Isabela Bruce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Isabela Bruce
královna Norska
Narození asi 1272
Carrick, Skotsko
Úmrtí 1358
Bergen, Norsko
Panovník Erik II. Norský
Potomci Ingeborg Eriksdottir Norská
Dynastie Rod de Bruce
Otec Robert Bruce
Matka Marjorie z Carricku

Isabela nebo také Isabella Bruce (1272?, Carrick, Skotsko1358, Bergen, Norsko) byla norská královna, manželka Erika II.

Život[editovat | editovat zdroj]

Isabelinými rodiči byli Robert Bruce a Marjorie z Carricku. Mezi její sourozence patřili skotský král Robert I. a Edward Bruce, který byl krátce irským velekrálem. Její otec ji na svatbu s králem Erikem v norském Bergenu doprovodil v roce 1293.

Isabela byla Erikovou druhou manželkou a také druhou manželkou původem ze Skotska. Tou první byla Markéta Skotská. Ovdověla ve svých 24 letech, v roce 1299. Podruhé se už nevdala, ačkoliv Erika přežila o 59 let. Z jejich manželství se nenarodil mužský dědic, ale dcera Ingeborg Eriksdottir Norská. Ta byla nejprve zasnoubena s hrabětem z Orknejí Janem II., ale v roce 1312 se provdala za finského vévodu Valdemara Magnussona. Isabela sama tento sňatek sjednala.

Do Skotska se Isabela už nevrátila a žila v Bergenu. Jako o královně o ní příliš informací není, jako o vdově se o ní ví o něco víc. Účastnila se mnoha oficiální událostí a ceremonií a nepostrádala jistý vliv. Zúčastnila se inaugurace nového bergenského biskupa v roce 1305 a měla dobré vztahy s církevními kruhy v Bergenu. V roce 1324 od církve obdržela několik domů. Mohla být také prostředníkem během konfliktů mezi Orknejemi, Shetlandskými ostrovy a Skotskem v roce 1312. V roce 1339 král na její žádost omilostnil vězně. Dopisovala si se svou sestrou Kristinou ve Skotsku a do své domoviny také poslala na pomoc vojáky. V roce 1357 se stala jednou z dědiček své dcery, vévodkyně z Ölandu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isabel Bruce na anglické Wikipedii.

Norská královna
Předchůdce:
Markéta Skotská
12931299
Isabela Bruce
Nástupce:
Eufémie z Rujány