Isabella di Morra
| Isabella di Morra | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1520 Valsinni |
| Úmrtí | 1546 (ve věku 25–26 let) Valsinni |
| Příčina úmrtí | bodná rána |
| Místo pohřbení | Valsinni |
| Povolání | básnířka a spisovatelka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Isabella di Morra (asi 1520 – 1545 nebo 1546) byla italská básnířka z období renesance.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byla dcerou barona z Favale San Cataldo (dnešní Valsinni) v Neapolském království. Dostalo se jí uměleckého vzdělání, avšak v roce 1528 její otec musel uprchnout do Francie, protože byl obviněn ze zrady císaře Karla V., a Isabella se dostala pod dohled svých bratrů, kteří ji drželi v izolaci na rodinném hradě.
Dopisovala si tajně se šlechticem a literátem ze sousedství Diegem Sandovalem de Castro; ačkoli se pravděpodobně nikdy osobně nesetkali, pro bratry Isabelly byl tento vztah urážkou a rozhodli se pro vraždu ze cti: napřed zabili Isabellina domácího učitele, který doručoval dopisy, pak ubodali k smrti Isabellu a krátce na to byl najatými vrahy zabit i Diego.
Z Isabellina díla se zachovalo pouze třináct básní, převážně sonetů, které byly nalezeny při vyšetřování vraždy a vydal je ve své antologii Ludovico Dolce.
Isabella di Morra v kultuře[editovat | editovat zdroj]
Na dílo zapomenuté autorky upozornil roku 1928 Benedetto Croce, André Pieyre de Mandiargues o ní napsal životopisnou hru, ve městě Maratea se koná na její počest filmový festival zaměřený na ženskou otázku a pojmenovaný Io, Isabella International film week.
Poezie Isabelly di Morra formálně navazuje na Franceska Petrarku, jejím hlavním námětem je samota a smutek, bývá tak označována za předchůdkyni romantismu a existencialismu.
