Inbreeding

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o páření mezi příbuznými jedinci. O praxi v akademickém světě pojednává článek Akademický inbreeding.

Inbreeding (anglicky in – uvnitř, breed – plodit) neboli příbuzenská plemenitba je v biologii páření mezi příbuznými jedinci.

V přírodě k němu přirozeně dochází především u menších izolovaných populací. Páření mezi příbuznými jedinci využívá člověk jako jednu z šlechtitelských metod k rozšíření zvláštností některých jedinců, které by z běžné populace většinou přirozeně vymizely. U živočichů se používá také termín příbuzenská plemenitba.

Důsledkem inbreedingu je snížení genové variability potomstva, což nese snížení adaptační schopnosti celé populace. Sjednocuje se také vnímavost k patogenům, což může vést ke snadnějšímu vyhynutí všech zasažených jedinců. Dalším důsledkem je častější uplatňování recesivních genů, které mohou nést genetické choroby, jež se v běžné populaci většinou neprojevují.

U lidí můžeme jako příklad uvést vzájemné sňatky evropských královských rodů nebo populace Amišů a Židů, které v důsledku inbreedingu trpí různými genetickými onemocněními, jako je např. Tay-Sachsův syndrom.

Inbrední deprese

Inbrední deprese je selekce populace směrem k diverznějšímu rozložení. V praxi jsou zkátka z populace vyloučeni jedinci, kteří mají nemoci vzniklé příbuzeneckým křížením. Kvůli inbrední depresi například vymřela španělská větev Habsburků, v rodině se šířila hemofilie. [1]

Outbrední deprese

Outbrední deprese je selekce populace směrem k méně diverznímu rozložení. Je způsobena především kin-selekcí, tedy hypotézy načrtnutou Hamiltonem a následně Richardem Dawkinsem v rámci teorie Sobeckého genu, v modelu Zelenovouse. Spočívá v tom, že kdyby se v populaci rozšířil gen, který by jedinci nechal narůst zelený vous, bylo by pravděpodobné, že se společně s ním rozšíří i geny zodpovědné za pomoc jedincům se zeleným vousem, protože pro gen je výhodné, aby působil tak, aby přenesl sám sebe v co největším počtu kopií. [2]

Dalším možným zdrojem outbrední deprese je lepší kombinování genů podobných jedinců. V tomto duchu byl například studován negativní vliv míšeného původu na zdraví jedince[3] nebo zvýšená plodnost u genově podobných rostlin.[4]

Reference

  1. Historie příbuzenských sňatků: Proč incest ničí pokrevní linie [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné online. 
  2. FLEGR, Jaroslav. Evoluční tání. [s.l.]: [s.n.] 
  3. Jorde & Wooding. 2004 [online]. Dostupné online. 
  4. Jak nejlépe obnovit populace rostlin? [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy