Eskymáci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eskymáci (Inuité) je etnický termín označující skupinu domorodých obyvatel a jejich potomků, osídlujících severní část Severní Ameriky a Asie. Předci Eskymáků pocházejí ze Sibiře, přesněji z asijského poloostrova Čukotka. Přibližně před 12 000 lety přešli přes Aljašku podél kanadského pobřeží Severního ledového oceánu do Grónska. Jejich jazyk je eskymácko-aleutský. Eskymáci Kanady a severní Aljašky se sami nazývají Inuité, což v překladu znamená lidé. Na Sibiři a na jižní Aljašce se nazývají Juité a v Grónsku Kaluaité. Částečně žijí polokočovným typem života, v létě pod stany z kůže a v zimě v iglú, nebo v obydlích ze dřeva a drnů. K přežití v arktických oblastech vynalezli kajak, olejovou lampu, iglú, anorak a parku. Jejich přirozeným zdrojem potravy je maso (většinou tuleni či velryby, které uvízli na mělčině, nebo sob či pižmoň, dále třeba ptačí vejce). Oděv si vyráběli z kožešin, nástroje z kostí a kamene. Charakteristickými znaky Eskymáků jsou černé rovné vlasy, žlutá až světle hnědá pleť, mongoloidní rysy a malý vzrůst. Eskymáci často obchodovali s dýmkami. Mimo jiné materiály je vyráběli také z velrybích kostí. Dnes žijí ve vesnicích v domech s elektřinou a dalšími modernějšími věcmi. S příchodem nové technické doby však nastala velmi problematická sociální situace. Jejími důsledky je zánik původních tradic, alkoholismus, negramotnost a nezaměstnanost. Teprve v současné době se stát Kanada snaží zvýšit jejich životní úroveň. Eskymáci prosazují mnohomužství.
