Invalidita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mezinárodní symbol přístupnosti

Invalidita (též invalidnost, handicap) je definována jakožto ztráta či snížení pracovní schopnosti. Obvykle vzniká buď v důsledku vážného onemocnění (pak se hovoří o tělesném postižení) nebo úrazu. Větší množství invalidů často vzniká v důsledku velkého počtu zraněných lidí během válek a ozbrojených konfliktů vůbec. Mnoho lidí se také často stává invalidními v důsledku havárií, zde zejména dopravních nehod. Za invalidní je považována osoba, jejíž pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

Dělení

V současné době (od 1.1.2010) česká právní norma rozeznává tři stupně invalidity podle míry poklesu pracovní schopnosti[1] :

  • 1. stupeň - o 35 - 49%
  • 2. stupeň - o 50 - 69%
  • 3. stupeň - o více než 70%

Dříve se používalo rozdělení částečná a plná invalidita. Od 1.1.2010 se plný invalidní důchod, jenž vznikl před tímto datem a byl k 31.12.2009 vyplácen v této výši, přiznává ve výši invalidního důchodu 3. stupně a částečný invalidní důchod ve výši invalidního důchodu 2. stupně.[2]

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference