Irena Dousková
| Mgr. Irena Dousková | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. srpna 1964 (59 let) Příbram  Československo |
| Povolání | spisovatelka, básnířka, redaktorka, právnička a novinářka |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Témata | literární tvorba, próza, poezie, žurnalistika a právo |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irena Dousková (* 18. srpna 1964 Příbram) je česká spisovatelka, především prozaička.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v roce 1964 v Příbrami. Pochází z divadelní rodiny, matka a otčím byli herci v příbramském divadle. Původní jméno Irena Freistadtová si v 70. letech změnila, jednalo se o otcovo příjmení, a přijala matčino dívčí jméno. Otec Petr Freistadt působil jako divadelní režisér, roku 1964 emigroval do Izraele. V roce 1976 se autorčina rodina přestěhovala do Prahy. Vystudovala gymnázium, v letech 1983–1985 pracovala jako knihovnice a sekretářka, poté byla přijata na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou roku 1989 úspěšně absolvovala a získala titul Mgr. Vykonávání právnické praxe se však nevěnuje. Po ukončení vysokoškolského studia pracovala jako dramaturgyně v kulturním středisku v Praze. Později působila převážně jako novinářka (např.: týdeník Svobodný hlas, Mladá fronta, časopis České stomatologické komory, časopis Židovské liberální unie Hatikva, měsíčník Maskil). V současnosti působí jako spisovatelka z povolání.
Tvorba[editovat | editovat zdroj]
Do českého literárního kontextu Irena Dousková vstoupila nejprve jako básnířka, a to roku 1988. Vystupovala jako členka literárně-dramatického spolku LiDi, který prezentoval své básnické texty v pražské Viole. Roku 1988 vznikl příležitostně rozšiřovaný Almanach Spolku LiDi a v roce 1991 básnická sbírka, jež měla recesní název Kadění a byla vytištěna v nákladu 200 kusů na role toaletního papíru. Časopisecky autorka publikovala např. v Literárních novinách, Mladé frontě, Hostu, Tvaru aj. O několik let později se autorka začala věnovat převážně tvorbě prozaické. Od počátku jejímu vypravěčskému charakteru nejvíce vyhovovaly především žánry střední epiky.
Charakteristika tvorby[editovat | editovat zdroj]
Mezi hlavní charakteristické rysy autorčiny tvorby, a to jak básnické, tak i převažující tvorby prozaické, patří úsporné vyjádření se smyslem pro situační zkratku, ironii a pointu. Řada příběhů se vyznačuje autobiografickým východiskem a osobními zkušenostmi. V mnoha dílech se projevuje i bytostný zájem o judaismus.
Čtenářsky nejoblíbenějším a ze strany literární kritiky nejúspěšnějším textem se stala autorčina druhá próza, román Hrdý Budžes. Podle tohoto románu vzniklo stejnojmenné divadelní představení s Bárou Hrzánovou v hlavní roli (Divadlo Antonína Dvořáka Příbram).
Na počátku devadesátých let vydala sbírku básní Pražský zázrak. Její prozaickou prvotinou je román v dopisech Goldstein píše dceři, po něm následoval Hrdý Budžes. Její třetí kniha nese název Někdo s nožem. Nadále se věnuje žánru povídky: sbírky povídek Doktor Kott a Čím se liší tato noc. Na knihu Hrdý Budžes autorka navazuje prózou Oněgin byl Rusák, kterou spolu s režisérem Janem Bornou zdramatizovala pro pražské Divadlo v Dlouhé. V roce 2009 vychází sbírka Bez Karkulky, po prozaické tvorbě se autorka tímto dílem vrátila k básním. V této sbírce vystupuje jako básnířka úzkosti, ale i naděje. Roku 2011 vychází kniha s názvem Darda. Tento tragikomický příběh představuje závěrečnou část autorčiny volné trilogie – Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák, Darda. Darda byla uvedena v Divadle Na Jezerce v roce 2012. V hlavní roli Heleny Součkové se opět představila Bára Hrzánová. Medvědí tanec je prozatím posledním prozaickým dílem, jež vyšlo v roce 2014. Román přináší pozoruhodný syžet: poslední měsíce nemocného Jaroslava Haška na Lipnici.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
Poezie[editovat | editovat zdroj]
- 1992 – Pražský zázrak
- 2009 – Bez Karkulky
- 2016 – Na půl ve vzduchu
Próza[editovat | editovat zdroj]
- 1997 – Goldstein píše dceři
- 1998 – Hrdý Budžes
- 2000 – Někdo s nožem
- 2002 – Doktor Kott přemítá
- 2004 – Čím se liší tato noc
- 2006 – Oněgin byl Rusák
- 2008 – O bílých slonech
- 2011 – Darda
- 2014 – Medvědí tanec
Příspěvky ve sbornících[editovat | editovat zdroj]
- 2004 – Možná mi porozumíš
- 2007 – Povídky o ženách
- 2008 – Šťastné a veselé 2
- 2009 – Ženy vidí za roh
- 2010 – Nauč mě milovat
- 2020 – Krvavý Bronx – povídka S dětmi je kříž
Scenáristika[editovat | editovat zdroj]
- 2011 – Micimutr
- 2012 – O pokladech
Ukázka z díla[editovat | editovat zdroj]
- Hrdý Budžes
Jak jsem nedostala slepák
Lampiónovej průvod se pěkně vydařil. Koupila jsem si krásnej růžovej lampión s modrejma kytičkama, ale shořel mi hned odpoledne, když jsem si ho chtěla vyzkoušet. Musela jsem si jít pro novej a ten už tak hezkej nebyl, už měli jenom žlutý a zelený. Ale hlavně, že mě Pepa s Kačenkou pustili. Málem mě nepustili, protože nechtěli, abych šla sama, a se mnou jít taky nechtěli. Lampiónovej průvod se dělá kvůli Velký říjnový socialistický revoluci a tu voni neslavěj. Nakonec Kačenka přemluvila Pepu, aby šel jako v povzdálí za tím průvodem, tam, co už je tma, a vyzvednul si mě, až to skončí. Šli jsme od sochy Vladimíra Iljiče Lenina až k soše Klementa Gottwalda, přes celej Ničín. Pořád jsem se ohlížela, jestli nezahlídnu Pepu. Neviděla jsem ho, ale hned jak byl konec, najednou se odněkud vynořil, úplná bojovka.
Překlady[editovat | editovat zdroj]
Povídku Ireny Douskové Zdroj čisté radosti přeložil do jihoindické kannadštiny přírodovědec žijící v Brně Nagavalli Subbanna Kiran. Povídka vyšla v internetovém časopise Ruthumana.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ STEHLÍKOVÁ, Olga. Povědomí o české literatuře? Výhradně přes anglické překlady Kafky, Seiferta a Haška. Czechlit.cz [online]. 2017-07-14 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Irena Dousková na Wikimedia Commons 
Osoba Irena Dousková ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Irena Dousková
- Oficiální stránky
- Profil autorky na stránkách nakladatelství Petrov
- Medailon na Portálu české literatury
- Hrdý Budžes – recenze
- Darda
- Fotografie z divadelního zpracování knihy Hrdý Budžes Archivováno 29. 9. 2007 na Wayback Machine.
- Irena Dousková ve Slovníku české literatury po roce 1945
