Intercooler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Typický příklad současného Intercoolu

Intercooler (mezichladič plnicího vzduchu) je zařízení na výměnu tepla v přeplňovaných motorech - s turbodmychadlem nebo turbokompresorem. Jeho úkolem je ochlazovat stlačený vzduch vystupující z dmychadla, což umožňuje dostat do válce vyšší hmotnost kyslíku umožňující shoření adekvátně zvýšené dávky paliva a tedy vyšší výkon motoru při zachování jeho zdvihového objemu. Co možná nejnižší teplota zlepšuje tzv. plnicí účinnost motoru, posouvá níže teplotu cyklu a tím také snižuje riziko samovolného vznícení plynů ještě před fází jejího kontrolovaného vzplanutí, které je problémem benzínových motorů.

Pojem inter (anglicky "vnitřní/mezi") v názvu pochází ještě z původních historických letadlových motorů, u kterých intercoolery ochlazovaly vzduch mezi jednotlivými turbokompresorovými turbínami. V dnešních automobilových motorech se tak technicky vzato nacházejí "aftercoolery" (anglicky "after" znamená "po" nebo "za"), protože se nacházejí až za turbodmychadlem či turbokompresorem.

Intercoolery se mohou lišit zejména rozměry a obsahem, technologií výroby a umístěním v automobilu. Stejně jako vzduchový filtr se intercooler umisťuje do motorového prostoru tak, aby měl co největší přísun vzduchu, který o automobil naráží v závislosti na jeho rychlosti. Proto jsou také intercoolery účinnější čím rychleji se vůz pohybuje, protože to má za následek větší a rychlejší přísun chladnějšího vzduchu (pokud není použito nucené proudění pomocí ventilátoru).

Příklady instalace intercooleru[editovat | editovat zdroj]

Poloha intercooleru u velkého dieselového motoru

Intercoolery se velmi často montují do prostoru mezi chladič chladící kapaliny, který bývá umístěn ihned za předním nárazníkem, a motor. Zejména u sportovních a závodních vozů se pak záměrně mění pořadí, přičemž intercooler se umisťuje jako první za nárazník a až poté následuje chladič aby došlo k maximálnímu schlazení plnicího vzduchu. Právě závodní a sportovní vozy jsou upravovány pro maximální výkon a nepříliš dlouhou životnost a tato úprava může mít do jisté míry podobné účinky. Nevýhodou může být dlouhá cesta z a do intercooleru, která způsobuje efekt zvaný turbo lag.

Některé motory mají intercooler vedle chladiče za nárazníkem. Toto řešení eliminuje problém s pořadím těchto dvou prvků ale snižuje jejich účinnost, která je u obou dána svými rozměry.

Stejně používaným řešením je instalace intercooleru do zadní části motoru, blíže k čelnímu oknu. Vedení vzduchu k intercooleru je pak řešeno buďto "koridorem" z plastu, plechu či jiného materiálu na vnitřní stěně kapoty, nebo speciálním otvorem s nasávačem vzduchu v kapotě.