Indikce

Indikce je číslo z patnáctiletého cyklu přiřazené k jednotlivým rokům křesťanského letopočtu, které se hojně užívala až do vrcholného středověku v datovacích formulích listin. Podle počátku se rozlišují tři druhy indikcí. Nejstarší jsou řecké (ndictio Graeca, Constantinopolitana), které byly používány na východě, na západě především v papežské kanceláři a jejich epocha byla 1. září. Druhý typ nazývaný jako Bedova indikce (též indictio caesarea) začíná 24. zářím, původ této epochy není zcela jasný, předpokládá se, že jde o posun z původně pohanského 1. září na křesťanský svátek (početí Jana Křtitele). Třetí indikce římská (Romana), neboli papežská (pontificia) začíná 25. prosince, respektive 1. ledna (odtud také nazývána novoroční indikce) a díky tomu, že odpovídá začátku roku, který se během středověku ustálil na 1. lednu, byla tato indikce v západní Evropě vrcholného středověku nejvíce užívaná. Jako první rok prvního patnáctiletého cyklu slouží rok 3 př. n. l., výjimku tvoří janovská indikce, která má stejnou epochu jako Bedova indikce, ale cyklus začíná o celý rok později.

Jako původ patnáctiletého cyklu je označován římský berní systém, v kterém se údajně jednou za patnáct let (od Konstantina Velikého) vyměřovala daň, ovšem existují i jiné teorie. Ve středověku se indikce užívaly v rámci datací listin („Datum Wirzeburc XVII kal. Aprilis, indictione V^ta, anno dominice incarnationis M°C°L°VII° regnante domino Friderico Romanorum imperatore invictissimo, anno regni eius V^to, imperii vero II°.“ – indikce zvýrazněna), ovšem indikce nedokázala určit rok přesně (většinou také indikce byla užívána spolu s dalším údajem – třeba rokem panování – určující rok). V kritice listin je užívána indikce spíše jako ukazatel pravosti listiny (ovšem chybné indikce se často objevily i v zcela pravých listinách).

Výpočet indikce[editovat | editovat zdroj]

Era, tedy první rok cyklu, je 3 př. n. l. (rok má indikci 1, posledním rokem v tomto cyklu s indikci 15 je rok 12). Indikce jde vypočítat vzorcem: rok + 3, to celé děleno 15, zbytek po dělení je indikce (nulový zbytek znamená indikci 15). Např. ve výše zmíněné dataci Barbarosovy listiny je indikce 5 a dokonce uveden rok po Kr. 1157 („indictione V^ta, anno dominice incarnationis M°C°L°VII°“). Po výpočtu (1157+3)/15 bude výsledek 77 a zbytek 5.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Friedrich, Gustav. Indikce in Ottův slovník naučný sv. 12. s. 613.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.