Invaginační teorie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Invaginační teorie je hypotéza Ernesta Haeckela, která předpokládá, že prapředkem mnohobuněčných byla kulovitá kolonie typu váleče (analogie vývojového stádia blastuly).

Tato kolonie vznikne tak, že oplozené vajíčko se opakovaně rýhuje, až vznikne kulovitý mnohobuněčný útvar morula. Vycestováním jejich vnitřních buněk k povrchu vzniká jednovrstevná blastula (s prvotní dutinou tělní – blastocoel). Invaginací blastuly vzniká gastrula. Dalším vývojem tedy došlo k vchlípení (invaginaci), čímž vznikl dvouvrstevný organismus. Jeho vnější obal – ektoderm – měl funkci krycí, vnitřní obal – endoderm – měl funkci trávící. Vzniklá dutina vystlaná endodermem (prvostřevo – archenteron) je propojena prvoústy (blastoporus) s okolním prostředím. Obdobně probíhá i embryonální vývoj celé řady výše organizovaných mnohobuněčných.