Insolace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Solární záření v Evropě

Insolace je tok sluneční energie na osvětlený povrch Země bez atmosféry. Závisí na výšce Slunce, maximální insolace je pro Slunce v zenitu. Výška slunce závisí na zeměpisné šířce, části dne a části roku. Její jednotka je W.m-2. Její značka je Is.

Denní insolace[editovat | editovat zdroj]

Denní insolace závisí na úhlu dopadu slunečních paprsků a době expozice. Na rovníku existují dvě maxima, která jsou v době rovnodennosti. Od rovníku k obratníkům se postupně přibližují, až splynou v jednou maximum, které je v době letního slunovratu. Od polárního kruhu k pólům je minimum nulové, postupně se rozšiřující na půl roku.

Roční insolace[editovat | editovat zdroj]

Solární záření v České republice

Roční insolace plynule klesá od rovníku k pólům. Na pólu je asi 40% hodnota insolace na rovníku. Vlivem sklonu zemské osy je insolace přerozdělena od rovníku k pólům tak, že se ve vyšších zeměpisných šířkách v důsledku pravidelných ročních odchylek v insolaci mohou střídat roční období.

Související články[editovat | editovat zdroj]