Interpunkční znaménko

Interpunkční znaménka (též členicí znaménka) jsou grafické znaky, které v písemném projevu vyjadřují strukturu a organizaci textu; při čtení a v mluvě se projevují intonací a přestávkami v řeči. Jejich používání se nazývá interpunkce.

Interpunkce v češtině

Znaménko				Název	Funkce
.				tečka	Ukončuje větu, označuje zkratky, označuje řadové číslovky.
,				čárka	Odděluje věty v souvětí, složky několikanásobných větných členů, volně vložené či připojené výrazy.
;				středník	Znaménko, jehož funkce je mezi tečkou a čárkou – odděluje části jedné věty, ale výrazněji než čárka.
:				dvojtečka	Uvozuje větu či její část, která nějak rozvíjí či doplňuje předchozí text; často např. uvozuje přímou řeč.
!				vykřičník	Ukončuje větu rozkazovací či zvolací.
?				otazník	Ukončuje větu tázací.
–		—		pomlčka	Odděluje části projevu, naznačuje pomlku v řeči, vyznačuje rozsah (od–do).
‐				spojovník, rozdělovník	Spojuje těsně vázaná slova, na konci řádku se používá při dělení slov; píše se zásadně bez mezer. V praxi se občas nesprávně používá i pro zdůraznění koncovky číslovky (například od 18-ti let).
…				výpustka (tři tečky, trojtečka)	Nahrazuje vypuštěnou část textu, uvnitř textu naznačuje přerušovanou řeč.
„“		‚‘	»«	uvozovky	Uvozují přímou řeč (citáty apod.).
’				apostrof (odsuvník)	Nahrazuje vynechané písmeno, používá se pro zkracování letopočtů.
()	[]	{}	〈〉	závorky	Označují volně vložené části textu, méně důležité či jen okrajově související pasáže.
/				lomítko

Paragraf

Ač paragraf (§) způsobem svého užití do značné míry naplňuje výše uvedenou charakteristiku interpunkčního znaménka, není za něj podle běžného úzu považován. Paragraf dělí text na smysluplné celky a tím mimo jiné usnadňuje odkazování na části písemnosti. Dominantní využití paragrafu představuje členění normativních aktů nebo jiných právních listin. Marginálně se paragraf užívá i v odborných textech (například některých literárních článcích).

Souběh interpunkčních znamének

V případě, že nastanou současně dva různé důvody pro užití tečky, je užita jen jedna tečka (například tečka za zkratkou (atd.) a konec věty: Prvočísla jsou čísla dva, tři, pět atd.). Obdobně v případě tečky a výpustky je uvedena jen výpustka.

V ostatních případech se píší všechna interpunkční znaménka (například vykřičník a otazník za větou, zdůraznění významu interpunkčního znaménka jeho vícenásobným uvedením).

Ostatní interpunkce a interpunkce v cizích jazycích

Znaménko				Název	Funkce
“ ”		‘ ’		Uvozovky	Uvozovky používané v angličtině.
[ ]				Hranaté uvozovky	Do hranatých závorek se uvozuje výslovnost - např. hello [helou].
" "				Rovné uvozovky	Rovné uvozovky používané např. na psacím stroji či v kódu ASCII

Související články

• Diakritické znaménko

Externí odkazy

• Členicí znaménka v Pravidlech českého pravopisu
• Několik často opakovaných chyb: uvozovky, pomlčky