Indikce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Indikce je číslo z patnáctiletého cyklu přiřazené k jednotlivým rokům křesťanského letopočtu, které se hojně užívala až do vrcholného středověku v datovacích formulích listin. Podle počátku se rozlišují tři druhy indikcí. Nejstarší jsou řecké (ndictio Graeca, Constantinopolitana), které byly používány na východě, na západě především v papežské kanceláři a jejich epocha byla 1. září. Druhý typ nazývaný jako Bedova indikce (též indictio caesarea) začíná 24. zářím, původ této epochy není zcela jasný, předpokládá se, že jde o posun z původně pohanského 1. září na křesťanský svátek (početí Jana Křtitele). Třetí indikce římská (Romana), neboli papežská (pontificia) začíná 25. prosince, respektive 1. ledna (odtud také nazývána novoroční indikce) a díky tomu, že odpovídá začátku roku, který se během středověku ustálil na 1. lednu, byla tato indikce v západní Evropě vrcholného středověku nejvíce užívaná. Jako první rok prvního patnáctiletého cyklu slouží rok 3 př. n. l., výjimku tvoří janovská indikce, která má stejnou epochu jako Bedova indikce, ale cyklus začíná o celý rok později.

Jako původ patnáctiletého cyklu je označován římský berní systém, v kterém se údajně jednou za patnáct let (od Konstantina Velikého) vyměřovala daň, ovšem existují i jiné teorie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]