského obyvatelstva. V USA narození muslimové jsou především Afro-američané, kteří tvoří třetinu všech amerických muslimů. Mnozí z nich přestoupili na islám během posledních sedmdesát let. Američtí muslimové pocházejí z různých zemí a jsou jedním z nejvíce rasově rozmanitých náboženských skupin ve Spojených státech.[5]
Obsah |
Historie [editovat]
Historii islámu ve Spojených státech lze rozdělit do tří období: období kolonizace,období po první světové válce a posledních několik desetiletí.
Muslimové v raných Spojených státech [editovat]
Estevanico z Azamor byl prvním muslimem v Severní Americe. Byl to Berber ze severní Afriky, jenž spoluobjevoval budoucí státy Arizonu a Nové Mexiko pro Španělské impérium. Estevanico přišel do Ameriky jako otrok španělského cestovatele Alvara Núñeze de Vaca. Po připojení k osudové Narvaézově expedici roku 1527 byl on i jeho pán zajat Indiány, ale unikl náročnou cestou podél pobřeží Mexického zálivu. V roce 1539 Estevanico řídil první španělské prozkoumání amerického Jihozápadu.[6]
V roce 1790 jihokarolínská legislativa poskytla speciální právní status komunitě Maročanů - měli stejné práva a povinnosti jako běloši; stalo se to dvanáct let po formálním uznáním nezávislosti USA sultánem z Maroka (byl první hlavou státu, která to udělala).[7] V roce 1796 tehdejší prezident John Adams podepsal Tripoliskou smlouvu prohlašující, že "Spojené státy nechovají žádné nepřátelství proti zákonům a náboženství muslimů".[8]
Otroci [editovat]
Existuje omezený akademický výzkum týkající se afrických muslimů dopravených do Severní Ameriky jako otroci. Historické záznamy o etnickém původu a kulturních rozdílech mezi otroky jsou ale celkem vzácné.[9] Nicméně někteří současní autoři a historikové spekulují, že značné procento otroků mělo nějaké vazby na muslimské prostředí. Odhady o procentu otroků nakoupených od Arabů [10] jsou v rozmezí od 10% do 20%.
První otroci z Afriky se objevili v Severní Americe během 20. let 16. stol. Do této oblasti bylo prodáno zhruba 500.000 Afričanů, což představuje 4,4% z 11.328.000 otroků dovezených do Amerických kolonií.[11] Odhaduje se, že více než 50 procent otroků dovezených do Severní Ameriky přišli z oblastí, kde byl islám následován alespoň menšinou populace. Značné množství pocházela ze Senegambie, v regionu s prokázanou komunitou muslimů už od 11. století.[12] Přesto, že žili v cizím prostředí, existují důkazy, že na počátku se muslimští otroci scházeli na místní modlitby. V některých případech příležitostně poskytoval soukromé modlící místa jejich vlastník. Dva nejvíce známí muslimští otroci v Severní Americe byli Ayuba Sulejman Diallo a Omar ibn Said. Sulejman přišel do Ameriky v roce 1731 a vrátil se do Afriky v roce 1734. Stejně jako mnoho jiných muslimských otroků, se i oni často setkávali s překážkami při pokusu vykonávat náboženské rituály. Omar Ibn Said (asi 1770 -1864) patří k nejlépe zdokumentovaným příkladům praktikujícího muslimského otroka. Bydlel na plantáži v koloniální Severní Karolíně, kde napsal mnoho textů v arabštině.
Narodil se v království Futa Tooro (moderní Senegal) a dorazil do Ameriky 27. prosince 1807 , jeden měsíc před zrušením dovozu otroků do USA. Jeho díla sestávají z Bismillah, veršů z Koránu, 23. Žalmu a autobiografie. V roce 1819 obdržel Omar arabský překlad křesťanské Bible od svého pána Jamese Owena. Tato Bible je nyní umístěna na Davidson College v Severní Karolíně. Přestože se Omar obrátil na křesťanství 3. prosince 1820, mnoho moderních učenců věří, že i byl nadále muslim, a to na základě věnování Mohammedovi napsaném v jeho Bibli. V roce 1991 se jedna mešita ve Fayetteville v Severní Karolíně na jeho počest přejmenovala na mešitu Omara Ibn Saida.[13]
Reference [editovat]
- ↑ U.S. Membership Report Association of Religion Data Archives. Retrieved on 2009-07-29.
- ↑ name="Pew web"
- ↑ Queen, Edward L., Stephen Prothero and Gardiner H. Shattuck Jr. 1996. The Encyclopedia of American Religious History. New York: Facts on File.
- ↑ A NATION CHALLENGED: AMERICAN MUSLIMS; Islam Attracts Converts By the Thousand, Drawn Before and After Attacks
- ↑ http://www.gallup.com/poll/116260/Muslim-Americans-Exemplify-Diversity-Potential.aspx Muslim Americans Exemplify Diversity, Potential
- ↑ Rayford W. Logan. "Estevanico, Negro Discoverer of the Southwest: A Critical Reexamination." Phylon (1940-1956), Vol. 1, No. 4. (4th Qtr., 1940), pp. 305-314.
- ↑ Hughes, Karen. The Partnership Between the United States and Morocco
- ↑ Treaty of Peace and Friendship Article 11. The Avalon Project. Yale Law School.
- ↑ Donnan Documents Illustrative of the History of the Slave Trade to America: Vol. I: 1441-1700 "Naše záznamy o obchodu s otroky vrhají jen trochu světla na lidi, kteří byli zotročeni, na jejich původ a na rozdíly mezi nimi." Elizabeth
- ↑ Elizabeth Donnan Documents Illustrative of the History of the Slave Trade to America: Volume I: 1441-1700 "Středisko obchodu byla osm let stará osada na ostrově Arguin. Zde Arabové směňovali bavlnu, lněné tkaniny, obilí a stříbrné tapisérie za otroky a zlato".
- ↑ The Slave Trade, Hugh Thomas, Simon and Schuster, 1997, ISBN 0-68481063-8
- ↑ Koszegi, Michael; Melton, J. Gordon. Islam in North America: A Sourcebook. New York : Garland Publishing Inc., 1992. S. 26–27.
- ↑ [ http://library.davidson.edu/archives/ency/omars.asp Omar ibn Said] Davidson Encyclopedia Tammy Ivins, June 2007
