Indický oceán
| Indický oceán | |
|---|---|
 Mapa Indického oceánu mimo antarktickou oblast | |
| Poloha | |
| Zeměpisné souřadnice | 20° j. š., 80° v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 70 560 000 |
| Délka | 9 600 km |
| Šířka | 7 600 km |
| Objem | 264 000 000 km³ a 282 650 000 km³ |
| Max. hloubka | 7 258 m (Jávský příkop) m |
| Prům. hloubka | 3 741 m m |
| Ostatní | |
| Typ | oceán |
| Pobřeží | 66 526 km |
| Sídla | Jižní a jihovýchodní Asie, západní Asie, severovýchodní, východní a jižní Afrika a Austrálie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Indický oceán je třetí největší oceán na Zemi. Nachází se mezi Afrikou, Asií, Austrálií a Antarktidou. Celý leží na východní polokouli a velkou většinou jižně od rovníku.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Jeho rozloha je 73,556 milionu km², což představuje přibližně 20 procent povrchu světového oceánu. Obsahuje 292,131 milionu km³ vody.
Na západě (20° východní délky) přechází volně do Atlantského oceánu, na jihu (60° jižní šířky) do Jižního ledového oceánu a na východě (146°55' východní délky) do Tichého oceánu. Ze severozápadu a severu je přirozeně uzavřený, na severovýchodě je mnoha průlivy (např. Malackým, Sundským) ve Východoindickém souostroví (Indonésie) propojen s okrajovými moři Tichého oceánu (Jihočínské, Jávské, Arafurské). Na severozápadě je Suezským průplavem uměle propojen se Středozemním mořem.
Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem ke své poloze je Indický oceán v průměru nejteplejším světovým oceánem. Podstatná část jeho plochy se nachází v tropickém nebo subtropickém podnebném pásu. Pro oblast na sever od rovníku je charakteristické monzunové podnebí. V tropech jižně od rovníku jsou větry mírnější. Na jižním okraji oceánu vane chladné vlhké západní proudění doprovázející Západní příhon.
Indický oceán v číslech[editovat | editovat zdroj]
- Rozloha:
- 73,440 milionu km² (pokud sahá až k Antarktidě, tj. např. podle definice Národní zeměpisné společnosti)[1]
- 68,556 milionu km² (pokud je na jihu omezen 60. rovnoběžkou, za níž navazuje Jižní oceán, tj. podle definice Mezinárodní hydrografické organizace)
- Nejhlubší místo: Jávský příkop 7 725 m
- Podíl na rozloze Země: 14,9 %
- Největší záliv: Bengálský záliv 2,172 milionu km² (největší na Zemi).
Okrajová moře a zálivy[editovat | editovat zdroj]
Ostrovy a souostroví[editovat | editovat zdroj]
Hvězdičkou vyznačeny ostrovy na hranici Indického oceánu.
Největší přítoky[editovat | editovat zdroj]
| z Afriky | z Asie | z Austrálie |
|---|---|---|
Ekonomické charakteristiky[editovat | editovat zdroj]
Vzhledem k absenci významných studených proudů (kromě Západního příhonu na jihu) dochází v Indickém oceánu pouze nízkému výlovu ryb (zejména krevety a tuňák).
Podél pobřeží Afriky, Arabského poloostrova a Asie vedou důležité námořní trasy po nichž je přepravováno zboží mezi Evropou a východní Asií a více než 40 % světové produkce ropy (z oblasti Perského zálivu). Kolem somálského pobřeží a v Malackém průlivu trvá nebezpečí námořního pirátství.
Přístavy[editovat | editovat zdroj]
| Afrika | Asie | Austrálie |
Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]
V Rudém moři a kolem souostroví Lakadivy a Maledivy se nachází množství korálových útesů. Oceán je také domovem mnoha druhů želv, velryb, ploutvonožců a vodních savců (např. Dugong indický). Problém znečištění moře ropou a lodní dopravou je aktuální zejména pro Rudé moře, Arabské moře a Perský záliv.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ocean: Major subdivisions of the oceans. Encyclopædia Britannica
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Moře a oceány, Editions Atlas 2006
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Indický oceán na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Indický oceán ve Wikislovníku
| 1100–750 | miliony let zpět | 600–550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
| Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
| ↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
| ↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
| Atlantika | ↘ | ↗ | Západní Arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
| Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
| Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
| Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
| ↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
| ↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
| Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys | |||||||||||||||||||
