Irena (Byzanc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Solidus znázorňující Irenu jako „basilissu“ - císařovnu.

Irena z Athén (řecky Eirene), (752 v Athénách9. srpna 803 ve vyhnanství na ostrově Lesbu) byla císařovnou východořímské říše.

V roce 769 se stala manželkou Leona IV., který se stal v roce 775 císařem. Rok po svatbě porodila syna, pozdějšího císaře Konstantina VI. Po Leonově smrti v roce 780 se stala Irena regentkou tehdy devítiletého císaře Konstantina a zůstala jí až do jeho plnoletosti. I potom setrvala císařovnou společně s ním. Poté co ho nechala v roce 797 usmrtit a ještě předtím oslepit, Irena získala samovládu a tím se stala také první ženou na trůně východořímského císařství.

Jako císařovna nebyla však příliš úspěšná. Armáda jí poskytovala jen vlažnou podporu a její rádcové a úředníci intrikovali mezi sebou. Snažila se tedy získat oblibu u lidu snížením daní. Podporu však nenalezla, naproti tomu uvrhla říši do finančních obtíží.

V otázce obrazoborectví patřila Irena ke straně ikonodulů (uctívačů ikon) a v roce 787 svolala Druhý nikajský koncil, který kromě jiného rozhodl, že ikony budou uctívány, ale nesmí být zbožňovány.

Ze skutečnosti, že císařem byla žena, vznikaly různé problémy s dalekosáhlými důsledky: Podle římského práva nemohla totiž žádná žena velet vojsku. Poněvadž císař zaujímal tuto pozici ze svého úřadu, nemohla být žádná žena legálně císařem. Jak říkají některé historické prameny, z tohoto důvodu pokládal papež Lev III. římský císařský trůn za uprázdněný a v zimě roku 800 tak mohl korunovat Karla Velikého císařem. Tento akt po právní stránce eliminoval východořímské císařství na západě a došlo tak k obnově západořímského císařství.

Podle Theofana Karel po korunovaci uvažoval dokonce o svatbě s Irenou, aby tak legalizoval svou vládu i na východě. Sňatek se však neuskutečnil, kromě jiných důvodů také proto, že Irena v roce 802 abdikovala a byla nahrazena svým ministrem financí Nikeforem. Toto zklamání zřejmě Karla přimělo k tomu, aby ve sporu o filioque postupoval proti Byzanci tak rozhořčeně. Irena zemřela v roce 803 ve vyhnanství na ostrově Lesbos.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Byzantští císaři
Předchůdce:
Konstantin VI.
797802
Irena (Byzanc)
Nástupce:
Nikeforos I.