Otrava
Otrava je chorobný stav vyvolaný přítomností jedu v organismu. Jako na otravu lze též pohlížet na chorobu, jejíž hlavní negativní účinek pochází z jedů produkovaných patogeny (platí např. pro tetanus).
Obsah |
Příčiny otrav [editovat]
Úmyslná otrava [editovat]
- Sebevražedný úmysl, velmi často pouze demonstračního charakteru, tvoří naprostou většinu otrav (až 90 %), průměrný věk otrávených činí 25 let. Nejčastějšími prostředky jsou běžné léky (zvláště na spaní) velmi často v kombinaci s alkoholem.
- Pokus o vraždu.
Nenáhodná otrava [editovat]
- Užívání drog.
Náhodná otrava [editovat]
- Děti ve věku 1–5 let (léky, kosmetické přípravky a jiné chemikálie).
- Dospělí při výkonu povolání (např. při práci v prostředí s vyšší koncentrací toxických plynů či par, v zemědělství či v průmyslu).
- Náhodná záměna - trvalým zdrojem otrav je nalévání jedovatých látek do lahví od nápojů.
- Otravy zplodinami při hoření, nejčastější je otrava oxidem uhelnatým, která má též nejvíce smrtelných následků. Moderní materiály uvolňují například i chlór, fosgen a kyanovodík.
- Otrava jídlem či pitím - zejména jedovatými houbami nebo nevhodně skladovaným jídlem, často s výrazně překročenou dobou minimální trvanlivosti. Fugu, maso čtverzubců rodu Takifugu - může vést při špatné přípravě ke smrtelným nehodám. Příčinou je jed Tetrodotoxin, který se především vyskytuje ve vnitřnostech ryb
- Otrava vodou je termín používaný pro naředění vnitřního prostředí organismu způsobeného příjmem čisté vody.
- Infekce ze znečištěné vody je častá zejména v tropických oblastech, v našich podmínkách je spíše výjimečná, např. u nevhodně udržovaných studní.
- Uštknutí hadem, kousnutí jedovatým živočichem či podráždění jedovatou rostlinou (např. bolševník velkolepý)
Rychlost vzniku otravy [editovat]
Rozlišujeme akutní otravy (vzniklé následkem jednorázového přijetí velkého množství jedu, například konzumací muchomůrky zelené či uštknutím taipana) a chronické otravy (vzniklé následkem dlouhodobého přijímání nízkých dávek kumulativního jedu, např. většina otrav těžkými kovy). Existují jedy, které dokážou způsobit oba typy otrav, jakož i takové, které fungují pouze jedním způsobem. Některé kumulativní jedy v případě požití většího množství vyvolají silnou nevolnost a jsou vyzvraceny dřív, než se mohou vstřebat, takže vážnou otravu způsobit nemohou, jiné jedy se zase neskladují v organismu, takže v malých dávkách je zdraví lidé mohou víceméně beztrestně přijímat. Existují ovšem i jedy, které se sice v organismu neskladují, ale způsobují i v malém množství drobná poškození, která se při opakovaných požitích kumulují.
První pomoc při otravě [editovat]
- Pokud lze, přerušit působení jedu. Především se jedná o přivedení čerstvého vzduchu při otravě plynem. Zvracení má vysoká rizika a je lépe jej nevyvolávat. U kontaktních jedů je žádoucí odstranění oděvu a omytí kůže nebo sliznic (výplach oka).
- Zjistit příčinu a zajistit vzorek (obal, zbytky smaženice …)
- Obrátit se na odborníka (155 nebo toxikologické středisko 224915402 - nonstop konzultace)
Lékařskou pomoc poskytovanou v případě otravy lze rozdělit zhruba do tří oblastí:
- Odstranění jedu z organismu a zamezení jeho dalšího přijímání. Jedná se především o výplach žaludku, zřídka vyvolávání zvracení v případě požití. Některé jedy kolující v krvi lze odstranit dialýzou (umělou ledvinou).
- Zásahy proti účinkům jedu a jejich tlumení použitím léků, umělou plicní ventilací apod.). Účinných protijedů je bohužel velmi málo, většina otrav je však léčitelná jen podporou životních funkcí.
- Podání séra proti patřičnému jedu (např. antitoxin proti tetanu, sérum proti kobřímu jedu) je spojeno s výrazným rizikem anafylaktického šoku.
Příklady otrav [editovat]
Otrava leptavými látkami [editovat]
Pojmem leptavá látka se myslí kyselina nebo zásada, nejčastější otravou je požití, při kterém dochází k poleptání. Základní první pomoc spočívá ve zředění obsahu žaludku čistou vodou (popř. mlékem) a rychlém transportu k ošetření.
CAVE:
- Nikdy nevyvoláváme zvracení! - pokud bychom vyvolali zvracení, hrozí větší poškození jícnu a dutiny ústní
- Nikdy se nepokoušíme o neutralizaci!
Otrava oxidem uhelnatým (CO) [editovat]
Oxid uhelnatý je plyn bez barvy a zápachu, vzniká nejčastěji při nedokonalém spalování. Po proniknutí do organizmu se váže na hemoglobin, tato vazba je zhruba 200 – 300x pevnější než vazba kyslíku. Příznaky otravy jsou zčervenání (cihlově červený obličej), bolesti hlavy, zvracení, závratě, poruchy zraku, zrychlení dechu a tepu a poruchy vědomí až bezvědomí. První pomocí je zajištění přísunu čerstvého vzduchu, popř. umělé dýchání, lékařská první pomoc spočívá v podávání kyslíku.
Otrava alkoholy [editovat]
Nejčastěji jde o otravu metylalkoholem a etylenglykolem a zejména otrava lihem (etanolem). Alkoholy samy o sobě nejsou příliš toxické, toxické jsou jejich metabolity. První pomoc při otravě metylalkoholem a etylenglykolem (např. Fridex) spočívá v útlumu metabolizace, tedy v podání většího množství etanolu (např. vodky). Postižený musí být urychleně hospitalizován, hrozí rozvrat metabolizmu a poškození orgánů.
Otrava houbami [editovat]
Houby jakožto tradiční doplněk jídelníčku patří k běžným zdrojům otrav. Otravy houbami lze rozdělit na:
- Otravy resorpční z hub obsahujících jedovaté látky (např. otrava muchomůrkou zelenou)
- Obtíže po syrových houbách (např. otrava hřibem satanem)
- Obtíže po houbách tuhých a těžko stravitelných
- Obtíže po houbách s alergeny, hemolyzíny a antibiotiky
- Obtíže po houbách druhotně změněných (např. otrava hnojníkem inkoustovým, obtíže o zkažených houbách atp.)
Otrava léky [editovat]
Viz samostatný článek Otrava léky.
