Incident v Račaku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Incident v Račaku (též označovaný jako masakr v Račaku[1][2]) je událost, ke které došlo 15. ledna 1999 v kosovské vesnici Račak (albánsky Reçak). Srbské policejní jednotky provedly ve vesnici bojovou operaci. Následujícího dne zde byla nalezena těla 45 lidí v civilních šatech. Kosovští Albánci obvinili Srby z masakru civilistů. Šéf mezinárodní pozorovatelské mise OBSE americký diplomat William Walker tuto verzi propagoval a veřejně obvinil Srby.[3] Událost posloužila představitelům USA posléze jako casus belli k rozhodnutí zaútočit na Jugoslávii vojensky. Americká administrativa se tehdy domnívala, že se bude opakovat situace z Bosny a Hercegoviny, kde byly bombardovány pozice VRS a následně došlo k uzavření mírové smlouvy.[3]

Ruská strana incident v Račku ostře odmítla, avšak ve svém vyjádření 26. ledna 1999, které tehdejší ministr zahraničí Igor Ivanov pronesl spolu s Madeleine Albrightovou, nebylo ani slovo o tom, kdo je viníkem masakru.[4]

Existují dvě verze o tom, co se tehdy v Račaku stalo. Podle Albánců a představitelů NATO byli zmasakrováni civilisté. Podle Srbů šlo o padlé bojovníky UÇK, kteří byli posmrtně oblečeni do civilních šatů a sneseni na jedno místo, aby byl vyvolán dojem hromadné popravy. Názor, že s mrtvolami bylo manipulováno, vyslovili i dva francouzští novináři Renaud Girard a Christophe Chetelot. Podle jejich pozorování bylo u mrtvých těl jen málo vystřílených nábojnic a málo krve. Zároveň upozornili na to, že Srbové bojovou akci oznámili pozorovatelské misi i novinářům předem a pozvali je pro roli pozorovatelů. Těla byla ve své poloze nalezena druhého dne, kdy je takto ukazovali zahraničním pozorovatelům velitelé UÇK.

Za zmínku stojí, že se soudní cestou před mezinárodním soudním tribunálem v Haagu nepodařilo najít viníky tohoto údajného zločinu. Pouze roku 2001 byl v Prištině kvůli Račaku odsouzen srbský policista Zoran Stojanović za zabití jednoho člověka a zranění dvou dalších. OSN a Amnesty International označily rozsudek za nezákonný. Soudní proces provázel velký politický tlak, žalobce hrozil, že nebude-li obžalovaný odsouzen, vezme lid spravedlnost do svých rukou. Stojanovićova žena (etnická Albánka) a jeho děti byly vystaveni vyhrožování.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. INTRODUCTORY STATEMENT BY JUSTICE LOUISE ARBOUR, PROSECUTOR ICTY AND ICTR
  2. SECURITY COUNCIL STRONGLY CONDEMNS MASSACRE OF KOSOVO ALBANIANS IN SOUTHERN KOSOVO
  3. a b KOVAČEVIĆ, Živorad. Amerika i raspad Jugoslavije. Beograd : Filip Višnjić, 2007. S. 228. (srbština) 
  4. KOVAČEVIĆ, Živorad. Amerika i raspad Jugoslavije. Beograd : Filip Višnjić, 2007. S. 230. (srbština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]