Informační grafika
Informační grafika nebo infografika je vizuální ztvárnění informací, dat nebo znalostí. Prezentuje obsažené (obvykle složité a komplexní) informace rychle, a přehledně[1] Využívá se často při zobrazování značek a map nebo pro informace v žurnalistice, výuce a technických oblastech, zejména pro téma internetu a sociálních sítí. Spočívá v komunikaci pomocí symbolů a ilustrací a umožnění rychlejšího porozumění prezentovaným informacím.
Obsah |
Úvod [editovat]
.jpg)
Jinak zdlouhavé a složitě popisové informace jsou v dnešní době ilustrovány informační grafikou. Objevuje se v novinách, magazínech a především v internetových zdrojích informací a zpráv. Již dlouhou dobu pak slouží jako vizuální zkratka pro koncepty každodenně používaných informací, zejména ve formě map a značek – příkladem mohou být dopravní značky.
V žurnalistice je již dlouho informační grafika využívána k zobrazení tradičních informací, například předpovědi počasí. Stále častěji se přikládá k článkům a tématům ve formě map, situačních plánů, ilustrací vývoje a zobrazení statistických informací (grafů).
Časté využití nalezla informační grafika u map, které slouží pro přibližnou orientaci a nepotřebují přesné zobrazení. Mapy tras, například mapy linek metra v Praze, jsou příkladem použití informační grafiky ke zpřehlednění mapy. Zobrazují informace, které jsou pro cestující v metru důležité - stanice metra a orientační body, významná místa.
Dopravní značky a místní značení velkých prostor (například na letištích a vlakových nádražích) jsou již dlouho místem s hojným využitím informační grafiky. Pracují s všeobecnou znalostí některých symbolů a s porozuměním symbolice bez ohledu na jazyk pozorovatele.
Historie [editovat]
Vývoj vizuální komunikace [editovat]
V roce 1936 vyvinul Otto Neurath systém piktogramů a pravidel pro jejich výstavbu, aby i složité informace byly vyjádřeny jasně a přehledně.[2]
V roce 1964 na letních olympijských hrách v Tokiu byly poprvé užity piktogramy navržené japonskými designéry Masaru Katzumie a Yoshiro Yamashita. Olympiáda v Mnichově pak byla událostí, kde byly poprvé použity velice úspěšné symboly panáčka. Set těchto piktogramů navrhl Otl Aicher a vzhledem k jejich popularitě se následně staly základem pro dnešní moderní postavičky používané na veřejném značení.
Současnost [editovat]
S rozvojem internetu se stala informační grafika populární zejména pro zobrazení a porovnání různých druhů obsahu a zobrazení zpravodajských dat srozumitelnější cestou. Sociální sítě pak rozvoj informační grafiky v internetu usnadnily – infografika představuje jednoduchou cestu ke sdílení složitých informačních celků.[3] S rapidně stoupající popularitou informační grafiky na internetu[4] využívá infografiky pro svou propagaci napříč sociálními sítěmi mnoho internetových firem a projektů.
Součásti informační grafiky [editovat]
Nástroje vizualizace [editovat]
Informační grafika zobrazuje komplexní složité celky informací rychle a přehledně pomocí vizuálního znázornění. Využívá k tomu grafů, diagramů, tabulek, map a seznamů.[5]
Vizualizované prvky [editovat]
Základem informační grafiky jsou data, informace a znalosti, které grafika zobrazuje. Pro vytvoření grafické zobrazení dat lze využít i specializovaný software pro tvorbu grafů, tabulek atd. Existují také ustálené sady symbolů a piktogramů pro grafickou interpretaci obecných informací a souvislostí. Informační grafická část může být doplněna o legendu tvořenou textem, obvyklé je také užití měřítek a popisků.
Interpretace vizualizace [editovat]
Schopnost interpretovat informační grafiku je více naučená než vrozená. Ačkoliv lze většinou porozumět významu dat a spojitosti informací v informační grafice díky celkovým souvislostem, které popisuje, je potřeba znát alespoň význam základních symbolů obvykle pro vizualizaci vztahů či prvků užitých. Rozvoj informační grafiky[4] a její komerční využití podporuje snahu o netradiční a inovativní vizuální ztvárnění informační grafiky. To může zvýšit nároky na porozumění obsahu informační grafiky.
Reference [editovat]
- ↑ Doug Newsom and Jim Haynes (2004). Public Relations Writing: Form and Style. Strana 236. (angličtina)
- ↑ HALLER, Rudolf. Gesammelte bildpädagogische Schriften. Vídeň : [s.n.], 1991. (němčina)
- ↑ http://www.infografika.cz/cs/o-projektu. Staženo 2011-10-17.
- ↑ a b http://www.google.com/trends?q=infographic&ctab=0&geo=all&date=all&sort=0. Staženo 2011-10-17.
- ↑ Doug Newsom and Jim Haynes (2004). Public Relations Writing: Form and Style. Strana 236. (angličtina)
