Irma Grese

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Irma Grese, 1945

Irma Grese (7. října 1923 Wrechen poblíž Pasewalku, Meklenbursko13. prosince 1945 Hameln, Německo) - dozorkyně nacistických táborech smrti Ravensbrück, Osvětim, Bergen-Belsen.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Irma se narodila 7. října 1923 poblíž Paselwalku (Meklenbursko). Její otec - sedlák Alfred Grese vstoupil do NSDAP v roce 1937. V rodině Greseových byly mimo Irmy ještě čtyři děti.

V roce 1936 matka Irmy, Berta Grese, zakončila svůj život sebevraždou. Irma Grese nedokončila základní vzdělání: v 15 letech zakončila školu. V této době se projevila v Bund Deutscher Mädel, státní organizaci ženské obdobě Hitlerjugend.

Vstup do pomocné jednotky SS[editovat | editovat zdroj]

V průběhu tří let Grese vystřídala několik zaměstnání. Nějaký čas pracovala jako asistentka zdravotní sestry v sanatoriu SS Hohenlychen, nebyl to však ještě vrchol její kariéry. V roce 1942 Irma vstoupila do pomocné jednotky SS, nehledě na nespokojenosti jejího otce.

Práce v koncentráku[editovat | editovat zdroj]

V roce 1942 Irma Grese začala pracovat ve specializovaném ženském koncentráku Ravensbrück. V březnu byla převedena do Auschwitz-Birkenau, a to přesněji do jednoho z jejích pobočných táborů - Birkenau. Koncem roku 1943 byla jmenována do funkce hlavní dozorkyně - S-Oberaufseherin.

Tak se stala dvacetiletá slečna v táborovém personálu druhou tváří po veliteli. Grese nehodlala celý život zůstat dozorkyní. Snila o poválečné kariéře filmové hvězdy.

Vězni, co tábor přežili, ve svých svědeckých výpovědích popisují krutost Irmy Grese. Proslula na míru šitou černou uniformou SS. Na vězně používala emociální a fyzické metody, smrtelně bila ženy a měla příjemný požitek ze střílení vězňů. Mučila hladem svoje psy, aby je potom rozeštvala na vězně, a osobně poslala stovky lidí do plynové komory. Grese nosila těžké holínky, u sebe vždy měla, kromě nabité pistole, pletený bič potažený celofánem - to aby se z něj dala lépe smýt lidská krev.

V poválečných západních sdělovacích prostředcích se diskutovalo o možných sexuálních deviacích Irmy Grese, o jejích četných vztazích se členy stráže, velitelem Bergen-Belsenu Josefem Kramerem bestií z Bergen-Belsenu' a dokonce i Josefem Mengelem, kterému pomáhala se zvěrskými pokusy na dětech. Pro tyto informace však není hodnověrný zdroj.

V březnu roku 1945 byla na vlastní žádost Grese převelena do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Tamtéž, byla 17. dubna 1945 zatčena Angličany.

Belsenský proces[editovat | editovat zdroj]

Belsenský proces, iniciovaný britským vojenským tribunálem, probíhal od 17. září do 17. listopadu 1945. Společně s Irmou Grese na tomto procesu se projednávaly případy dalších pachatelů - velitele Josefa Kramera, dozorkyně Johanny Bormann, zdravotní sestry Elisabeth Volkenrath. Irma Grese byla uznána vinou a odsouzena k trestu oběšením.

Poslední noc před popravou se Grese smála a zpívala spolu se svou kolegyní Elisabeth Volkenrath o katovu „řemeslu“. Dokonce, když ji kat nasazoval na krk oprátku, neprojevila žádnou lítost nad svými činy. Jejím posledním slovem bylo „Rychleji“, vykonavatelem rozsudku byl Albert Pierrepoint.