Intelligenzaktion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Intelligenzaktion byla genocidní akce nacistického Německa zaměřená na polskou elitu (především inteligence - učitelé, duchovní, atd.) v rámci eliminace potencionálně nebezpečných prvků. Byla jedním z prvních opatření Generalplanu Ost. Důsledkem této operace bylo zabito okolo 60 000 lidí. Intelligenzaktion se konala brzy po německé invazi do Polska, která trvala od podzimu 1939 do jara 1940. Pokračovala německou AB-Aktion v Polsku.[1]

Cíl[editovat | editovat zdroj]

Tyto polské elity byly považované za "polské mistry" - nežádoucí vlastnost, která by mohla být příčinou toho, že se Poláci vzepřou svým německým panům.[2] Sám Hitler rozhodl:[2]

Velitel musí upozornit na to, že Poláci můžou mít pouze jednoho pána, a tím pánem je Němec; dva páni bok po boku nemůžou a nesmí existovat; proto by měli být všichni představitelé polských vzdělanců odstraněni (umbringen). Zní to drsně, ale takové jsou zákony života.

Elita polské společnosti byla považována nacistickými rasovými teoriemi za německou krev, protože se jejich dynamické vedení odlišovalo od slovanského fatalismu.[3] Jejich odstranění však bylo nutné, aby bylo svrhnuto vedení polského národa.[2] Dále kvůli jejich vlastenectví a nenávisti vůči Německu, které by zabránily totální germanizaci.[4] Mimoto německou krev nesmí používat služba cizího národa.[2] (Jejich děti byly cílem únosů a poněmčení.[2] Nacisté věřili, že takové programy brání oživení jakékoli inteligence.[3])

Způsob realizace[editovat | editovat zdroj]

Akce byla realizována paramilitantními komandy smrti SS - Einsatzgruppen a paramilitantní organizací německé menšiny v Polsku - Selbstschutz.[5] Zúčastněné jednotky byly informovány svými veliteli, že jejich úloha bude mnohem obtížnější než jen boj v bitvě. Musely potlačit bránící se obyvatelstvo nebo vykonávat popravy.[6]

Cílem této akce bylo odstranění polské elitní společnosti, která byla definovaná velmi široce: polští šlechtici, vzdělanci, učitelé, duchovní, soudci, političtí aktivisté a kdokoli, kdo navštěvoval střední školu.[6] Lidé byli zatčeni v souladu s "říšským seznamem nepřátel" - Sonderfahndungsbuch Polen, který byl připravený před válkou členy německé menšiny žijící v Polsku spolu s německou výzvědnou službou.

Regionální akce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Intelligenzaktion na anglické Wikipedii.

  1. Tadeusz Piotrowski, "Poland's holocaust: ethnic strife, collaboration with occupying forces and genocide in the Second Republic, 1918-1947", McFarland, 1998, pg. 25
  2. a b c d e "Chapter XIII - GERMANIZATION AND SPOLIATION"
  3. a b Richard C. Lukas, Did the Children Cry? Hitler's War against Jewish and Polish Children, 1939-1945. Hippocrene Books, New York, 2001.
  4. "HITLER'S PLANS FOR EASTERN EUROPE"
  5. Andrzej Szcześniak: Generalplan Ost. Plan Zagłady Słowian. Radom: Polskie Wydawnictwo Encyklopedyczne, 2001, ISBN 83-88822-03-9.
  6. a b Richard C. Lukas, Forgotten Holocaust p8 ISBN 0-7818-0528-7
  7. *Maria Wardzyńska "Był rok 1939 Operacja niemieckiej policji bezpieczeństwa w Polsce. Intelligenzaktion" IPN Instytut Pamięci Narodowej, 2009 ISBN 978-83-7629-063-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]